Výměna špionů není nic neobvyklého

Libanonec Alí Fajád, který od roku 1989 žil na Ukrajině, ve čtvrtek odletěl z Čech. Na palubě soukromého letounu s ním byl i obchodník s drogami Chálid Marabí.

Fajád a Marabi byli propuštěni na svobodu, a nebyli tak vydáni do USA poté, co se domů vrátila pětice unesených Čechů. Češi vyměnili dva Libanonce za pětici unesených „turistů.“ Naše média už delší dobu povykují. Američané prý zuřej´, ohrozili jsme světový mír.

Připadá mi to, jakoby média i někteří politici chtěli odvést pozornost od skutečné podstaty. Od naivity našich tajných služeb a neschopnosti socialisticko babišovské vlády zajistit komunikaci mezi nimi, a tím i jejich správné fungování.

Co svět světem stojí, zajatci se vyměňovali. Připomeňme si dva nejznámější případy z nedávné doby.

Na Arlingtonském národním hřbitově je pohřben pilot stíhacího letectva Spojených států Francis Gary Powers. 1. Května 1960 bylo jeho průzkumné letadlo Lockheed U-2 sestřeleno salvou několika protiletadlových raket nad územím Sovětského svazu poblíž Sverdlovska. Tato událost a navazující dění jsou známé jako Aféra U-2. Powers byl v Rusku odsouzen na deset let v pracovních táborech za špionáž, nicméně po dvou letech byl na Glinickém mostě (Glienicker Brücke, nazývaný most špionů) vyměněn za ruského špiona Rudolfa Abela dopadeného Američany v rámci výměny dojednané Jamesem Donovanem.

Ale nemusíme chodit tak daleko.

Bývalý československý občan, emigrant, Karel Köcher pracoval od roku 1972 pro CIA, od 1973 jako analytik a překladatel s bezpečnostní prověrkou v jejíForeign Broadcast Information Service. Od konce roku 1975, kdy byl povýšen, působil v kanceláři CIA v New Yorku. Překládal psané nebo nahrané zprávy od agentů CIA v SSSR a tehdejším Česloslovensku.

V roce 1982 se FBI dozvěděla od československého špióna, přeběhlého na stranu USA, že Köcher, stále ještě překladatel tajných dokumentů pro CIA, pracuje pro československou rozvědku, a začala manžele Köcherovy odposlouchávat. Své zprávy Köcher podával také přímo sovětské zpravodajské službě KGB. V listopadu 1984 byli Köcherovi agenty FBI zadrženi a vyslýcháni. Koncem listopadu byli zatčeni, odsouzeni – Köcher na doživotí – a uvězněni.

Od dva roky později byli manželé Köcherovi v Berlíně na stejném mostě jako Gary Powers spolu se třemi dalšími agenty vyměněni za sovětského disidenta Natana Šaranského a dalších šest osob, mezi nimi mimo jiných byl i syn tenisty Jiřího Javorského, Jaroslav.

V Československu pak Köcher nejprve pracoval na II. správě Federálního ministerstva vnitra. Nikoho asi nepřekvapí, že Köcher působil také v Prognostickém ústavu ČSAV, a to až do roku 1990. Prognostický ústav byl podle některých teorií organizací účelově spoluzaloženou StB aKGB pro udržení vlivu při a po transformaci ekonomického a politického systému, na přímý popud Sovětského svazu. Vznikl roku 1984 na základě usnesení vlády ČSSR č. 10/1983 z iniciativy generálního tajemníka ÚV KSSS a šéfa KGB Jurije Andropova.

Ale vraťme se zpátky. Noviny tisknou několika stránkové reportáže, ministři si protiřečí, premiér mlží. A tak se v Česku zrodil skandál, který by mělo v podstatě zvládnout průměrný obchodník. My vám dva, vy nám pět. Výměna špionů, na tom není nic podivného. Podivného je ten chaos a humbuk, které to celé doprovází.

Jediný, kdo se zatím drží stranou, je Andrej Babiš. Má v celém případě svého „bílého“ koně, ministra obrany Martina Stropnického. A tak jen trpělivě čeká, zda tento vybuchlý granát odstřelí premiéra Sobotku, do něhož v poslední době buší jak jeho média, tak prezident Zeman, nebo zdali bude muset ještě počkat na nějakou další kauzu. Hlaveň Babišovy pušky míří přesně.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz