Občané a vláda: Chaos teprve nastane ...

Předčasné volby nejsou příslibem, že se v naší zemi poměry uklidní, že budou všichni občané hodní, zbožně naslouchat všem, kteří si usednou na ministerstva a začnou - odkud vlastně? Takové situace otřásají fatálně důvěrou ve stát a vnitřní vztahy, tak odtržené od každodenního života lidí, jsou nejasné, nesrozumitelné a vlastně nezajímavé, až na jedno, než se začnou porušovat základní zákony této země ...

Vláda se drží vzájemně po krkem ...

a současně i občany, na které dopadnou dny problémů nejcitelněji. Některé zákony, o kterých se hovořilo, zůstanou v torzech. Reformy, na které nemá současná vláda morální právo, jak se píše v tisku a myslí si hodně lidí, budou zřejmě smeteny a dlouhé roky se znovu projednávat. Jaký to bude mít dopad na státní pokladnu, to se nedá odhadnout, ale lze odhadnout, jak budou lidé na všechno nové reagovat. Protože po tom, co se provalilo, nebudou věřit nikomu a ničemu. A možná, že mnozí se budou izolovat od všeho dění, jen aby měli pokoj a zachovali si svůj osobní život v jeho kvalitě.

Zatímco kvetou stromy ...

v Čechách je neurotické napětí. Nejenže se vláda drží vzájemně pod krkem, ale také jí jde ČSSD po krku. A po velikonocích, které máme pokažené, protože nikdo nedokáže říci, jak všechno dopadne, teprve uvidíme. Stalo se to nejhorší, co se mohlo stát - po roce padne vláda, která naslibovala hory doly. Vláda, která měla a mohla zmodernizovat politiku a nastavit podmínky, které byly očekávány. Ani pan ministr Heger neuspěl, takže můžeme čekat rozkol v českém zdravotnictví, třeba i dramatičtější, než jsme zažili.

Světlo na konci tunelu ...

už nikdo neslibuje. Je třeba nyní ukočírovat chod státu a uvést ho do stavu smíru a nejen vládní strany, ale také vládu s občany, protože lidé jsou naštvaní. V mnoha státních organizacích dojde zřejmě k výměně vedoucích zaměstnanců, nastanou přesuny lidí v jejich zařazení, úsporná opatření, která se děla na počátku zřejmě neměla žádný praktický účinek na výši státního dluhu, takže dojde k tomu, že lidé, jimž se zkrátil plat, budou požadovat nápravu. A všechno se ocitne v začarovaném kruhu.

Asi měl pan prezident ...

přijmout demise a navrhovaná odvolání, provést personální změny na ministerstvech a nenechat tu situaci dál vyostřovat, protože mezi tím začaly zase vyskakovat další nepříjemné skutečnosti. A obviňování a také pokusy něco z té situace vytěžit v něčí prospěch. Možná, že nemá už takovou obecnou důvěru, jakou měl před výbuchem, a to je špatné. Lidé si budou myslet, že nemají oporu ani v hlavě státu. Musel vědět, že riskuje své postavení i v době, kdy se strany mezi sebou nedohodly a nedohnou.

V krátké době mnoho zmatku ...

a jeden stíhá druhý. Běžný občan už neví, co je pravda, co je hra, kdo s kým konspiruje a proč. Komunikace mezi lidem a vládou vázne. Možná, že by pan prezident měl promluvit a všechno veřejně vysvětlit.

Každý člověk, který se cíti ukřivděný, se bude snažit ze sebe křivdu sejmout a záleží na jeho osobní morálce, jak bude postupovat. A těch ukřivděných je nyní mnoho. Možná, že chaos nás teprve čeká. Ráda bych se mýlila.