Televize: To je mocná čarodějka ...

Pan blogger a kolega Škubna ve svém blogu vyslovil obavy z války a já bych mu ráda napsala něco pěkného na uklidněnou. Protože jeho článek je psát poctivým přesvědčením o chaosu, z kterého má obavy. Kam až to má dojít?

Možná k tomu, že nakonec každý, kdo sedí u televize a překlikává si v relativně krátkém čase 50 - 80 programů, u každého setrvá minutu, dvě, má v hlavě pěkný kolotoč. Televize je zábava, dost ošemetná. Kdyby tam seděl jeden člověk a přednášel hodinu o eurozóně, tak po deseti minutách ho každý druhý vypne, protože ho to přestane bavit. I když by se mohl dozvědět hodně zajímavých věcí. Ale na to není človíček dnešní doby, zavalován neustále informacemi, připraven. Není schopen soustředěně poslouchat zasvěcený referát, je zvyklý na rychle za sebou následující laviny informací, aniž si uvědomí, že jsou účelové.

Už nějakou dobu se zabýváme datem konce světa a dost se o tom napsalo. Nejsme však originální. Konec světa a tragické údálosti, to byla oblíbená tématika antických lidí. My máme čísla. Čísla jsou veličinami, které předvídají míru poznatků o budoucnosti blízké i vzdálenější, předvídají stav ekonomiky, lidské populace, dokáží mnoho většit dopředu, ale neovládnou nikdy city, obavy, úzkosti a myšlenky, jejichž zdroje leží hluboko v našem podvědomí i nevědomí u některých jedinců. A chtěla bych tvrdit, že nevědomí nezná čas a proto se mohou objevovat informace novodobých proroků, které se nějakým způsobem v jejich viděních zřetězily. Je otázka, kdo je zprostředkoval a za jakým účelem. A my se řídíme nejen hodnocením informací, u kterých musíme být ovšem obezřetní, co se týče zdrojů a účelu jejich zaměření, ale také rozumem, který je nástrojem našeho hodnocení.

A já považuji rozkolísání Eurozóny jako očekávanou událost, na kterou bylo mnohokrát poukazováno. Je pravda, že svět je v pohybu, že ke zdrojům míří mnoho zájemců, ale musíme si uvědomit, že ani tato situace není nová a chaotická, jak se nám zdá z kusých informací. Strach je špatný rádce a překáží rozumu, aby hodnotil věci podle jejich povahy. Pravda je, že vlivem zpráv se lidé v současné době nervově hroutí. A rozhovory s nimi jsou velmi smutné. Jsou to také ti překlikávači programů v televizi a hltači všech možných talk show a zpravodajství. Je otázka, zda lidé, kteří vyrábějí takové zprávy a nabízejí je divákům, si uvědomují, co mohou způsobit. Možná že ano, ale jde jim především o sledovanost. Ne o kvalitu a úplnost. A když se do toho zamíchá i nějaká ta informace o konci světa, pak je na depresi zaděláno. Zřejmě není lidem dáno, aby hleděli do budoucna s nadějí a žili svůj osobní život ve zdraví a plnohodnotně. Myslím na jedno slovo pana Václava Havla, které lidem tak vadilo - smysluplnost. To je to slovo, které by si mělo ponechat svou váhu a míru posuzování informací a věcí současných a příštích. Přesto mne Váš článek hluboce zaujal a děkuji Vám za něho. Dal mi možnost se zamyslet nad příčinami znepokojení lidí a byla bych ráda, kdybychom o takových věcech více psali a hovořili.