Nezaměstnanost: Exkurz do problematiky nezaměstnaných

Navazuji tímto na svůj článek Veřejně prospěšné práce: Malá úvaha nad situací lidí bez práce - 2. V následujícím článku jsem se pokusila o shrnutí problematiky nezaměstnanosti po roce 1989 a pohled na situaci na trhu práce a porovnání se zeměmi EU. V odkazech jsou pak nejaktuálnější grafy, které porovnávají jednotlivé země EU v tématu nezměstnanost. Na konci pak jsou pojmy a jejich obsahy z tohoto oboru. Cílem tohoto pojednání je objasnění situace a vývoj  na trhu práce v ČR ve vztahu a porovnání členských zemí EU. Na konci článku je malý slovníček pojmů,s nimiž pracují ekonomové. Tento pohled na fungování trhu prace v ČR a EU navazuje pak na sociální politiku nejen v ČR, ale i v EU.

Před rokem 1989

Vysoká zaměstnanost s sebou nesla nízké mzdy a mizivou produktivitu práce. Po roce 1989 byl zvolen rychlejší scénář transformace, který zastávali pravicoví ekonomové, v čele s Václavem Klausem. Usilovali o liberalizaci cen, obchodu a privatizaci státního majetku. Postupně se tak do české ekonomiky dostávala hlubší motivace, zájem o další vzdělání, manažerské kurzy a lepší organizaci. České republice transformaci usnadnila lepší oborová segmentace, vzdělaná pracovní síla i podnikatelské klima.

Po roce 1989

... nedošlo k nárůstu zaměstnanosti při otevření trhu práce

K očekávanému nárůstu nezaměstnanosti při otevření trhu práce nedošlo. Jednak díky vývoji mezd, které po liberalizaci cen reálně poklesly o více jak 20 %. Vysvětlení je jednoduché, nové liberalizované ceny výrazně vzrostly, ale nominální mzda narůstala jen velmi opatrně. Další vliv, který udržel nízkou nezaměstnanost, byl odchod 250.000 lidí do důchodu. Rozvíjí se terciální sektor, neboli sektor služeb, který nabízí velkou perspektivu pro minimálně udržení úrovně zaměstnanosti. Rozvíjí se již automaticky v soukromé sféře.

... devalvace měny

Svou významnou roli sehrála i devalvace měny. Ta zlevnila práci vhledem k zahraničním investorům. Nezaměstnanost se nezvyšovala, i když do roku 1993 byly meziroční přírůstky HDP v záporných číslech. Do roku 1997 se nezaměstnanost vyvíjela příznivě, čemuž napomáhal úspěšný hospodářský růst. Trh práce akumuloval nová pracovní místa a dařilo se do nich umisťovat uchazeče. Od roku 1998 je jedním z důvodů nárůstu nezaměstnanosti růst mzdových nákladů. Nové hodnoty míry nezaměstnanosti se pohybovaly okolo 8 %, což v dalším vývoji předznamenalo dlouhodobější trend.

Hospodářská recese v letech 1997 - 1999

V období let 1997 – 1999 přichází hospodářská recese.

... přehřátá ekonomika

Ekonomiku v té době šlo označit za přehřátou. To bylo způsobeno mimo jiné velkým přílivem zahraničního kapitálu a měnovou krizí. Nezaměstnanost se prudce zvyšuje a dosahuje nejvyšších hodnot od vzniku státu.

... vysoké mzdy a restrukturalizace podniků

Na vině jsou zmíněné vysoké mzdy, ale i restrukturalizace podniků, které ještě do té doby udržovaly část umělé zaměstnanosti.

... trh práce nereaguje na odchod do důchodu

Trh práce nereagoval ani na odchod větší skupiny občanů do důchodu. Nezaměstnanost rostla a zaměstnanost klesala. I přes pokles zaměstnanosti o 4 procentní body, si Česká republika drží nejvyšší míru zaměstnanosti ze zemí V4, a to již od dob transformace. Převyšuje ostatní země až o 10 procentních bodů. Což se ale také dá interpretovat tak, že „na tvorbě našeho HDP se podílí relativně více pracovní síly“ .

Nezaměstnanost se nesnížila ani při přírůstcích produkce

V následujících letech se přes poměrně „příjemné“ roční přírůstky produkce nepodařilo nezaměstnanost významně snížit. Jednak zřejmě v roce 2000 ještě „dobíhal“ předchozí cyklus a nezaměstnanost se nepřizpůsobila dostatečně rychle.

