Politika: O návratu víry v medicínu

Lidé mají dvě možnosti: buď se obracet se svými zdravotními problémy na lékaře,nebo se řídit radami na Internetu, či si "tak nějak" pomáhat podle rad přátel a známých.Přednost má zájem o zdraví člověka.    

Zdraví je velký dar, a proto je třeba si ho hledět

Tento článek, který právě čtete, je zamyšlení nad božstvem zvaným "Zdraví". Jako laik jsem se pustila do tématu, nad kterým se dlouhou dobu zamýšlím, když pročítám některé články na toto téma, které píší odborníci z medicíny a i laici, kteří se zabývají otázkami alternativní medicíny, či její výrobci a distributoři léků. A myslím, si, že člověk je záhadou sám o sobě, stejně jako procesy, kterým říkáme nemoc nebo uzdravování. A "proces" je sám o sobě podřízen času. Také jsem si často říkala, jak  lidé, kteří stejně jako já nemají medicínské vzdělání, ale třeba mají jiné, se dívají na nejrůznější weby a články, které rozebírají různé vážné či obvyklé nemoci, nebo zdravotní potíže. Má to jistě hodnotu informace, ale lidé často nevědí, jak s informací naložit. Zvláště, když si podané informace odporují. Co je silnější? Strach, že to může potkat každého druhého, pátého, desátého, stého člověka? Řekne si: "V jakém pořadí jsem já?" Z mnohých lidí se mohou stát hypochondři, pokud je takové články přitahují a po jejich přečtení zkoumají na sobě příznaky. A dále si kladou otázku: je to osvěta, varování či prostě takové povídání o nemocech, o kterých jsme neměli ani tušení? Zdraví především, jenže z druhé strany, je to i o víře v náš organismus. Pokud s ním slušně zacházíme. Věřme v medicínu, která je na vysoké úrovni, ale samozřejmě, že jsme za své zdraví především my odpovědní, minimálně v té míře, pokud přesně víme, v čem všem naše odpovědnost spočívá. Jistě, že se hodně hovoří o zdravém stravování. Na toto téma najdeme v různých časopisech spoustu rad. Ano, mnoho lidí si chce hledět svého zdraví, protože ho považuje za velký dar, ale nevědí přesně, jak na to. Přirozený vztah k tělesnému zdraví lidé ztratili a jen porovnávají své pocity s informacemi, kterých se jim bohatě dostává, aniž jim mohou správně porozumět, protože jim chybí znalosti souvislostí.

Zdravá výživa, pokaždé jinak

Zdravé stravování jako prevence před vážnými poruchami vnitřních orgánů, před psychickými poruchami a sexuálními poruchami, před poruchami paměti, před kožními nemocemi apod., to jsou jisté nápovědy k tomu, jak se zachovat k této odpovědnosti k našemu zdraví. A proto bychom měli studovat, jaké potraviny jsou zdravé a jaké škodí, jakou mají nutriční hodnotu apod. V dřívějších dobách se vařilo na sádle a na másle, později se znalci zdravé výživy chytali za hlavu, jak to škodí a nabízely se oleje, jenže pak se zjistilo, že škodí, tak se vraceli zase k živočišným tukům a chudák čtenář neví, jak se k tomu postavit. A děsí se doby, kdy poslušně oleje používal k vaření, zvláště ten zázrak, olivový olej, který dnes už zase takový zázrak není. Je to jen otázka nabídky, poptávky, ceny a zájmu trhu, nebo skutečného zájmu o veřejné zdraví, které je hlavně v zájmu medicíny a její kapacity na zvládnutí nejen civilizačních chorob. Ty jsou často příčinou absencí v zaměstnání a předčasných odchodů do invalidního či starobního důchodu. Neměla by mít medicína konečné slovo k těmto otázkám, neboť je to věda, které věříme, že umí dělat i zázraky? A co takhle detoxikace - co na to říká medicína? Jsou vhodné v laických rukou, doporučuje je, nebo ne? Prodlužují život, vracejí energii a jsou prostředkem k vyšší výkonnosti? K tomu se medicína ještě nevyslovila.      

