Příhoda na ulici: Teď tu jedu já ...

Byl takový horký den! Ulice Česká v Brně je stále naplněna lidmi a mezi nimi chodí ti, kteří něco nabízejí. Tu koncert, tam zase kníhy ze společnosti Hara Krišna, tu zase někdo hraje na housle nebo na kytaru. A lidé spěchají na tramvaje nebo trolejbusy. každý někam jinam. A tu se stalo ...♣

Na Českou, z boční ulice najednou vjel mladík na kolečkových bruslích. Asi předpokládal, že mu najednou všichni uvolní cestu. Konečně, on přeci jede rychle, a tak ostatní, co se tu plouží, přeci stačí uskočit. Co jim to udělá, ne?

Zrovna se mu do cesty nachomýtla stará paní, zřejmě ho nezahlédla anebo si myslela, že se jí vyhne, ale bohužel se stalo to, co se stát nemělo, narazil do ní. Samozřejmě, že to neudělal úmyslně, asi si myslel, že mu dá přednost, přeci vidí, že má kolečkové brusle, ne? Paní ztratila rovnovnováhu, bylo to tak rychlé, že ji nikdo nestačil chytit, mladík to vyrovnal, ale ona upustila tašky a spadla na záda. Silně se udeřila do hlavy. Všichni, kdo jsme byli okolo, jsme na moment ztuhli, ale když se začala zvedat, lidé ji začali pomáhat na nohy a sbírat rozkutálené ovoce a brambory, které zřejmě nesla ze Zelného trhu.

"Promiňte, já jsem to nestačil ubrzdit," řekl mladík a jel dál. Paní byla bledá a měli jsme docela obavy, že utrpěla otřes mozku.

"Neměli bychom zavolat doktora?" ptali se ji lidé, ale ona jen zavrtěla hlavou a jedna paní ji vedla k místu, kde si mohla sednout. Koupila jsem v nejbližší lékárně láhev vody a kelímek a nalila jsem ji vodu.

"Já jsem se tak lekla," řekla potom, co se napila a ani jsem se jí nedivila. Když se trochu vzpamatovala, dovedla jsem ji na zastávku tramvaje a počkala, až přijede ta její ... Dodnes na ni myslím, jestli se z jejího pádu nevyklubal nějaký následek.

♣

V Brně je hodně všelijakých zákazů. Někde se nesmí parkovat, někde zase vodit psy, jinde zase se nesmí chodit po trávníku, což plně chápu, samozřejmě se nesmí házet na zem odpadky, přecházet mimo vyznačené přechody, vcházet ze zmrzlinou apod. Lidé by se měli vést ke slušnosti a pořádku a myslím, že se to v Brně daří. Ale také, myslím si,  že by k tomu mělo ještě být přiřazeno, že tam, kde chodí mnoho lidí, by se naše mládež nemusela prohánět na kolečkových bruslích. Konečně, vždyť je spousta bočních ulic, kde by se nemuselo stát, že s někým srazí a způsobí nárazem někomu vážné zranění. Zvláště, kde takového rychlého mladíka nebo slečnu ani nečekáte.

Nebo se dá ještě človíček na kolečkách v pěší zóńě počítat mezi pěší?