Zákony:Zákoník práce, DPH a jiné návrhy před závěrečným čtením

Předkládám několik informací o očekávaných změnách zákonů, které se týkají nás všech. Zatím se očekává závěrečné čtení a pak musí zákony projít hlasováním v Senátu a následně poputují k podpisu prezidenta republiky.

Péče o dítě z pohledu pracovně - právních předpisů

Rodičovská dovolená

Z hlediska péče  péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, nejdéle ale do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Otec dítěte může kdykoliv od narození dítěte požádat zaměstnavatele o poskytnutí rodičovské dovolené, a to i při souběžném čerpání s matkou a zaměstnavatel je povinen mu čerpání umožnit (viz § 198 odst. 1 ZP, podle kterého mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou zaměstnankyně a zaměstnanec oprávněni čerpat současně). Je třeba ale zdůraznit, že v takovém případě nenáleží – jak bude uvedeno níže – zaměstnanci nárok na rodičovský příspěvek či jinou dávku státní sociální podpory, pokud ji již čerpá matka nebo pokud matka pobírá dávky peněžité pomoci v mateřství.

Forma žádosti o rodičovskou dovolenou

Rodičovská dovolená se poskytuje na žádost zaměstnance. Zákoník práce pro tuto žádost nestanoví žádnou formu, přesto lze jen doporučit, aby zaměstnankyně či zaměstnanec podali žádost v písemné formě, kdyby někdy vznikla potřeba podání žádosti prokázat.

Opakované čerpání rodičovské dovolené

Pracovní volno ve formě rodičovské dovolené může zaměstnanec či zaměstnankyně čerpat do 3 let věku dítěte a zaměstnavatel je povinen jim na jejich žádost takové pracovní volno poskytnout. Zákoník práce ale nevyžaduje, aby šlo o souvislé čerpání, proto až do dosažení věku tří let může zaměstnankyně či zaměstnanec, kteří již nastoupili do práce, opětovně požádat o čerpání rodičovské dovolené a zaměstnavatel je povinen jim vyhovět.

Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte

Právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou mají také zaměstnankyně nebo zaměstnanci, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů. V takovém případě se zaměstnankyni poskytuje mateřská dovolená ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů, a pokud zaměstnankyně převzala 2 nebo více dětí, po dobu 31 týdnů, nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne věku 1 roku. Rodičovská dovolená se poskytuje ode dne převzetí dítěte do dne, kdy dítě dosáhne věku tří let (a pokud zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, tak se rodičovská dovolená poskytuje až po jejím skončení). Jinak ohledně mateřské a rodičovské dovolené platí to samé, co bylo uvedeno výše pro případ, že žena porodí vlastní dítě.

Specifický případ

Specifickým případem je situace, kdy rodiče do péče převezmou dítě starší tří let, nejdéle ale do 7 let jeho věku. V tomto výjimečném případě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na jeho žádost rodičovskou dovolenou, a to na dobu 22 týdnů. Pokud je dítě převzato před dosažením věku 3 let tak, že by doba 22 týdnů uplynula po dosažení věku tří let, pak se rodičovská dovolená poskytuje do uplynutí 22 týdnů ode dne převzetí dítěte.

Přerušení mateřské nebo rodičovské dovolené

V praxi může dojít k situaci, kdy bude dítě muset být ze zdravotních důvodů umístěno do péče kojeneckého ústavu nebo jiného léčebného ústavu a zaměstnanec či zaměstnankyně se rozhodnou, že nastoupí do práce. Nástupem do práce se v takovém případě přeruší mateřská nebo rodičovská dovolená a její nevyčerpaná část se poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte z ústavu do své péče, nejdéle ale do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. V případě, že by dítě bylo umístěno do péče kojeneckého ústavu z jiných než zdravotních důvodů nebo bylo dítě svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů z důvodů, že se zaměstnankyně nebo zaměstnanec přestali starat o dítě, pak jim po dobu, po kterou o dítě nepečují, mateřská nebo rodičovská dovolená nenáleží a jsou povinni nastoupit do práce.

Průběh schvalování novely zákoníku práce a změny v  zákoně

Vládní novela zákoníku práce je před závěrečným schvalováním. Novela mění například odstupné při propuštění nebo opakované zaměstnávání na dobu určitou. Navržené změny v zákoníku mají vést podle vlády k větší pružnosti pracovního trhu a mají motivovat firmy k vytváření pracovních míst. Poslanci by mohli o novele hlasovat v závěrečném čtení ještě tento týden.  Sněmovní ústavně právní výbor doporučil sněmovně, aby novelu schválila.

