Vánoční poselství o vině

Indiánský kmen Kamenných bobrů čítá šest (!) evidovaných příslušníků, včetně jedné studentky sociální ekologie na zbytečné kalifornské škole, Indiánky z přesvědčení.

Kmen dostává v rámci reparací za svá údajná loviště 1.5 miliardy dolarů ročně a je výhradním držitelem koncesí na provozování kasin ve třech státech. Další takový kmen si z dotací a reparací kupuje v Praze hotel. A proč jim ty peníze někdo dopřává? Z pěstovaného pocitu viny.

Němci a zejména jimi zvolená premiérka si zvou milióny mohamedánů z půlky světa a hodlají jim po celé generace platit bezpracný život. Proč? Z pěstovaného pocitu viny za Druhou světovou válku. Paradoxně vinu za vraždění Židů Němci odčiňují i na potomcích těch, co tehdy Hitlera v jeho vražedném antisemitismu podporovali, na těch potomcích, z nichž mnozí by si tuze rádi svého Žida podřízli ještě dnes.

Potentáti z celého světa v Paříži rozhodli o přesunu největších částek v dějinách lidstva a o omezení životů miliard lidí. Proč? Z pěstovaného pocitu viny.

Proč lidé dělají z pocitu viny ty největší hlouposti a nesmysly? Protože jsou nemocní. Pocit viny je choroba, která rozežírá rozum i skutečné city.

Vánoce přinášejí zásadní poselství. Pocit viny je špatnou motivací. Pocit viny, to je břímě, které z člověka udělá zkroucenou oběť křivice. Pocit viny je třeba čestně shodit. A konat dál z jiných pohnutek.

Třeba pro svůj dobrý pocit. Jen tak lze udělat něco dobrého a užitečného. Vyhoďme pocit viny spolu s papíry od dárků. Je to špatný našeptávač. To nám přicházejí říct Vánoce.

(Jo, ten kmen jsem si vymyslel. Vadí to? Tu německou premiérku určitě taky, to přece nemůže být pravda.)