Politika a společnost:Nezaměňovat póvl za elitu
Ve jménu toho, že jsou si lidé rovni před zákony i před Bohem, nemám pocit, že by měla být nějaká skupina považována za "póvl". Ani jednotlivci. Pokud se někdo chová tak, že vědomě překračuje všechny dosud uznávané normy v chování, má to hlubší příčiny - možná psychologické, filozofické atd. Horší je, že obecně chování lidí, které odporuje očekávané slušnosti, není zcela důsledně zamítnuto. Není v tom nic hlubokého, nic tajemného. Od člověka, který se dopouští křivdy, zesměšňuje druhé, trápí málo odolné, se očekává, ať zjevně nebo méně zjevně, že bude odměňovat svou přízní ty "poslušné". Z objektivního hlediska, pokud žijeme ve společnosti, v které je citelně probuzený existenční strach a jehož ledví dokáže někdo přenášet do malých kolektivů velmi rafinovaně, lze očekávat, že se dost lidí podřídí a mlčí. Nic tak dokonale nedokáže pokořit člověka, jako existenční úzkost, strach z nezaměstnanosti, strach, že se nedokáže postarat o své bližní. Lze takto pokořeného člověka považovat za zbabělce? A lze toho, kdo se vzepře a ztratí svou profesionální existenci, za hrdinu? Budete se divit, ale spousta lidí si o něm myslí, že je pitomec. Bližší košile, než kabát, pomyslí si kdekdo, který přemýšlí, zda si do příštího roku, nebo s výhledem na pár let dopředu, udrží svůj životní standard…
... dosahování met
Má to vnitřní důvody, to mlčení, je to v jakési hluboké kontinuitě lidství, které rozhodně nelze důsledně považovat z pohledu etiky, za nějaké provizorní východisko s tím, že jakmile se naplní časy, že bude moci kde kdo projevit svou mravnost a šmahem odsoudí to nemravné z minulosti. Lidé jsou spíše horší, než lepší, praví Machiavelli. Člověk - to zní hrdě, praví Gorkij. Pozor na duši, vyzývá Ježíš Kristus. A člověk si říká s jakousi vnitřní nejistotou - existuje vůbec nějaká duše? Kde je, jak se projevuje? Jak ji definovat? Lidé jdou za tím, kdo jim předává naději, ale také za tím, kdo je krátkodobě vytrhne z nejistoty v obyčejném životě. Víte, v tom každodenním životě. A tak ať je to charismatický vůdce, který vyšle nějakou naději, že lidé mohou být "beztrestně" lepší, nebo obyčejný člověk, který dosáhl postavení a může kolem sebe rozhazovat zlaťáky, oba nikdy nemohou dokonale vyřešit vnitřní rozpory člověka, kterému něco chybí k tomu, aby byl na jejich místě, ač by si to přál a nezbyde mu nic jiného, než se podřídit tomu či onomu a tiše číhat na jejich pád s plánem již v duchu vypracovaným a promyšleným. "Tak to prostě chodí", řekla truchlícímu Hamletovi matka - královna, "každý jsme tu host“… A perem Shakespearovým Hamlet přednáší něco, co přežilo staletí a bude platné do skončení věků:
Být, nebo nebýt? To je to, oč jde!
Je důstojnější trpělivě snášet
kopance, rány, facky osudu,
nebo se vrhnout proti moři útrap
a rázem všechno skončit? Zemřít, spát!
Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce,
ukončí všechna trapná trápení
lidského těla. Jaké větší přání
by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt.
Jde však o to, zda tuto existencionální otázku překoná individuální lidská touha, tak prostá, přežít a doufat, zápasit a zvítězit, nad sebou, nad situací a dále z toho netěžit ve prospěch pomstychtivosti, ale naopak, ve prospěch svého klidu a sebeúcty.
