Novely: Smršť zákonů v září pokračuje

Přečtěte si, co je nového v naší legislativě. Určitě je významná novela o rozhodnutích nejvyššího správního soudu a i o trestní odpovědnosti firem.

Významná změna v oboru správního soudnictví

Nejvyšší správní soud (NSS) bude moci nově sám zrušit všechny napadené rozsudky i příslušná správní rozhodnutí. V současnosti může při podání kasační stížnosti NSS správní rozhodnutí zrušit, případ se ale vrací krajskému soudu, který teprve může příslušné správní rozhodnutí přehodnotit. Novela, kterou v pondělí podepsal prezident Václav Klaus, má zjednodušit a minimálně o půl roku urychlit řízení u NSS. O rozhodnutí prezidenta ČTK informoval tiskový odbor Hradu.  O zrušení vydaných územních plánů budou lidé moci žádat jen u těch plánů, které platí méně než tři roky. Omezit možnost napadnout u NSS vydané územní plány během tří let od jejich účinnosti navrhli senátoři kvůli tomu, že jinak by mohly být až do ledna 2015 napadeny územní plány, které nabyly účinnosti například počátkem tisíciletí.  Novela také dává novou pravomoc ombudsmanovi podávat správním soudům žaloby ve veřejném zájmu. V současnosti může veřejný ochránce práv pouze podat podnět státnímu zástupci.  Předloha počítá rovněž se změnou příslušnosti správních soudů. V současnosti správní spory posuzuje soud tam, kde je sídlo odvolacího orgánu ve správním řízení, tedy v naprosté většině v Praze. Soud je zahlcen a průměrná délka řízení je tu nejméně rok a půl. U stejné agendy v Jihočeském kraji je průměrná délka řízení půl roku. Vláda proto navrhla novelou uzákonit to, že napříště budou věcně příslušné ty krajské soudy, kde sídlí správní orgán prvního stupně.

Trestní odpovědnost firem

Sněmovna schválila zavedení trestní odpovědnosti firem. Soudy by je mohly pokutovat, zabavit jim majetek, za vážná provinění by je mohly zrušit. Vládní předlohu nyní dostane k projednání Senát. Okruh trestných činů, za které by bylo možné podniky trestat, sněmovna rozšířila na téměř osm desítek. Firmy by mohly být od příštího roku trestány za podíl na sedmi desítkách trestných činů, například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vládní předloha do výčtu zařadila i sexuální nátlak, pohlavní zneužití a trestné činy týkající se dětské pornografie.  Sněmovní ústavně právní výbor doporučil výčet rozšířit o poškození vodního zdroje, neoprávněnou výrobu a nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky nebo pletichy při zadání veřejné zakázky. Naopak postih za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže zůstane v kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).  Trest zrušení firmy by měl být použit v případech, pokud by její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti. Pokud půjde o banku, bude ji moci soud zrušit až po vyjádření České národní banky. Podobně bude postupovat i v případech pojišťoven a dalších finančních institucí.  Firma se podle předlohy proviní, jestliže trestný čin spáchá nejen její manažer, ale i zaměstnanec ebo člověk, který je za firmu oprávněn jednat. Firma nebo organizace však bude odpovědná i tehdy, když se nepodaří konkrétního viníka dohledat. Tresty právnických osob se budou zapisovat do rejstříku trestů a budou veřejně přístupné. Podle Pospíšila to poskytne důležité informace pro potenciální obchodní partnery potrestané firmy.  Soud bude moci firmě v rámci trestu také zakázat, aby se podílela na veřejné zakázce nebo aby se o ni ucházela. Horní hranice takového zákazu bude až 20 let. Padnout může na firmu, která spáchala trestný čin, když se ucházela o zakázku nebo se na ní podílela. Peněžitý trest má mít formu denní sazby ve výši 1000 Kč až dvou milionů korun.