... nevyvážená poptávka nabídka

Do roku 2004 byla poptávka po práci oproti její nabídce nevyvážená. To vše zřejmě souvisí s významně rostoucí produktivitou práce. Tempa růstu produktivity práce dosahovaly k přírůstkům HDP shodných hodnot, ale v roce 2000 a 2003 je i překročily.  Vzhledem k rostoucí produktivitě práce firmy mohly najímat menší počet pracovních sil a na začátku 21. století se také do jejich povědomí dostává smysluplnost šetření a snižování nákladů, čemuž nebyly při centrální plánování navyklé.

Česká republika po vstupu do EU

Po vstupu České republiky do Evropské unie se v české ekonomice nastartoval výrazný růst. Nadále ale platilo, že i přes příznivé přírůstky produkce, nezaměstnanost neměla tendenci skokově klesat. Důvodů bylo několik. Jedním z nich může být nepružnost trhu, ve smyslu propouštění pracovníků. Firma nebude najímat nové, když tuší, že v případě potřeby nebude moci své stavy snížit. Za další je nutné zvýraznit neochotu se pro zaměstnání stěhovat nebo překonávat větší vzdálenosti. Jako třetí příčina se udává i systém sociálních podpor.

... příliv cizinců a možnost stěhování se za prací u Čechů

A konečně s otevřením trhu práce stále více cizinců přijíždí do České republiky a získává pracovní posty, ve kterých by mohli být zaměstnaní čeští občané, kdyby ovšem chtěli, např. byli ochotní se za prací přestěhovat.

Sociální politika, podpory v nezaměstnanosti, lidé kolem 50 let

Současné podpory v nezaměstnanosti se dělí jednak dle věku uchazečů a navíc procentní sazba podpory je v čase klesající. Ztráta zaměstnání představuje pro soudného člověka psychickou zátěž a ne radost z množství volného času. Na druhou stranu je nutno říci, že v České republice pobírá minimální mzdu jen mizivé procento zaměstnanců [MPSV ČR]. Výše zmíněné tvrzení lze spíše pochopit jako solidární vyplácení přídavků na děti, sociálních příplatků, příspěvků na bydlení či rodičovským příspěvkům, kde jsou zvýhodněné mnohačlenné rodiny. Konkrétně podporu v nezaměstnanosti osobně tedy chápu spíše jako motivační.

... výrazná migrace do České republiky

Po roce 2004 se dalším specifickým znakem, jak bylo zmíněno výše, stává výraznější migrace do České republiky, oproti dalším třem zemím. Český statistický úřad uvedl, že k loňskému roku eviduje celkovou zaměstnanosti cizinců 318 462 osob. Převažují občané Slovenské republiky 44 %, Ukrajinci 23 % a Poláci 8 %. Pracují převážně jako kvalifikovaní dělníci. Údaje mohou být zkresleny z důvodu nelegální migrace, kterou se ale za posledních deset let daří dramaticky snižovat. [ČSÚ] Migrace do České republiky ze zemí EU – 15 je velmi nízká, stejně jako do ostatních zemí V4.

... poslední čtvrtletí 2006 klesá nezaměstnanost

Pokud bychom se krátce vrátili k vývoji nezaměstnanosti v čase, od posledního čtvrtletí roku 2006 začíná nezaměstnanost výrazně klesat, díky značnému hospodářskému oživení. Děje se tak do konce roku 2008, kdy nezaměstnanost dosahuje hodnot 4,2 %. [ČSÚ] V roce 2008 se dostává do problému bankovní sektor v Americe. Vlivem snížené poptávky se nezaměstnanost v České republice zvyšuje od roku 2009 a pokles zasahuje především sekundární sektor. Od jara letošního roku počet nezaměstnaných již neroste. [In: ČSÚ] Věřím, že v příznivé době sezónních prací, se podaří tento ukazatel nadále snižovat.

... další vývoj

V zemích V4 lze vypozorovat dlouhodobější trend, se kterým se budou ekonomiky muset vypořádat. To, jak v průběhu času klesá porodnost, populace stárne a prodlužuje se délka života, s sebou přináší i procentuální pokles ekonomické aktivity obyvatel. Konkrétně v ČR bude toto patrnější v průběhu dalších dvou desetiletí, kdy budou silné ročníky dosahovat důchodového věku.

... podíl neaktivních obyvatel poroste

Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel tudíž opět poroste, a to při zvyšování počtu seniorů a poklesu narozených dětí. Jakou však vidím spojitost mezi ekonomickou neaktivitou a mírou nezaměstnanosti? Jestliže poroste počet ekonomicky neaktivních, ať již z důvodu studia či důchodového věku bude zapotřebí účelněji využít ekonomicky aktivní obyvatelstvo zbylé na trhu práce. Tomu by však do jisté míry mohla bránit strukturální nezaměstnanost, spojená s časovým úsekem potřebným pro rekvalifikaci pracovní síly.

