Asi v každé profesi existují problémy, způsobené politickými rozhodnutími, pocházejícími buď od nás nebo od Evropské unie. Někdy jsou to problémy vskutku kuriózní, že nad nimi zůstává rozum stát a nutí nás k protestům.
Uvedu příklad ze své branže prodavačky, který byl za covidové doby, ve které nějaké velké protesty nebyly možné. Mí kolegové a kolegyně, prodávající v trafikách s rozšířeným sortimentem, byli dnes a denně postaveni do prazvláštní a nezáviděníhodné situace. Museli trpělivě vysvětlovat rodičům školou povinných dětí, proč jim nemohou prodat školní potřeby, tedy sešity, propisky a podobně, když cigarety kuřákům a alkohol opilcům prodávali bez omezení. Dodnes jsem to nepochopila.
Teď už však k zemědělcům, kteří se zítra chystají svými stroji zablokovat Prahu a okolí. Mohu či nemusím je chápat, mohu či nemusím s nimi souhlasit a podporovat je, v jejich problémech se nevyznám a připouštím, že leccos mohou mít podobně paradoxně nastavené jako my prodavačky za covidu.
Avšak ráda bych vám, protestující zemědělci, položila jednu otázku. Uvědomujete si, že si zahráváte s lidskými životy a že vaši blokádu lze bez nadsázky označit heslem: „jdeme přes mrtvoly?“ Proč? Připadá vám to přehnané? Nikoli, stačí, aby se vinou vámi neprodyšně zablokovaných ulic hasiči nedostali včas k hořícímu domu, ve kterým žijí lidé nebo aby záchranka nestihla dojet k pacientovi, který je v ohrožení života a potřebuje urgentní lékařský zásah.
Nechci vás kritizovat, uznávám to, že vaše problémy potřebují řešení a uznávám i to, že vás okolnosti nutí použít tuto krajní cestu. Nicméně, až budete zítra blokovat ulice a silnice, mějte na paměti, že právě kvůli vám může zrovna v danou chvíli zemřít někdo, kdo s vámi nemá pranic společného a za vaše starosti vůbec nemůže.