Obavy z lékařů? A co alternativní medicína?      

Občas se potkám s lidmi, které trápí zdravotní problémy, a tak se mezi řečí svěří, že moc nevěří doktorům, a tak se snaží si nějak pomoci. Však na Internetu je spousta rad, jak se vyhnout ordinaci a zkusit se zbavit bolestí a neduhů použitím přírodních prostředků. Však naši předkové věděli, jak s takovými "banalitami", jako jsou bolesti břicha, zad, kolen, hlavy, s nachlazením, chřipkou, angínou a jinými nemocemi tohoto druhu zatočit, že? Ale platí to tak stále v naší přítomnosti? Jenomže naši předkové měli znalosti domácí léčby a například za První republiky vycházely publikace, které většina domácností měla při ruce. Lékař se volal, až když bylo hodně zle. Jejich postoj ke zdraví byl jednodušší, než ho zaujímáme dnes. Internet je zaplaven radami (a tím trochu komplikuje naše rozhodování), jak si poradit s chřipkou, nachlazením, bolestmi kloubů, vodnatelností, migrénou a jinými obtížemi, mezi které patří i bolesti zad, krční páteře a jinými neduhy, které netrápí jen starší lidi a lákavou formou, jako například - "chirurgové" ztrácí dech", "internisté jsou šokováni" apod. nabízejí svým čtenářům různé produkty přírody a farmaceutického průmyslu, které slibují za nemalé částky vyléčení  z velkých problémů v krátké době, a už zase se skáče přes kaluže. 

Příroda a chemická léčba

Bohužel, chybí upozornění, že například zázvor, gingo biloba a jiné zázraky přírody (to nemyslím ironicky) mají své kontraindikace vůči různým lékům, které hodně lidí užívá na předpis, a správně by se měli lékaře zeptat, zda je lze k předepsanému léku použít. Nyní, když v tomto období začnou řádit chřipky, nachlazení a záněty čelních dutin, se nabízí různé produkty ze zázvoru a z celé řady bylinných prostředků, které mohou pomoci zdravým lidem. Avšak, nikoliv těm, kteří jsou léčeni speciálními léky. Na Internetu ovšem se dá najít, zda zázvor je vhodný používat ve formě zázvorového čaje na léky určené k léčbě žilních a cévních nemocí či při jiných vážnějších chorobách. Bylo by vhodné, kdyby na příbalových letácích k lékům na předpis byly tyto informace uvedeny a současně také byly uvedeny u nabízených přírodních produktů, aby se lidé vyvarovali problémů s alergiemi či s jinými ještě vážnějšími následky. Lehkomyslné požívání bylinných prostředků se rozhodně nevyplácí, ale pokud k nim člověk přistoupí, musí dodržovat návody k jejich užívání. Nerada bych v čtenáři budila dojem, že jsem zaměřená proti přírodní medicíně; mám k ní blízký, leč teoretický vztah. Jistě, že má své tradice, ale když zvážíme naše znalosti a umění s přírodními prostředky zacházet, oproti našim předkům jsme jaksi odtrženi od schopnosti si je správně připravovat. Jak potom zvažovat jejich přínos pro naše zdraví, když neznáme svůj aktuální zdravotní stav (potíže mohou pocházet třeba od poruchy vnitřních orgánů). Pokud s obtížemi navštívíme svého lékaře, který je za nás odpovědný, můžeme s ním probrat možnosti používat přírodní produkty, které nabízejí specializované lékárny. K těmto produktům patří masti, různé gely a tablety, které někomu pomáhají a jiným mohou škodit, stejně jako jsou různé doplňky stravy, které jak už víme, mají různou kvalitu a lékaři je nedoporučují v konkrétních případech.