... učitel, který nemiluje své žáky
Učitel, který nemiluje své žáky a pohrdá s jejich nedokonalým poznáním, je nic nenaučí, protože jim bere motivaci podstoupit námahu ve studiu, a tak se žáci snaží proplout, opisují a šidí, jen aby dostali ten vytoužený výsledek, který jim zaručí posun k cíli. Ale nikoliv ten vnitřní, kdy se naplňuje mysl a duše tím nejlepším obsahem, ale dokumentem, který z něho dělá absolventa a někam ho prostě už zařadí, a tam se snaží působit svým způsobem. Po příkladu jemu podobných, z minulosti, jedno jak daleké. Proto, řekne, to prostě tak fungovalo. A vždycky se najdou ti, kteří vztáhnou ruku, protože načpak všechna ta poznání, námaha, když je třeba zaplatit daně, bydlení, energie a dětem vzdělání.
... co nás pokořuje a co povznáší
Takže, projevuje se existenční strach, který se zaťal do vědomí každého, kdo je závislý finančně na zaměstnání a živí své nejbližší. Lidé, kteří jsou němými svědky nehorázného jednání se svými kolegy, se rozhodně netouží zařadit do jejich řad. A tak, tiše, ale s trvalým účinkem, se takové chování stává normou. Přestává být opovrženíhodné, neslušné a nemorální. Jeho projevy nezabrzdí ani zákony, ani vůle se mu bránit všemu dovolenými a nedovolenými prostředky, protože není kategoricky zamítnuto ve své podstatě. Ta může spočívat i na tom, že se někdo vyrovnává se svými nespokojenostmi, nedostatky a touhou vyniknout nad tím, co sám obdivuje, ale nedosahuje toho z nejrůznějších důvodů. Ze slov paní profesorky však nevysvítá, zda je to věcí elit, aby se lidem srovnalo myšlení, uvědomili si, že to zaseté jedovaté "bejlí" jednoho dne i jim otráví život. A tím hůř, čím nabude jistoty, že překonalo svým růstem a rozlohou ty ostatní, užitečnější.
Změna hodnot?
Každý, kdo se cítí tímto náhle vnitřně i existenčně ohrožen, volá po změně hodnot. Lidi udělejte něco, přeci se tak nedá žít. Je to nedůstojné, ohrožující a děsivé. A tam, kde se cítil dříve silný, neprůstřelný, oblíbený a neporazitelný (protože podlehl momentální iluzi), nastupuje do jeho mysli tichá hrozba - kdo seje vítr, sklízí bouři. Lidé prostě nic měnit nebudou. Myslí si, že každý je svého štěstí strůjcem a těší se na jaro, jak zalezou na své zahrádky a budou se snažit dosáhnout harmonie. Tedy, jako strůjci rovnováhy, s obyčejnou lidskou morálkou, která má od nepaměti vlastní pravidla, která se osvědčila. Nehas, co tě nepálí. Každý rozumný a uvážlivý člověk ví své. A čím jich bude víc, těch poučených, tím nabyde vrchu zkušenost - žádný strom do nebe neroste. Je to o pýše, kterou provází chamtivost, žárlivost, nenávist, sobectví… však to znáte.
Paní profesorku Dvořákovou prostě ráda čtu, i když s ní ve všem nesouhlasím. Ne proto, že bych byla snad moudřejší, ale spíš jsem pošetilejší … v koutku duše čekám, že přijde nový vhled.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Nej skluzavka, echt Divoký západ, exkurze do Bayernu... Krok za krokem zemí EURA
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Německu EURO je Německo. EURO si dělá z Německa, kde fotbal je národní sport, něco jako svoji výkladní...
Chtěl bych Turka v Česku, říká Macinka. Antibabiše má za nejhloupější program
Premium V uplynulých dnech oslavil 16 let po boku Václava Klause. Ještě na Hradě dělal tehdejšímu...
Kvůli Le Penové ho sesadili. Soud však rozhodl, že šéfem Republikánů zůstává
Pařížský soud v pátek zrušil rozhodnutí francouzské konzervativní strany Republikáni (LR), která ve...
PŘEHLEDNĚ: Proč Česko kupuje nové tanky za 52 miliard? A co všechno umí?
Česká armáda by měla do roku 2030 získat 77 nejmodernějších tanků Leopard 2A8 ve společném nákupu s...
Svatý grál na ekzém a suchou pokožku u dětí
Produkty Atoderm od značky Bioderma jsou skvělou volbou pro péči o citlivou a suchou nebo atopickou pokožku. Slibují nejen hloubkovou hydrataci,...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016