Víra optimistky: Já věřím v lepší časy ...

V posledních měsících jsem byla v napětí, jak dopadne celá situace hlavně v ČR. Že se začne hýbat eurozóna, o tom nikdo asi nepochyboval, a to komentovat nebudu. Jsou na to jiní, kteří to zvládnou daleko lépe. Jde mi zejména o Českou republiku, která leží ve své osudové poloze mezi Východem a Západem a nemá to nikdy lehké.

Nikdy mne neopustilo přesvědčení, že lidé v České republice jsou rozumní a moudří, nedají se strhnout k hysterii a umí otáčet každou korunu. Nikdy jsem ani nepochybovala, že se lidé v České republice starají o své bližní a leží jim na srdci blaho rodiny. A z toho jsem vyvodila závěr, že se udrží, i v takové situaci, jaká nastala, nad vodou. Jen kdyby ubylo té hrubosti a skandalizování různých osobností na veřejnosti! Z pohledu těch, kteří tu nežijí a zabloudí očima do našeho tisku musíme  působit jako utržení ze řetězu. Od koho jsme se naučili takovému způsobu sdělování událostí a věcí do veřejnosti, to by mne zajímalo!

Ta media, ach, ta media

Možná, že si pracovníci v mediích neuvědomují, že noviny chtějí číst i lidé, kteří mají přehled o situaci a čekají nějaké fundované články, nad kterými by se zamysleli a udělali si pro sebe své závěry. Politika není špinavá záležitost, je to velmi důležitá součást života ve státě a společnosti a podílejí se na ni občané všech vrstev. A samozřejmě, očekávají i slušné vystupování a komentování denních událostí s trochou odstupu a nadhledu, protože nejzajímavější na tom je, co vyplývá z programů a projektů práce lidí, kteří do politiky vstoupili s nějakou představou zlepšovat a modernizovat i rekonstruovat obecně život občanů, kteří tu žijí v různých věkových kategoriích. Já chápu politiky, kteří dnes a denně o něco zápasí a s kdekým zápasí, že jsou po nějaké době frustrovaní, jako vyměnění a potýkají se i se svým soukromým životem. Ale rozhodně se mi nelíbí, když se do tisku dostane článek, znevažující hrubým způsobem ústavního činitele, či hlavu státu, protože to není už mediální kontrola demokracie. On by stačil vtipný fejetónek, nad kterým by se lidé pobavili. Ono to jde totiž lavinovitě dolů a mnoho lidí si myslí, že mohou tak i oni napadat v diskusích kohokoliv, protože se to asi "smí". Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne a pak se nebudou stačit divit, když se začne aplikovat to známé "co náleží bohovi, nenáleží volovi". Kritika, která je na místě,  by neměla být urážející, ale směřující k napravení stavu věci.

Cestování vlakem a autobusem se zlepšuje

Onehdy pan prezident vystoupil v reklamě na RegioJet. A už u něho byla poznámka, zda to má zapotřebí! Já jsem si tu reklamu se zájmem pustila, byla pěkná a vkusná a myslím, že to také vyzkouším, protože kultura cestování je nutná a v zájmu bezpečnosti a pohodlí je také dobré používat jiné dopravní prostředky, než jen vlastní auto. To mně u toho napadlo. Ráda využívám Student servis při svém cestování do Prahy. Je to reklama? Je to konstatování, že jsem spokojená. A nezajímá mne, kolik za reklamu dostal peněz. Spíš šlo o to, aby lidé využívali i jiné dopravní prostředky, než automobily a ušetřili si stres z cestování. Ta poznámka, zda-li to má zapotřebí mi trochu zaváněla závistí. Ráda bych se mýlila.

Parazitování je hodně silné slovo

Ovšem, z druhé strany mne udivil expresivním výrazem pro studenty, kteří studují "zadarmo." Označil je za parazity. Ono to tak zadarmo není, lidičky. Student, který není výdělečně činný, je podporován rodinou a to stojí pěkné peníze, nehledě na cenu učebnic a jiných prostředků ke studiu. A jsem pro, aby studenti, kteří nestudují tak, aby školu dokončili v termínu pro studium určeném, si zaplatili za své pokračování slušnou sumu, a to ne za trest, ale za nadstard. A třeba by škola mohla poskytovat nadstandardní placené služby, které by mohli studenti využívat ve svůj prospěch k rozšíření svých znalostí a dovedností. A pokud budou kvalitní, tak rodiče určitě přihodí rádi nějaký obnos. Takový projekt by byl zajímavý i pro různé vzdělávací podniky i soukromé firmy, které by mohly v určitých oborech přiblížit studujícím realitu v oboru, v kterém chtějí pracovat a uvést do praxe.

Občana především zajímá, jak bude žít nyní i potom

Běžný občan očekává výsledky práce politiků úměrné ke svým příjmům, aby mohl spokojeně žít, protože jiný způsob života ani neočekává. Spokojenost lidí totiž vede k větší účasti na politickém životě, někteří jsou dokonce i motivováni k zakládání užitečných spolků a nadací, aby přispěli k sociálně i kulturně vyváženému životu ve společnosti. Nový občanský zákoník poskytne prostor pro spolkovou činnost a dá se očekávat, že bude směřovat ke zvýšení kultury, zájmových oblastí a i bude sloužit seniorům, kteří mají chuť něco podnikat pro zlepšení své kondice a rozšiřování obecných znalostí. Myslím, že bychom měli přemýšlet o kvalitě života víc, než o tom, kdo se s kým hádá a jestli ten či onen je nebo není "idiot". Najde se dost lidí, kteří se s ošklivostí odvrací od takových "zpráv" a nechutných afér. Na druhé straně - všimli jste si, kolik lidí hledá smrt v kolejišti metra i jinde? Taková zpráva každého musí přinutit k zamyšlení, proč a co je k tomu vede. Třeba je to i o "kvalitě" mezilidských vztahů a vyhoření. A může to hrozit každému. Takže je nad čím přemýšlet. Opravdu.