Trestní oznámení by nemělo předcházet urovnání problému

Jak by každý člověk mohl očekávat a právem, svoboda slova a projevu by měla být využívána ke kultivovanému sdělení originálních myšlenek, které nemusí být však v souladu s obecným úsudkem o věci, o kterou se jedná, aniž by byl člověk stíhán a pronásledován. A to z důvodu, že podle trestního práva může být obsah takového sdělení jednou ze skutkových podstat trestního jednání, chování a konání. A tam i v současné době patří veškeré ideologie, které nejsou v souladu s ústavou a právním řádem. Je to věc křehká, velmi delikátní, demokracie má široce rozepjatá křídla a přesto musí unést všechno, co ještě lze posuzovat jako projev svobody vůle, slova, projevu a svědomí. Dalším problémem jsou soukromoprávní vztahy, regulované občanským zákoníkem, kde také často padají trestní oznámení, i když se tyto záležitosti, pokud nejsou součástí trestného činu, se řeší přestupkovým řízením a nebo řízením občanskoprávním.

Mezilidské vztahy, móda podávání trestního oznámení

Zejména občanský zákoník reguluje mezilidské vztahy, tedy vztahy, které jsou zákonem upraveny při jednání fyzických osob. Jednání, které není občanským zákoníkem (soukromým právem) upraveno, stojí mimo občanský zákoník a může se něho vztahovat jiná právní norma, která ho upravuje ve svých ustanoveních a to může být trestní právo, přestupkové právo, které patří do veřejnoprávní oblasti. Mezi takové případy patří spor mezi sousedy, jejichž důsledky již přesahují soukromoprávní oblast a přecházejí do trestněprávní oblasti. Jestliže se sousedé dohadují o tom, že mu větve ovocného stromu stíní záhony se zeleninou, k jejímuž úspěšnému pěstování je potřeba sluneční energie a nemohou se dohodnout o řešení, ale soused pěstující zeleninu podlije strom svého souseda naftou nebo jiným prostředkem a strom zničí, došlo i ke kontaminaci půdy, bude to řešit příslušný orgán, tedy příslušný útvar obce, do jejíž kompetence patří příslušné katastrální území, v němž leží dotčený pozemek. Příslušný a kompetentní orgán uloží za dekontaminaci půdy, úhradu škody a další sankce, které jsou dotčenými zákony předepsány. Jenomže, to předpokládá úřadování, dokazování, jednání podle správního řádu a to, jak si může každý myslet, nestojí za tu námahu, takže postižený podá stručné trestní oznámeni, i když skutková podstata není v souladu s trestním zákoníkem a výkladem podstaty skutku, který je však v každém případě protiprávní.

Exkurz do trestního práva

Mezi nejčastější problémy, které mohou působit na společnost jsou v současné době trestné činy narušující soužítí lidí a trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných.

Trestné činy narušující soužití lidí

Do této oblasti patří:

Násilí pro skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352), nebezpečné vyhrožování (§ 353), nebezpečené pronásledování (§ 354), hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§ 355), podněcování k nenávisti vlči skupině osob nebo k omezování jejich práv (§ 356). Tenká zeď mezi spácháním trestného činu a svobodným projevem názoru je věcí prošetření všech okolností vůči trestnímu oznámení, které podá postižená strana. Jak vidíte, tak trestní zákon neřeší mezidliské vztahy zahrádkářů a sousedů v domě ve smyslu narušení jejich soužití, protože takové problémy se řeší občanským zákoníkem a eventuelně přestupkovým právem.

Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných

Mezi zajímavé skutkové podstaty patří: šíření poplašné zprávy (§ 357), výtržnictví (§ 358), hanobení lidských ostatků (§ 359), opilství (§ 360), násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323), vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci (§ 324), násilí proti úřední osobě (§ 325), vyhrožování s cílem působit na úřední osobu (§ 326).

Škoda na věcech a majetku

Náhrada škody je regulována občanským zákoníkem a je třeba na její uplatnění podat žalobu na náhradu škody. Je to také poměrně složitý proces a mnoho poškozených raději mávne rukou, než by se podrobil zdlouhavým řízením o náhradě škody a prokazování. Tak prostě podá do luftu trestní oznámení a ono se s tím něco udělá. A zatímco Policie ČR potažmo Státní zastupitelství úřaduje jako o život, aby pak ve výsledku odkázalo oznamovatele na občanské soudní řízení, poškozený už většinou nevyužije podání žaloby v občanskoprávním řízení.

Adhézní řízení

Pokud škoda vznikla současně s trestným činem má ji poškozený uplatnit v tzv. adhézním řízení. Je tedy součástí trestního řízení. Účastníkem adhezního řízení je pouze poškozený, který má proti obžalovanému nárok na náhradu škody. O náhradě škody však soud rozhoduje nikoliv podle trestního zákoníku, ale zpravidla podle občanského zákoníku, případně zákoníku práce (tedy podle jiného hmotného práva než je právo trestní). To připomínám proto, že poškozený hodně často zapomíná spojit svůj nárok na náhradu škody s trestním řízením.

Podání trestního oznámení

Trestní oznámení je o skutečnostech, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin. Oznamovatel ho může podávat touto formou:  písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Oznámení je povinen převzít každý útvar Policie ČR a může požádat o vydání potvrzení o převzetí trestního oznámení a žádat, aby byl do 1 měsíce od oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních. Oznamovatel by měl doložit, na jakém základě činí závěr o podezření ze spáchání trestného činu (např. listinné nebo věcné důkazy, specifikace výše škody, rozsah zranění). Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda, morální nebo jiná škoda (poškozený), má také právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisu a jejich částí. Trestní oznámení je povinen přijímat i státní zástupce.

Závěr

Můj závěr je, že by mělo být zamezeno, aby trestní oznámení bylo zneužíváno jednak k vyřizování si vzájemných účtů, a jednak z důvodu, že se tak šetří prostředky k podávání žaloby v občanskoprávním řízení prostřednictvím občanského soudního řádu. Adresáti trestního oznámení, tedy Policie ČR, jsou zavalováni často zbytečnou administrativou a tím se jim zužuje prostor k jiné, daleko potřebnější práci. A já mám obavy, že i po účinnosti nového občanského zákoníku nebudou plně využívány všechny možnosti k urovnávání sporů v občanskoprávních vztazích, které jsou často nadbytečně směřovány do trestního řízení.