Předpisy EU a krize: Dojde k jejich přehodnocení?

Podle mého názoru, krizi v EU, o které se tvrdí, že bude trvat deset let,  také zapříčinilo ohromné nasazení předpisů, které stále zvyšovaly nároky nejen na rozvoj soukromého sektoru v oboru nejrůznějších činností, ale na rozvoj státního sektoru, který musel postupně zajišťovat potřebné úkoly, jež byly Směrnicemi předepsány. A jak víme, Směrnice EU se hrnuly přímo lavinovitě do všech sfér života členských států a ty je musely přijímat pod tlakem velkých pokut a soudních řízení na Evropském soudním dvoru.

Legislativa členských států se stále novelizovala

Každá jednotlivá Směrnice EU, která musela být impementována do zákonů členských států a tak se sjednocovaly právní podmínky v celé EU, způsobila ohromné vynakládání veřejných prostředků i soukromých prostředků na její implementaci i aplikaci. Neustále se měnily podmínky ve stavebnictví, jeho hlavním zákonem je stavební zákon a celá řada předpisů souvisejících, které se také stále novelizovaly a tím samozřejmě měnily podmínky výkonu činností, což zasahovalo i do života občanů,jako účastníků stavebního řízení a i odborníků ve stavebnictví, kteří museli neustále podstupovat nové a nové kvalifikace, aby obstáli v konkurenci při veřejném zadávání. Kolikrát byl novelizován stavební zákon, to víme. A kolik nových předpisů a s nimi i postupů zaznamenala státní sféra ve své činnosti, která se pod tlakem nových a nových požadavků prohýbala, zvláště v době, kdy se ekonomiky zdály stabilizované a tlak na výši úrovně práce a výkonů jak soukromé, tak i státní sféry se zvyšoval? Ale nejde jen o stavebnictví, které je však jedním z nosných oborů a ani o obory, které s ním těsně souvisejí. Jde o vzdělávací systémy, při nichž lidé získávali potřebné kvalifikace, aby mohli své činnosti vykonávat a tím i o rozvoj státní správy, která zakládala nové a nové úřady a tím se vytvořila ohromná byrokracie.

V době krize však potřebnost kvalifikací se sníží

Evropská unie neřeší trh práce, ačkoliv svými legislativními iniciativami podstatně rozšířila mnoho kvalikací v nejrůznějších oblastech a lidé na ně museli samozřejmě přistoupit. Nyní, tito lidé, kteří dostáli nejrůznějších stupňů autorizací a certifikací a povolení anebo absolvovali vzdělání pro vybraný budoucí obor, budou v celé Evropě zřejmě velmi těžce hledat práci. Rekvalifikovat se jiného oboru činnosti, tak jak jsou EU nastaveny, není nic levného a nikdo nebude asi riskovat, aby vynakládal prostředky na kvalifikace, které se na trhu neuplatní, takže ze svými osvědčeními, autorizacemi a všemi dokumenty se mohou postavit do řady lidí, hledající práci. Tím, že Evropská unie neřeší trh práce, neřeší ho ani členské státy, ale možná, že si členské státy neuvědomují, že budou muset, pokud se nepostarají o důsledné řešení, čekat jednu dvě generaci, kdy si zase za velké prostředky, vychovají odborníky, které podle nároků EU budou schopni obstát v tržním hospodářství. A to je věc, která, podle mého názoru, časem celé EU nejvíc podrazí nohy, pokud nebude rychle reagovat na vyhodnocování poměrů na pracovním trhu a jeho regulaci vzhledem k nemožnosti se uplatnit na trhu práce pro mnoho lidí v nejrůznějších oborech. A tím hovořím i o kvalifikovaných dělnících, kterých je jak šafránu!

Je trochu naivní hazardovat s pracovní silou

Opravdu naivní, to je pravda. Ale je nutné, zvláště pro Česko, si uvědomit, že hazardováním s kvalifikovanými pracovními silami se sníží úroveň výkonů soukromého sektoru a potažmo státního sektoru, protože nebudou schopni dostát vyšponovaným požadavkům ze Směrnic EU realizaci svých povinností, vyplývajících z toho ohromného množství předpisů, které se na nás od roku 2005 hrnuly jako závazné a které zaplavily i národní zákony a postavily ČR na úroveň velkých států s mnohem vyšším počtem obyvatel a tím i vyšší možností na trhu konkurovat. Evropská unie by měla vstoupit velmi brzy do svého zákonodárství a skutečně zhodnotit, zda všechny požadavky, které vydala, jsou nyní, v této době potřebné a tak pomoci svým členským státům ušetřit nemalé množství veřejných prostředků, které musí vynakládat na realizaci mnohdy přemrštěných požadavků a rozšiřovat státní správu o nové a nové úřady, do kterých nebude mít za chvíli koho dosadit, nebude mít ani na mzdy. Je třeba se zamyslet nad evropským zákonodárstvím dříve, než bude opravdu pozdě. Jen tak se EU vybalancuje z jednoho z nejhorších problémů a to je plíživá krize v oblasti pracovní síly a vynakládání mnoha prostředků do sociální oblasti, v které je mnoho lidí zcela nedobrovolně.

Můžeme jen věřit, že v České republice jsou dost chytří lidé, kteří pochopí, že co dnes hodí za hlavu jako malý problém, se jim zítra vrátí v podobě obrovského problému, totiž úbytku lidí, kteří budou schopni zajišťovat nejen chod státu ve složitém období, ale také soukromého sektoru jako důležitým předpokladem k zachování tržního hospodářství.

Příklad Směrnice EU

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:246:0001:0004:CS:PDF

K nastudování pro zájemce

http://ec.europa.eu/internal_market/score/index_en.htm