Společnost : O právu a morálce i potrestání bezpráví
Nesnadné cesty k potrestání bezpráví
Touto otázkou se zabývalo mnoho velikánů v dějinách, neboť je smutné, že klid a pokojný stav trval velmi krátkou dobu, jak o tom píše Boëthius ve své filosofii utěšitelce. Všimněme si, že lidé se těmito problémy potýkali v nejstarších dobách a k nám doléhají jména antických osobností, poznamenaná právě bezprávím. Ale také jména, která jsou významná hledáním cest k nastolení práva proti bezpráví, i když jsou spojená s násilnými převraty a neštěstím. Nám bude stačit, nahlédneme-li do doby nedávné, kterou ve velké většině pamatujeme, do dějin 20. století, které lidské moderní společnosti zvlášť nezdobí. Jde o totalitní režimy obecně, kdekoliv. Cílem tohoto článku je vhled do problému práva a morálky z pohledu soudu a právních nástrojů k posouzení a odsouzení viny v dobách revolučních zvratů a mocenských změn z teoretického hlediska.
Hodnocení dějinné epochy
Po pádu totalitních režimů 20, století nebylo snadné najít oporu pro právní postih zločinů o dobové zákonodárství. Represe a teror, které byly nástroji moci, měly administrativní povahu a zákonný právní podklad byl formální. Jedno však bylo výjimečné: nebývalým způsobem se mohl rozšířit zorný úhel právního posuzování stíhaných zločinů a právo se otevíralo k metajuristickým hodnotám a principům. Právní hodnocení zločinů svrženého režimu ale současně i přináší dle Kozáka, "autoritativní hodnocení dějinné epochy, v nichž byly spáchány, což může často přispět ke konstituování duchovních hodnot nově budovaného řádu". I když je právo zaměřeno na reglementaci budoucích právních vztahů, přesto se při aplikaci obrací do minulosti a události hodnotí nejen z jejich důsledků, ale také jako historické skutečnosti. Trest má nejen odstrašit, zajistit úctu právu do budoucna, ale jeho odvěkým morálním posláním je i odplata a tento retribuční aspekt velmi zřetelně vystupuje do popředí v dobách revolučních zvratů a dramatických mocenských změn.
Exkurz:
Hans Georg Gadamer formuluje poslání historiografie takto: "Historické poznání je vždy dosažitelné v určité historické perspektivě, sám jeho nositel je vždy dějinnou bytostí. Úlohou dějinného vědomí je úsilí o překonání vlastní relativity, které je zároveň podstatou objektivního poznání v humanitních vědách. Toto historické vědomí však nikdy nemůže dosáhnout plného ztotožnění se svým předmětem ve smyslu jednoty vlastních a cizích názorů a představ. Porozumění dějinám pak vyžaduje vyvinout v sobě řadu perspektiv, jimiž se nám minulost představuje. Samo historické poznání, která nemá povahu vědění absolutně objektivistického, je historickým procesem a historickou událostí".
J. F. Lyotard, otec postmodernismu, nabízí řešení konfliktů, které vznikají při paralelním využívání odlišných metod jednotlivých vědních disciplín, což bývá často provázeno konfrontací jejich svébytných, paralelních slovníků, partikulárních systémů, které určují vlastní podmínky platnosti jednotlivých výpovědí, tak, se přistoupí k respektování pravidel jednotlivých jazykových her a rozdílností sféry etiky a poznávání, Je přitom nutné se vzdát naděje na nalezení jednotného, hegemonního principu spravedlnosti a spíše přijmout myšlenku L mnohosti spravedlností, z nichž každá je definována ve vztahu k pravidlům specifickým pro příslušnou hru. Žádná z jednotlivých her není přitom správnější neb legitimnější než jiná.
Institucionalizovaný teror
Organizované zlo se od běžné kriminality liší tím, že není pouhým řetězcem izolovaných útoků proti právnímu řádu. Například v procesech se zločiny totalitní minulosti je neochotně připouštěn argument morální ekvivalence mezi obviněným a žalobcem, ale na lavici obžalovaných sedí pouze poražený (k tomu Arendtová). A tak před očima veřejnosti je skryta složitost a mnohoznačnost minulosti, která nemusí být v celé své váze a šíři důsledně pochopena. Ovšem právní nazírání na minulost a na jednotlivé skutky zločinného jednání si nemůže zcela osvojit metodiku a jazyk historiografie, stejně jako nemůže a nesmí si osvojit morální jazyk viny.
Narativní pojetí právního hodnocení minulosti
Kozák upozorňuje, že "aplikace práva se nedostává pouze do konfliktu s historiografií, ale může se zpronevěřit i svým vlastním vnitřním pravidlům a limitům". Důraz na vyprávění příběhu je spojen s rizikem překročení neznatelné hranice mezi kritickou analýzou a morální intuitivností. Aplikace práva vede k povrchnosti, v poznávání zkoumaných jevů, v chování obžalovaného má právní relevanci jen určití konkrétní jednání, klasifikované na základě obecných právních kategorií. Kozák soudí, že úskalí komplexního pohledu na zločiny totalitní minulosti musí být podstoupena, protože pouze vykreslení širších souvislostí projednávaných provinění mnohdy před zákonem legitimuje potrestání osob odpovědných za rozsáhlé bezpráví překračující svým rozsahem možnosti jednotlivce nebo úzké skupiny pachatelů.
