Ukrajina: osvobození, nebo dobytí?
Muž se nechal naverbovat dobrovolnickým batalionem Karpatská Síč a šel s ním bojovat na východ země. Nebudeme teď rozebírat, co to je za batalion, ba ani to, že tento člověk je souzen i za nepovolenou službu v cizím vojsku, což je u nás trestným činem. To ať si rozebere příslušný soud. Pozoruhodnější jsou výroky kolem onoho vykrádání cenností z rodinných domků v obsazených (dobytých) vesnicích. Souzený přiznává, že to asi od něj byla „blbost“, ale hájí se tím, jak mu velitelé batalionu říkali, že ve válce má voják nárok na válečnou kořist, a že to tak bral.
Válka, to není žádná nedělní škola. Nebudeme si dělat iluze, o tom, že jakákoli válečná strana v jakékoli válce i v posledních desetiletích neměla ve svých řadách podobné případy. I když asi ne všude to podporovali velitelé. Ale i to možné je. Zajímavější je zamyšlení nad tím, co to vlastně asi bylo za vesnice a čí to byly rodinné domky.
Válka na Ukrajině, kterou si začalo Rusko, se zcela výhradně vede na území Ukrajiny. Na ruské území občas přiletí nějaká střela nebo dron, ale o území, a tedy i o vesnice a civilní obytné domy se bojuje jen na ukrajinském území. Tak jaká válečná kořist? Pokud batalion Karpatská Síč získal nějakou vesnici, pak to musela být jejich vlastní, vesnice ukrajinská. Takže ji osvobodili, ne? To je tamní obyvatelé museli vítat, ne? Nebo ne? Nebo to nebylo přátelské obyvatelstvo? Necítili se vesničané být od ukrajinských jednotek osvobozeni? Takže se cítili být předtím osvobozeni od ruské armády nebo od vojsk separatistických donbaských republik? Že by kvůli tomu, že to byli ukrajinští občané ruské národnosti? Rusky mluvící Ukrajinci?
Moc si neulevíme hypotézou, že šlo o domy opuštěné. Zásadnější je, zda je batalion bral na „naše“, nebo „jejich“. Zjevně bé je správně. Slyšíme ze všech stran, že je třeba osvobodit obsazené ukrajinské území. Ano, určitě. Ale chtějí být jeho obyvatelé osvobozeni? Jsou to přátelé, které chceme osvobodit, nebo spíše nepřátelé, proti kterým se ve skutečnosti bojuje? Ač obyvatelé Ukrajiny, přesto ti, proti kterým se vede válka? A tudíž je logicky představitelné rabování v jejich domovech? Příběh souzeného Čecha přináší více otázek, než by člověk zrovna na první pohled čekal.
Vládní strategický komunikátor Foltýn by nám určitě s těmito otázkami rád pomohl. Dnes vyjádřil svůj názor, že prý máme právo na názor, ale nemáme právo na fakta. Myslel tím, že nemáme právo to, abychom tvrdili věci, které neodpovídají skutečnosti. Takže nemáme právo tvrdit, že Čechy jsou větší než Austrálie? A proč bychom to právo neměli mít?
Pan Foltýn má jistě právo říkat si, na co prý máme a na co nemáme právo. Ale rozhodně nemá právo nám takové právo přidělovat nebo odebírat. Spíš by si měl absolvovat nějaké doučování z dějepisu, protože sám za fakta vydává úplné nesmysly. Třeba že Krym byl součástí Turecka. Nikdy nebyl. Byl ovládán Tatarským chanátem, který byl tureckým vazalem, ale s faktickou nezávislostí a vlastními panovníky. České království také nikdy nebylo součástí Německa, bylo jen vazalem Říše římské a národa německého, ale s velmi vysokou autonomií a vlastními panovníky.
Ale buďme k němu velkorysejší, než je on k nám. Přiznejme mu jeho právo na jeho osobitá fakta. Ale pokud z nich bude chtít vyvozovat oprávnění pro svůj boj proti historické debatě, pak je třeba mu vzkázat, že k tomu mu nikdo žádné právo nedal.
psáno pro IVK
Ladislav Jakl
Rozumí jen síle. Opravdu?
Zvyk vzájemného podávání si rukou prý vznikl z gesta, jak si potkavší se muži jeden druhému ukazovali, že v rukou nedrží zbraň. Aby se jeden druhého nebál a ze strachu pak neudělal nějakou blbost.
Ladislav Jakl
Sobectví jednotlivých zemí není brzdou pokroku
V minulých dnech si někteří z nás připomínali výročí vítězství nad nacistickým Německem. A slyšeli jsme mnoho řečí. Třeba o tom, jak příčinou Druhé světové války byl nacionalismus.
Ladislav Jakl
Brno 2026 = Karlovy Vary 1938 ?
Kdyby se brněnský sjezd Landsmanšaftu konal už dnes, mohli by jeho účastníci přijmout něco jako Brněnský program. Uctili by tak dnešní hezké 88. výročí vyhlášení Karlovarského programu.
Ladislav Jakl
Konec pátrání. Kennedyho nechala zabít advokátka Hrdá.
Třiašedesát let vyšetřování, zkoumání archivů a utajovaných materiálů může skončit. Amerického prezidenta nechala zastřelit feministická právnička Lucie Hrdá.
Ladislav Jakl
Čas: svůj nedáme, cizí nechceme
A je to tu zas. Krádež času. Já vím, mnozí z vás se už báli, že letos se svou každoroční filipikou proti letnímu času nevylezu.
| Další články autora |
Po deštích se lesy plní houbami. Tady mají Pražané největší šanci na plný košík
Počasí posledních dnů jako by si čeští houbaři sami vymodlili. Kombinace vydatných dešťů a...
Pražská muzejní noc 2026: Na Florenci se chystá videomapping zdarma, zahraje i Lake Malawi
Více než 60 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí otevře své brány netradičně v nočních...
Mačkáte v MHD tlačítka správně? ROPID vysvětlil, jak dávat znamení bez zmatků
Kdo někdy nervózně mačkal tlačítko v tramvaji pětkrát za sebou nebo hledal ten správný čudlík, není...
Začíná léto a s ním i obří stavba u letiště. Neriskujte, že vám kvůli kolonám uletí letadlo
Míříte na dovolenou a ta začíná na Letišti Václava Havla v Praze? Tak zbystřete, hlavně pokud...
Železnice na letiště vstupuje do nové etapy. Kvůli protestům zmizí ze Střešovic plánovaný komín
Přípravy klíčové části železnice z centra hlavního města na Letiště Václava Havla pokračují....
Berounské hrnčířské trhy 2026: Nožířství, keramika a více než 200 řemeslníků
Beroun se o víkendu (13. a 14. června) opět stane centrem tradičních řemesel. Hrnčířské a řemeslné...
V Havlíčkově Brodě nahradil dům pro vlaštovky zbouranou budovu, v níž hnízdily
Speciální dům pro vlaštovky nahradil Havlíčkově Brodě zbouranou hospodářskou budovu, v níž...
Pár svými hrátkami v autě vzbudil pozornost sousedů, problém ale strážníci vidí jinde
Kuriózní oznámení řešili o víkendu pardubičtí strážníci. Obyvatele bytového domu na sídlišti Dukla...

Je vám přes čtyřicet? Soutěžíme o přírodní doplněk stravy MenoVit Balance
Období po čtyřicítce přináší řadu změn, které mohou ovlivnit fyzickou i psychickou pohodu. Dopřejte si proto přírodní podporu v čase, kdy ji vaše...
- Počet článků 528
- Celková karma 27,14
- Průměrná čtenost 3556x



















