Politika: Radek John, postava letního dramatu 2012

Jako mladému děvčeti se mi dostala do rukou kniha tehdy také mladého a přitažlivého autora, Radka Johna, "Memento". Kniha o drogách upozornila na tehdy se vzmáhající problém mezi mládeží, byla varující dramatická, chytrá. Zvláštní, že jsem jeho jméno a ani tvář nezapomněla a dychtivá po napínavých příbězích jsem sledovala pořady na Vlastní oči, i když, stejně jako mnozí jiní diváci, jsme jeho jednotlivé případy neuměli zařadit do širších souvislostí. Kdo je Radek John? Zmrtvýchvstalý Robespierre, jemuž také nebylo možno upřít spravedlivou snahu o změny v soudobé Francii, spisovatel a reportér, který to prostě "umí"? Nebo občan, který se cítí dost silný k tomu, aby úkol, který na sebe vzal už od počátku splnil pro veřejné blaho, i když to s ním nemusí dopadnout nejlépe?   

Občané rozhodně nejsou jen komparsem

I když vím, jak je jinak český národ tvůrčí, agilní, posměvačný a svérázný ve svých projevech, že "Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka" je mu šita navěky na tělo, přesto jsem překvapená, velmi překvapená, kolik úžasných věcí za za krátkou dobu dokázal napsat, namalovat, vytvořit různými technikami, krásně zhudebnit a vtipně doplnit. Myšlenky lidí, ztělesněné do umění, jsou tak přesvědčivější, vytvářejí veřejné mínění v poklidu, místo nadávek a jekotu, fackování a násilností. A za tímto vším se rozkrývají letité kauzy, z kterých se úží dech. A tím, že lidé o tom píší nebo tvoří, říkají jeden druhému, třeba i z pozice svých zkušeností, své odbornosti, svého mravního rozměru či politického mínění, co si o tom myslí a jak by se to mělo řešit. Je to něco nového! I když pan Rath, který mi do toho vzorce dost zapadá, vyzval onehdy na barikády, tak to bylo jen obrazně! Ani on si jistě nemyslí, že by Češi v tom vedru, lezli na nějaké barikády, zvláště, když se v romantických hospůdkách v Praze čepuje pivo, "co má říz" a o sto šest se tam bude vykládat tolik názorů a rozumů, že by Karlova univerzita mohla hned ve dveřích přidělovat diplomy. Ne, není to legrace, jak se zdá. Jen na první pohled. Lidé přidělují visačky, kterých se jen tak někdo nezbaví a obvykle rychle končí kariéru. Druhá strana mince je nesmlouvavá a obecně je situace stále napjatá, nervózní, i když ne výbušná. Spíše v rytmu čtverylky ... 

Na kauzou Parkanová se stahují mraky ...

Tušila paní Parkanová, když pozvala pana Ratha k řečništi, co se bude dít potom? Pokud ano, pak to bylo určité gesto, které bylo třeba ocenit, neboť pan Rath, byť toho času hříšník, měl tu "zatracenou" imunitu a také byl a dosud je poslancem pod přísahou. A nyní, dnes více než kdy jindy, je ta přísaha zavazující pro všechny, kteří ji složili a budou voláni k odpovědnosti. Najednou má nový rozměr (jinak jsme na ty přísahy a sliby tady moc nedrželi, že jo?). Najednou je politik osoba veřejná víc než kdy jindy, najednou má vyšší váhu a lidé chtějí, aby se zodpovídali z toho, že země se ocitla v hluboké krizi. Tím nemyslím jen krizi hmotnou, ale duchovní, kulturní, právní, a po těchto stránkách i existenční. A lidé už nechtějí nést odpovědnost, jako voliči, za problémy, které se nyní takto řeší, ale chtějí, aby odpovědnost na sebe vzali ti, kteří kývli na své posty, zaujali vysoké státní funkce pod slibem a přijali všechny výhody, které však právě mají za tu odpovědnost za zemi, v které působí. A tím je naznačeno i do budoucnosti - pokud na to nemáš"koule", tak do české politiky nelez.

Možná, že nás to změní k nepoznání ... Na vlastní oči

Myslím si, že už začínáme chápat, jak potřebujeme nutně vzdělané a odpovědné lidi, kteří nedělají jen tak něco na oko, ale skutečně pracují nejen pro sebe, a to je také důležité, protože lidé musí dosáhnout slušného životního standardu a za to také bojují, ale také pro českou politiku, která si Ústavou vytkla vysoké cíle, ale také pro budoucnost této malé země, která nemůže být dál jen kocábkou, zmítající se na vlnách velkých a historicky zkušených národů, kterými je obklopena ze všech stran. Poslední skandál se státními maturitami, které si asi také někdo odskáče, protože stály děsivé peníze, ukázal, jak je třeba lidem opravdového vzdělání ve všech směrech, nejenom pouhé kvalifikace, za kterou je možné očekávat vyšší a dobře placené posty. Nuže, bude třeba toho hodně změnit, hlouběji se ponořit do hospodaření s veřejnými prostředky a narovnat systém financování státních i regionálních investic a dokončit odluku církve od státu, kterou možná zbabralo ministerstvo kultury a také trochu ti, kteří na to hodně drsně tlačili, protože je to zranitelné místo. Hodně zranitelné místo - lidé nezapomínají na Obnovené zřízení zemské. A s tím by měla církev počítat a k národu se přiklonit ne jako kajícník, ale s hlubokým pochopením, protože jsou lidé vzdělaní a mají mít porozumění. 

Přeji Vám krásný horký den ...    

A pro někoho také romantický ...