Očekávané i neočekávané zisky a ztráty

Podnikáte? Zaznamenali jste neočekávanou ztrátu? Nebo neočekávaně malý zisk? Dostanete státní subvenci. Máte ztrátu nebo nižší zisk podle svého očekávání? Dostanete… nic.

Zdá se vám ta logika divná? Pak se vám musí zdát divná i logika naší vlády. Ta loni zavedla zvláštní dodatečnou daň z „neočekávaných zisků“. Ano, někdy se firmě daří víc, než čekala. Bude tedy potrestána pokutou. Daří se firmě sice skvěle, ale očekávaně? Pokutu k běžnému zdanění nedostane. Tuhle marnou debatu máme ale už za sebou a vláda prosadila svou. Čekala, že na nové dani (pokutě) vybere třicet miliard. Pak svůj odhad upřesnila směrem dolů, ale realita je ještě trochu jiná: nevybrala se ani miliarda. Podle vládní logiky by teď stát měl volat po dotaci, protože jeho příjmy z nové daně byly asi čtyřprocentní oproti očekávání. Kam by se měl stát se žádostí obrátit? Do Bruselu? K OSN? K Ufonům?

No, asi by od nich nedostala naše vláda nic, protože by shůry byla poučena, že se minimální výběr čekat dal. Nebyl neočekávaný, naopak očekávání vlády bylo nereálné. Kdekdo varoval, že především banky jednoduchými operacemi sníží daňový základ pro výpočet dodatečné daně a raději kupříkladu zvýší bonusy za své produkty, než aby cpaly své peníze do vládního chřtánu.

Jak se asi říká člověku, který cosi odhadne na sto, a výsledek pak jsou jen čtyři? Snílek? Člověk, který si lže do kapsy? Dezinformátor? Ekonomický analfabet? Určitě vás napadne nějaké lepší označení. Windfall tax byl prostě od začátku projekt pokřivený, vykonstruovaný, nereálný, nespravedlivý a fiaskem skončit musel.

O daních se ostatně tyto dny bude mluvit asi hodně. Nyní je sice tématem inkaso za minulý rok, ale současně se do cen začínají promítat zvýšené sazby pro rok letošní. Mluvit se o daních bude třeba v hospodách. Od prvních novoročních dnů už se změna sazby DPH projevuje zdražením piva o několik korun za půllitr. Možná to tak nepocítí bohatší Pražák, kterému je možná jedno, jestli ho pět večerních piv bude stát 300 korun nebo 350 korun, ale pro ty venkovské hospody, které s vypětím sil přežily regulace, restrikce a omezení z posledních let, tohle může být ten poslední hřebík do rakve.

Až si člověk říká, jestli se vládnoucí politická kasta nebojí, že ji naštvaný lid vymění. Bojí. Ale elita má své recepty. Proto ten uspěchaný tlak na korespondenční volbu. Pak už by se s volebními výsledky dalo něco dělat. A kdyby to nevyšlo? Udělají uspěchaně a včas z naší republiky bruselský protektorát. Zruší jeden z posledních znaků suverénního státu, jímž je samostatná měnová politika, uspěchaně se za nás vzdají práva veta v EU – a budou v klidu. Pak už bude skoro jedno, kdo tu formálně bude vládnout, rozhodovat se bude jinde.

Byla by to očekávatelná ztráta suverenity, nebo neočekávatelná?