Okurkový salát s rozinkami: Četla jsi to?

Ráno jsme přišly do práce téměř současně a hned jsme se rozhodly, že si uděláme pořádné mokka, než vlítneme na padouchy. Rózka má děsný smysl pro humor, snad proto ji všechno prochází, i ta její nevymáchaná pusa. Ale je docela zábavná a vyzná se v tlačenici. Ráda s ní pracuji ...

Tak Bartošová ....

"Představ si, že má zase jiného chlapa a ten ji zase něco provedl. Ta holka má smůlu," povzdechla si a nevšimla si, že ve dveřích stojí náš kolega a směje se.

"Tomu nevěř, Rózi to si jen supertajní agenti předávají šifry," řekl a hodil nám na stůl poštu. Róza se na něho podívala a docela vážně řekla: "Myslíš, že se něco chystá?" Podíval se na ni s rozpačitým úsměvem, jako kdyby něco prozradil, co neměl a chvíli mlčel, než řekl: "Samozřejmě. Ale já ti to neřeknu, protože bys to hned rozkecala. Jedině, když půjdeš se mnou na oběd."

"Domluveno," řekla a on nám zamával a zmizel za dveřmi."

"Taky si to myslím," řekla jsem vážně a přetáhla si balík pošty na stůl a třídila jsem ji, to je moje, to je tvoje.

"Prosím tě, on kecá. Vždyť víš, že kecá. Hele, tady je ten dopis, co jsem hledala na podatelně už minulý týden."

"Nekecá. Řekni mi, jak by to zvládla. Třeba v poslední době umírala na smrtelnou nemoc. Pak se zase z toho dostala. Pak zase ten hrabě zjistil, že tu dlouho nebude, ale taky se z toho vykřesal. Byla do něho tak šíleně zamilovaná, že se za týden, co u ní neklečel, nervově zhroutila, ale posléze utekla z psychiatrické kliniky za ním, havarovala a zase se zhroutila. Chápeš to? A pak najednou si to ten hrabě rozmyslel nebo co a ona svěřila svůj osud bodygardovi."

http://www.youtube.com/watch?v=92fcB9omEN0

"Ty jsi fantastická, to je vidět, že se Blesk je tvůj kamarád. Ty se od něho asi netrhneš."

"Ale konfrontuji ho s Ahojem. Jedině porovnáním textů zjistím, jak to vlastně je."

"Myslíš s Bartošovou?"

"Myslím s těmi šifrovanými zprávami, prosím tě."

"Neblbni, prosím tě, to není možný. Vy jste oba blázni."

"Jsou v tom trhliny. Hele, ona se málem zblázní, když u ní týden neklečí a pak najednou, z čista jasna si narazí chlapa, vezme si ho domů, na hraběte zapomene a ten nový chlap ji okrade a Pomeje ji napíše otevřený dopis, že ji nenávidí a miluje. Tak to přeci v reálu nemůže fungovat. Něco za tím musí vězet vyššího. Přeci takovou slátaninu si ze života si nemůže někdo dělat."

http://www.youtube.com/watch?v=0YX45n9LkXo&NR=1

"No, je fakt, že si ty historky vzájemně nehrají. Ani časově. Třeba je v tom opravdu něco vyššího."

"Kdo ví."

Tak jsme se radši začaly věnovat práci, abychom se nezapletly do nějaké ožehavé meziplanetátní komplikace.

http://www.youtube.com/watch?v=cV7Y0dau-No&feature=related

♣

Po obědě jsme si daly mokka a Róza začala zase mudrovat.

"Já bych si toho hraběte rozhodně na jejím místě vzala. I s tou zříceninou. Za prvé by okamžitě dostala italské občanství, a tak by se konečně dostala mezi své lidi, kteří by jí ty historky určitě zpapali z ruky a za druhé, bych vyvdala titul hraběnky a tady by se jí říkalo Vaše milosti a už ty skandály dostaly úplně jiný směr. To by se říkalo: jó ta naše elita, ta je ale rozverná. Samý skandál, sex a násilí, že bychom to mohli vyvážet jako žádaný produkt do světa."

"Je strašná škoda, že ty noviny neprozradily, jaký právní zástupce ho zastupuje. Jestli  s ním byl u toho výslechu a tak. Zvláště, když ho zatkli. Tomu nerozumím."

"Myslíš pana Bartáka?"

"Jo, toho."

"Asi to nestihli zjistit. Ale to mne nebaví. Bartošová je lepší," podotkla jsem, " jsem zvědavá, jak to skončí. Třeba se nakonec vrátí k Pomejovi, ten ji nenávidí a miluje. A to je vono. Tomu říkám láska. Z toho kouká další románek. Už se těším, až začne pršet a já si budu číst. Dokonce mne napadlo, že si to všechno vystříhám a třeba by mi z toho vyšel úžasný román."

"Román, jo? A jak by se jmenoval?"

"Třeba "Bouře ve sklenici vody," řekla jsem a v tom zazvonil telefon. Začala porada ...