Politika: Jsme zkrátka Češi, pane Schwarzenbergu

Povzdech pana ministra v demisi Schwarzenberga, „že nikdy nebudeme v západní Evropě“ se mi nejeví státnický a navíc - spravedlivý. Myslím, že od roku 1989 jsme usilovali o to, abychom měli srovnatelné podmínky se západní Evropou po té, co jsme vystoupili z RVHP a jiných organizací spojujících nás s naším poválečným údělem. Nejen svou zeměpisnou polohou, ale také dějinami a tradicemi se lišíme od zemí, které leží směrem na jih a východ. To, co lidé v této zemi očekávali, bylo zvýšení životní úrovně, možnost se vzdělávat na západní úrovni, možnost podnikat se zeměmi západní Evropy a jiné další možnosti, které by změnily způsob života lidí žijících v utlumené aktivitě. Já sice nerozumím tomu, co svým povzdechem pan ministr myslel a co má společného jeho povzdech s tím, že se tu odehrává, podle mého názoru, tragická, nezasloužená, bezprecedentní krize, která vzešla s odstoupením premiéra a odhalením skutečností, které známe z tisku, a které nás bolí, které pociťujeme velmi těžce.

Očekávali jsme prosperitu a ochranu před celoevropskou krizí

S korupcí bojuje celý svět. Čteme v tisku různé zprávy a čteme také o tom, že lidé, kteří byli odhaleni, jsou nejen veřejně známi, ale také trestáni, protože korupce je jako agresivní rakovina, která ničí tělesné funkce a posléze metastázuje až ke smrti nešťastníka. My se zřejmě nacházíme ve fázi metastázy. Ale věříme, že nás nezahubí. Naštěstí to záleží na nepomíjivé existenci lidí, nikoliv na pomíjivé existenci politiků. Proto se děje co se děje a ne k naší radosti, spíš ke starosti. Není to žádná  maličkost, když padne vláda. A bohužel - v naší zemi padají vlády jak zralé hrušky. A to nás poškozuje a brzdí. Lidé si přeji stabilitu. Proč?

Co si lidé v české zemi přejí?

Aby mohli ukázat, že jsou vyspělou společností, že mají na to, aby se mohli měřit se západními zeměmi ve vědě, v kultuře, ve sportu, ve svobodných  politických rozhodnutích a výstavbě svých měst s plnou občanskou vybaveností, ochraně území a ochraně občanských a lidských práv? Podle mého názoru jsme udělali všechno, co jsme měli udělat, abychom se ukázali, že jsme vyspělá země a rozumní lidé, sblížením právního řádu s Evropskou unií, podepsáním všech dokumentů, které podporují svobodu, růst hospodářství, spolupráci ve vědě, kultuře, soudnictví, obchodu apod., s velkými světovými organizacemi.

Co jsme proto udělali?

Posílili jsme se ve znalosti jazyků, kterými se svět dorozumívá v důležitých oblastech života, a také stoupla vzdělanost. Jenomže, to, co nás nyní svírá a dusí, je egoismus a sebestřednost některých politiků, kteří vědí, že nemají podporu lidu a nechtějí nebo neumí udělat krok, aby jako volení politici lidem v řádných volbách umožnili další dějství českého příběhu o cestě k dokonání k cíli, pro který jsme pracovali, vzdělávali se, žili a doufali v něj. Tím cílem rozhodně nebylo napodobovat Západ, být jeho jakousi součástí, ale po letech útlumu vyrovnat s ním krok. To bylo naším cílem.

Společenská a politická krize od roku 2010

Od roku 2010 jsme zápasili s vládou, která dělala chyby, nebyla připravená na reformy, které slibovala, prováděla, a lidem začala klesat životní úroveň. To přeci nebylo naším cílem a ani naším přáním, čekali jsme od pravicové vlády pravý opak – aby nás vyvedla a ochránila před hrozící evropskou krizí. Vláda dělala kroky, s kterými mnoho lidí nesouhlasilo. A nyní je dokonáno. Jsme opět na křižovatce. A já věřím, že je v této zemi mnoho lidí, kteří to těžce nesou nejen z důvodu zklamaných nadějí, ale protože se jim pod rukama rozsypávají plody jejich dlouholeté práce – krachují firmy, živnosti, lidé jsou bez práce, stoupá zločinnost a náš národ je osočován ze zahraničí, jak jsem se dnes dočetla v tisku – jako nejneřestnější národ na světě. Proč? Kdo to dovolil, aby se o nás tak psalo? Čím jsme si to zasloužili?

Zemanova vláda

Nejsem stranický člověk, ale chápu politiku jako soutěž politických stran, nikoliv jako rvačku o moc. Pan Miloš Zeman, prezident republiky, nyní sestavuje prozatímní vládu, která by měla vést zemi do příštích voleb a došetřit kauzy, které, k naší velké lítosti a nespokojenosti, byly příčinou dalšího skandálu, které znehodnocují jméno naší země před Evropou a světem.  Od počátku svého prezidentování je osočován, okopáván, zostouzen, a to nepovažuji za normální, zvláště když v krizi je nejen vláda, ale všichni lidé, kteří čekají, jaký osud budou dál prožívat. Myslím, že k této situaci bychom se všichni měli postavit čelem a chovat se pro veřejné dobro. Jistě, je mnoho lidí je nešťastných, že vláda, kterou si zvolili, opět padla a chápou, že to není jen krize několika lidí, ale všech. Že ministři musí zbrzdit svůj provoz a všichni čekat, co vzejde z dalších voleb. Třeba to budou lidé, kteří nebudou jen hledět na zájmy partikulární, ale hlavně na zájmy země, jíž jsou též občany. Škoda, že se to nepovedlo! Reformy mohly posunout naši zemi a život v ní zase o kus dál. Abychom se vyrovnali vyspělým zemím, nikoliv, abychom napodobovali jeho způsobem života to, co nám není vlastní. Jsme zkrátka Češi, už přes tisíc let, a s tím nikdo nehne! Povahu, tradice, temperament a city nezmění nikdo, ale lepší a vlastní způsob života, to ano. A možná i budoucí dějiny. Kdybych v to sama nevěřila, nikdy bych taková slova nebyla schopná napsat ...