Pozměňovací návrhy

To samé doporučil i výbor pro sociální politiku, ten ale ještě připojil pozměňovací návrh. Zpřesňuje například ustanovení o kontu pracovní doby tak, že ho smí zavést pouze kolektivní smlouva nebo taková firma, v níž nepůsobí odborová organizace, a to pomocí vnitřního předpisu.  Pozměňovací návrh výboru také upravuje ustanovení o neplatnosti některých úkonů. Například pokud pracovní smlouva nebo její změna nemá zákonem předepsanou formu, je možné se dovolávat její neplatnosti jen tehdy, pokud ji ještě obě strany nezačaly plnit. Podle vládní předlohy se má odstupné nově má řídit počtem odpracovaných let. Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, dosáhne jako dosud jeho odstupné výše tří průměrných výdělků. To má podle vlády více motivovat zaměstnavatele k tvorbě pracovních míst na dobu neurčitou. Pozměňovací návrh výboru upravuje výši odstupného v případě, kdy zaměstnanec dostane výpověď v tzv. vyrovnávacím období, tedy v době, kdy zaměstnavatel uplatňuje konto pracovní doby. V takovém případě by měl obdržet trojnásobek průměrného výdělku a částku, která mu bude podle novely náležet za odpracované roky.

Zvýšení DPH

Dosavadní nižší desetiprocentní sazba daně z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší na 14 procent. Poslanci v úterý propustili do závěrečného čtení vládní novelu zákona o DPH, která posléze od roku 2013 obě sazby sjednotí na úrovni 17,5 procenta. Takto získané peníze chce vláda využít na rozjezd důchodové reformy. Zvýšení DPH bude znamenat zdražení potravin, léků, sociálních a zdravotních služeb, městské hromadné dopravy, vstupenek na sportovní utkání a kulturní pořady, knih, novin. Zdraží zřejmě voda, teplo, dětské pleny a autosedačky a také pohřby.  Vláda na oplátku občanům zvýší slevu na vyživované dítě o 150 korun měsíčně. Vláda také poukazuje na to, že až se obě sazby sjednotí, odpadnou problémy s rozlišováním, zda zboží spadá do nižší nebo vyšší sazby daně. Tím se omezí riziko chyb, kvůli kterým by pak mohly finanční úřady daň doměřovat, a omezí se prostor pro daňové úniky.  Očekávaný vyšší výběr daně má nahradit výpadek ve výběrech státu na pojistném, způsobený odklonem peněz do nově zavedených soukromých penzijních fondů.

Kompenzace za nevyplacené odstupné

Stát asi začne od příštího roku vyplácet kompenzaci lidem za nevyplacené odstupné či odchodné. Sněmovna o toto opatření zřejmě doplní vládní balíček úsporných opatření v sociální oblasti.  Jediným zmírněním oproti dosavadním škrtům má být kompenzace za nevyplacené odstupné, odchodné nebo odbytné, a to ve výši 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku. Podle současných pravidel nemají nezaměstnaní první tři měsíce nárok na podporu, pokud jim podle zákona mělo být vyplaceno odstupné. V praxi se však stává, že zaměstnavatelé odstupné nevyplatí a lidé zůstávají po tuto dobu bez peněz.

Omezení vyplácení porodného

Balíček počítá s tím, že by i nadále omezil vyplácení porodného pouze na první dítě a jen pro chudší rodiny. Nárok by měly domácnosti s příjmem do 2,4 násobku životního minima. Zachoval by i loňské změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Rodič by měl tedy nárok na příspěvek ve výši 7600 korun do devíti měsíců věku dítěte. Poté by pobíral 3800 korun až do čtyř let věku dítěte. Snížen zůstane i příspěvek na péči v prvním stupni z 2000 na 800 korun.

Zákoník práce - smluvní plat

Součástí úsporného balíčku je také novela zákoníku práce, která umožňuje vládě, aby stanovila nařízením okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Nyní se takový způsob určování platů používá například ve zdravotnictví či v uměleckých profesích.

Pravidla pro poskytování nemocenské

Balíček dále počítá se zachováním letošních pravidel pro poskytování nemocenské. Měla by se vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby budou zaměstnavatelé platit svým zaměstnancům náhradu mzdy. V současnosti ji vyplácejí pouze do 14. dne nemoci. Novela také prodlužuje opatření z roku 2010, kterým se snížila výše nemocenské od 31. do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti ze 66 na 60 procent vyměřovacího základu.