Vymyslíme si jiné vánoce?

Nejsem příznivec konzumu. Asi proto, že nesnáším zbytečné krámy, nechci od nikoho žádné dárky, které by je jen zmnožily. A chtěla bych přesvědčit své blízké, že bramborový salát je zbytečně tučný a kalorický, že kapr se dá dělat na milión způsobů a pokud se někdo nechopí vaření, že se bude jíst Rettigová a hotovo ... má zlatá babičko, ty mně slyšíš!Děkuji ti, že jsi mne naučila vařit staročeská jídla a včas jsi mne přetáhla utěrkou, když jsem spálila jíšku. Jsem teď in, babi, protože to jde zase do módy. Díky!!!

Proč proboha kupovat zbytečnosti?

Myslím, že by se měla rodina sejít, promluvit o své finanční situaci i s dětmi a rozhodnout se o společném daru, který si pořídí. Dost už toho lítání po obchodech, kupování hromad dárků, jen aby člověk nevypadal jako lakomec a kdekdo z širší rodiny ho nesjížděl očima, "že se teda Franta letos moc nepředal a prý má dost kšeftů. O co mu sakra jde?"  Nezřízené utrácení peněz, nezřízené hodování, pohoda naoko a nakonec buď hádka mezi příbuzenstvem anebo postranní pomluvy účastníků u vánočního stolu, to mají být české vánoce? "Tak to teda ne," řekla jsem, protože miluji klid a v něm snáším jen jemnou hudbu a cvakání mých prstů do klávesnice. A nebo ladění houslí a krásnou vánoční koledu, kterou mi můj miláček zahraje pěkně do ouška. Nějaké to baroko, bych prosila.

Co ti mám koupit?

Ptá se mě a já říkám - briliantový náhrdelník a náramek. A on se na mne vyčítavě kouká. Směji se, protože to nemyslím vážně, tedy ne tak docela vážně O). A pak ho vezmu kolem krku a řeknu mu: "Miláčku, koupíme si na deset dní lázeňský pobyt někde v pěkném prostředí a budeme spolu chodit na procházky, užívat si jaro, večer si půjdeme zatančit. Složíme se na to. Já dám půlku a ty dáš půlku a bude to dar jeden druhému."

Podarujeme přátele ...

Vzpomenu si na lidi, kteří budou letos sami, protože jim odešel životní partner anebo děti odešly z domu, založily si vlastní domácnosti. A tak si vyhradím čas a upeču cukroví, štolu, vánočku, udělám pěkné dárkové balíčky. Už jsme si doma vysvětlili, že je lepší zapálit vanilkou svíčku, než se cpát rohlíčky a kolečky s marmeládou, protože pak budou všichni nadávat, že přibrali a otravovat se s hubnutím. Má to nějakou cenu?  Na Štědrý den  sedneme do auta, objedeme je, podarujeme, pokecáme u kávy. Také mám nachystány knížky a dárky do dětského domova.

Uděláme si vlastní večer

Po večeři si sedneme společně do obývacího pokoje, pustíme si krásnou hudbu a budeme si prohlížet staré fotky a povídat si o lidech, které nás už opustili, dělat si plány na jaro, třeba co se zahradou a že je třeba konečně zasadit rybíz a vykácet tu starou švestku. A do čistě povlečených postelí si půjdeme lehnout s lehkým žaludkem a dobrou myslí. Žádné stresy, lidičky. Jde přeci o lásku a spasení. A to je všechno v našich silách, si myslím já a asi ještě pár dalších lidí, kteří už chtějí skoncovat se zbytečnými návyky úmorného vaření, velkého úklidu a nezřízeného utrácení.

Vánoce jsou magické, a to mi nikdo nevymluví. Bohužel, rodinných příslušníků ubývá, zůstává po nich smutné prázdné místo. Nyní už podruhé po mém tatínkovi. Je čas si zavzpomínat, utrousit nějakou tu slzičku a hlavně se už konečně zastavit, dát si hlavu i srdce do pořádku. Abych řekla pravdu, ten neustálý chaos mi jde na nervy, i když se mne osobně nějak netýká. A to proto, že nemám vliv na jeho zastavení. Ale mám vliv na svůj stav těla, duše a mysli. O to tedy jde především. A začnu právě při příležitosti letošních svátků.