Narativní pojetí přesvědčuje posluchače, že pachatel není obětním beránkem a umožňuje objasnit společenskou nebezpečnost posuzovaného jednání (k tomu: Jeruzalémský trestní soud proti Eichmanovi).
Metapříběh a rozkol mezi právním a morálním odsouzením
Postmoderní liberální pojetí odmítá "metapříběh" a pojetí kolektivní paměti jednotlivých soutěžících pamětí se odchyluje od Durkheimovy koncepce konsensu, který je založený na mravních hodnotách. Do popředí historiografických metod se dostává hermeneutické pojetí, založené na výkladu a interpretaci textu. A tak právo vytěsňuje z veřejné sféry autoritativní tvorby dějin do sféry vztahu poškozeného a pachatele. Zatímco autoritativní právní rozsudek zůstává pouze v rovině trestněprávní, morální odsouzení je ponecháno veřejné sféře, čímž se však neoslabuje právo, protože otevřeností vůči vnější sféře pluralitních morálních soudů je téměř nemožné napadnout rozsudek jinými, než právními argumenty. Otázka pravdivosti hodnoty právních výroků je úzce spjata s tématem interpretace (výkladu),
Objektivita či správnost morálních a právních soudů musí být vnímána pouze v rovině morálních a právních argumentů. Pokud morální a interpretativní argumenty mají smysl a sílu pouze proto, že působí jako součást kolektivního lidského vědomí, nemohou mít absolutní pravdivostní hodnotu.Rozkol mezi morálním a právním odsouzením je jednou z možností rozdílu.
Žalobce v obžalobě, soud v rozsudku, překládají příběh, v němž je člověk zobrazen jako individuální, svobodný subjekt, který se rozhodl jednat určitým způsobem a příběh obžalovaného je teprve dodatečně zakomponován do celkového příběhu dějin a prostřednictvím něho také vysvětlen, Jeho vyprávění je však doménou historiografie, jejíž těžiště, jak praví Kozák, nespočívá pouze v hodnocení a posouzení čin jednotlivce, ale zároveň sleduje dlouhodobé společenské a institucionální změny, jichž jsou osudy jednotlivce jejich nedílnou součástí.
Právní výklad je tak schopen začlenit individuální skutky do rámce dějin pouze na základě jejich typizace a ojedinělý čin se tak stává projevem určitého modelu jednání, jemuž je přiřazen konkrétní dějinný význam a morální hodnocení. Nutnost stíhat zločiny totalitních režimů si vynucuje vměstnat tyto mimořádné zločiny do úzkých právních kategorií a z toho vyplývají dvě volby: revidovat pozitivní právo, nebo před normami pozitivního práva upřednostnit normy přirozenoprávní. Volba první varianty nezbytně svede na cestu, která vyústí v retroaktivní právní úpravu, druhou alternativou je cesta extenzivní aplikace práva. Retroaktivní právní úprava je dílem zákonodárce, reinterpretace stávajících norem psaného pozitivního práva přísluší výhradně soudu.
Obě cesty se liší formálně právními prostředky apologetické argumentace. Rozhodně nikdo nemůže očekávat, že trestněprávní normy budou na případy viníků používány rutinně.
Zdroje a literatura
Kozák, J. Právně teoretická východiska postihu zločinců totalitních režimů. Právník č. 5, rok 2004
H. G. Gadamer. Problém dějinného vědomí, Praha, 1994
D. E. Litowitz, Postmodern Philosophy and Law, Lawrence, 1997
Hannah Arendt, Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla.
Dostupné z: https://monoskop.org/images/5/57/Arendt_Hannah_Eichmann_v_Jeruzaleme_zprava_o_banalite_zla.pdf. [cit. 08 -01- 2016 ]
Irena Aghová
Sírachovec

Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.

Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.

Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí

Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.

Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Další články autora |
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?
Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky
Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...
Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let
Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...
Ze střílny čouhaly jen nohy. Mladík se zasekl při prolézání do bunkru
K nečekanému výjezdu vyráželi v sobotu odpoledne adamovští hasiči. Dostali zprávu, že mladý muž...
Skládku plastů u Rynholce nejspíš někdo úmyslně zapálil, oznámil velitel zásahu
Vyšetřovatelé požáru skládky plastů u Rynholce na Rakovnicku mají podezření na úmyslné zapálení,...
Politici, spojte se, přejí si Češi. Svět podle nich čelí největší nejistotě od roku 1989
Téměř čtyři pětiny Čechů se domnívají, že svět čelí největší nejistotě od roku 1989. Pouze třetina...
Útočník, který najel ve Vancouveru do davu, čelí obvinění z osminásobné vraždy
Proti muži, který v sobotu najel autem do davu lidí na pouličním filipínském festivalu ve...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016