O tomhle před časem napsala jedna paní kolegyně blogerka a napínala chlapy, co by v takovém případě měli odpovědět. Párkrát naznačila, jako když hodíš udičku, aby to nakonec zahrála do ztracena.
Dovolím si tedy zareagovat a připojit svůj pohled na věc, pohled někoho, kdo si o sobě myslí, že je úplně obyčejná ženská. Vezmu to v otázkách.
Proč tuhle větu úplně obyčejná ženská nikdy neříká?
Zaprvé proto, že když s někým leze do postele, tak ne kvůli tomu, aby ho urážela nejtěžším kalibrem. Buď ho má ráda (aspoň trochu, když je to třeba po létech soužití). Nebo si chce užít sex, v nejlepším případě obojí. Případně ho chce přes postel k něčemu dotlačit (milé dámy, netvařme se, že jsme to nikdy v životě neudělaly, tedy aspoň většina z nás). Shrnuto prostě z důvodů, které nezavdávají prostor k urážení.
Zaprvé proto, že jakkoli může být na sebe sama hrdá a třeba i po právu sebevědomá, dobře ví, že by touhle větou pěkně riskovala. Je si totiž vědomá, že v tom či onom není ani ona tak světová a mohla by se dočkat bleskové odpovědi, poznámky, která ji zabolí přinejmenším stejně, ne-li víc. Třeba nějaké větičky o jejích ňadrech, stehnech, břiše a podobně.
A konečně zaprvé proto, že pro sex samotný to totiž není vůbec důležité. S nešikou s penisem jako kláda si toho totiž, milí pánové, zdaleka neužijeme tolik, jako s šikulou, který ho má průměrný nebo i podprůměrný, ale hlavně který ví, že sex není jen o „posouvání.“
Jejda, já napsala třikrát za sebou zaprvé. Asi to bude tím, že všechny tři věci považuji za nejdůležitější.
No, ale když už se to stane a někdo vám, milí pánové, tuhle ošidnou větu řekne do očí, co máte udělat?
Jednoduše se sbalit a jít, protože jste se právě srazili s takovou, která není obyčejnou ženskou. Namítáte, že vám obyčejné ženské nestačí? Pak se zamyslete sami nad sebou a hledejte, co je na té či oné obyčejné ženské neobyčejné. Na každé něco najdete, nemlčte před ní o tom a věřte, že vám to ráda oplatí. Pak bude účinek oboustranně zcela opačný, než při větách o malých penisech nebo o velkém pozadí.