Strach z absence v zaměstnání

K samoléčbě často lidé přistupují z obavy, že když půjdou k lékaři s rozjíždějící se akutní chorobou, dostanou neschopenku a budou mít problémy se svým zaměstnavatelem, který právě ke konci roku finišuje a potřebuje mít své zaměstnance k dispozici. Jenže, silné nachlazení, chřipka, angína a jiné snadno nakažlivé nemoci, které mají svou sezónu, jsou nebezpečnější. Brzy může těch lidí chybět v práci víc. Víte, přátelé, ono to kurýrování po svém není opravdu nic platné, pokud nedáte tělu čas, aby se s viry vypořádalo. Možná by pomohlo, kdyby zaměstnavatelé počítali s takovým problémem dřív a nedělalo se všechno na poslední chvíli, jak je u nás často zvykem. A strach přináší stres, který rozhodně nikomu neprospěje, stejně jako tzv. rychloléčba, s jejímiž následky do budoucna člověk v tom fofru nepočítá, ale pak je obtížně odstraňuje později a chytá se za hlavu, že přecházel chřipku či jiné nemoci. Následky jsou různé, a ty se projeví různým způsobem. 

Zdravotnictví a jeho peripetie

Skutečně je potřeba, aby nejsilnější impulsy o zdraví, léčbě, dietách, hrozbách a útěše vycházely především ze zdravotnictví, na které můžeme být stále pyšní, i když je také stále živen pocit, že není všechno, jak má být. Ale to je jen objektivní obraz, o kterém se často medituje v tisku. I přesto všechno, je třeba vrátit do ordinací soukromých lékařů klid a pro pacienta jistotu, že dostane od lékaře, kterého roky navštěvuje, kompletní informace ke svým zdravotním problémům. Různé nemoci vyžadují změnu životosprávy, což není pro mnoho lidí snadné. Lepší je se o tom poradit s lékařem při návštěvě, než lovit informace na Internetu, které nemusí být aktualizované. Také není pro každého jednoduché zkoumat složení léků a děsit se kontraindikací. Jsou i lidé, kteří doma počítač nemají, a tak by měli být tím více osobně informování o tom, jak se mají stravovat, či obdržet tiskovinu, která jim pomůže se zorientovat v možnostech, jak změnit životosprávu a při kontrole lékař určitě zjistí, zda pokyny dodržují. Může i poradit, jak mají dále postupovat. Dříve se hovořilo o rodinných lékařích, což se mi líbilo, protože to působí důvěryhodně a navíc, když přibude další člen rodiny, děťátko, už se může jeho vývoj lépe sledovat, když lékař zná jeho rodiče i prarodiče. Zřejmě však z toho plánu sešlo. Nicméně, zdravotnictví i při své vyspělosti a možnostech lidem navracet zdraví prochází stále vývojem, který doprovází otázka hospodaření, zdravotnické politiky a financí. Lékař a pacient, mezi nimi nemoc, její léčení až do uzdravení, to je proces, jak bylo řečeno výše, tedy otázka času. Je třeba vydržet i nemožné. V zásadě, všechno to, o čem se zmiňuje tento článek, je i v nás samotných, v našem vědomí a podvědomí, které by se nemělo tolik ovlivňovat vnějšími impulsy, ale vnitřním úsilím a rozumnou úvahou o fyzické a duševní rovnováze při zdraví a nemoci, rizicích a i zázracích, mezi které patří i triumf medicínské vědy. Ta by měla mluvit hlasem nejsilnějším k pacientům ať stávajícím, tak i budoucím, namísto tak často nekompetentních rad a návodů od přátel, příbuzných či z některých časopisů, ke kterým se mnozí lidé uchylují z nedůvěry k lékařům a oprávněných obav, že nemoc naruší jejich oprávněné zájmy a výkon rodinných povinností v péči o děti či starší rodinné příslušníky.  

Tento článek je ze života. Vím, že všechno nejde zařídit tak, aby byla na obou stranách spokojenost. Vždyť na těch stranách stojí lidé, lékaři a pacienti, kteří se v jednu chvíli sejdou v některé z mnoha ordinací či zdravotnickém zařízení a svým způsobem řeší problém zdraví. A na startovní čáře tohoto setkání a též v cíli stojí člověk, který v tu chvíli potřebuje jistotu a víru v medicínu i v sebe sama. A proto je třeba o těchto věcech stále uvažovat. Jde tu přeci o život, a ten je vzácný …