... tzv příjatelná nezměstnanost

Je stále mnoho faktorů, se kterými se musí naše ekonomika pro udržení přijatelné nezaměstnanosti potýkat. Patří sem rizikové skupiny obyvatel, např. mladiství uchazeči o zaměstnání a absolventi, nekvalifikovaní uchazeči, vyšší věkové kategorie nebo společensky nepřizpůsobiví lidé. existují také  velké regionální rozdíly. Nejnižší nezaměstnanost si drží Praha a pohybuje se okolo 3 %. Naopak s dvoucifernou nezaměstnaností okolo 13 – 15 % (i více) se potýkají převážně okresy Děčín, Most, Teplice, Hodonín, Jeseník, Bruntál a Karviná. [ ČSÚ]

... padesátníci na trhu práce - rok 2011

Dnes práci těžko hledají i lidé po padesátce. V prvním čtvrtletí letošního roku bylo podle vládních statistik na úřadech práce 71 452 lidí ve věku 55 až 59 let. Tedy celkem třináct procent všech uchazečů o práci. Mezi nezaměstnanými tak bylo více padesátníků než mladých lidí mezi dvacítkou a třicítkou.

Investiční pobídky

Jeden diskutér se pod článkem s obdobným tématem zamyslel nad investičními pobídkami. Zamyslela se nad tímto tématem a prostudovala jsem si jejich význam vzhledem k tématu. Zde jsou výsledky mých analýz:

... finanční pobídky

Tato forma finanční pomoci je charakteristická pro rozvinuté země (např. Německo, Velká Británie), které si mohou dovolit finančně podporovat investiční záměry mnoha mezinárodních společností ze svého rozpočtu. Finanční pobídky mohou mít několik podob. První z nich je investiční příspěvek, který je formou přímé podpory s cílem pokrýt část finančních nákladů, např. na výrobu, marketing atd. Dalším jsou dotované úvěry nebo jejich garance, zajišťující zvýhodnění půjček a úvěrů, které přímo souvisí s investiční činností. Jako poslední z této kategorie uveďme statní záruky, které jsou formou zajištění při volatilním směnném kurzu, devalvaci měny nebo proti vyvlastnění v době politických krizí. (Zajištění bývá obvykle poskytováno skrze mezinárodní agenturu)

... ostatní pobídky

Okruh těchto pobídek bývá používán jako doplňující podpora ke dvěma hlavním skupinám. Jedná se například o snižování standardů bezpečnosti práce a jiných předpisů, souvisejících s předmětem podnikání investora. Stát může dále přispívat na výstavbu infrastruktury (telekomunikační a elektrické sítě atd.), zajistit přednostní získání veřejných zakázek nebo uzavřít trh před zahraniční konkurencí. Nyní již máme konkrétní představu o formách investičních pobídek. Dodejme, že v praxi bývá využíván mix všech zmíněných typů.

Ekonomické důsledky investičních pobídek

Investiční pobídky jsou v ekonomické literatuře poměrně hojně diskutovaným tématem.Existuje celá řada prací, které zkoumají jejich dopad na ekonomiku pomocí matematických modelů. Zmíněné studie však často pracují se zpochybnitelnými daty, jež jsou výsledkem dotazníkových šetření. Z těchto studií není jednoduché vybrat relevantní informace. Dalším problémem je existence dopadů investičních pobídek, které se dají měřit jen velice obtížně. Např. příliv a využití moderních technologií ze zahraničí, know-how, nových manažerských metod apod. Naneštěstí hrají právě tyto dopady signifikantní roli. Pokusme se nyní proto popsat hlavní ekonomické znaky investičních pobídek se všemi jejich klady i zápory. Díky orientaci na zahraniční kapitál se určité charakteristiky a implikace investičních pobídek mohou shodovat s teorií přímých zahraničních investic. Nejednoznačnost některých dopadů investičních pobídek brání jednoduchému členění na pozitivní a negativní. V mnoha případech totiž záleží na aktuálním (výchozím) stavu ekonomiky a její rovnováze.

Negativa investičních pobídek a přímých zahraničních investic

Hodnocení investičních pobídek ze strany ekonomických expertů je nejednoznačné i přes fakt, že se jedná o selektivní státní podporu, jež evidentně ovlivňuje tržní alokaci zdrojů. Každý zásah do této přirozené alokace je příčinou deformace trhu a vytváření nerovností v konkurenčním prostředí. Příkladem deformace může být podpora investic velkých mezinárodních společností, které následně (za podpory místní vlády) vytlačují malé a střední podniky z trhu.

Odkazy:

Charakteristika členských zemí v roce 2007 - 2008

http://ec.europa.eu/consumers/cons_info/cons_diary2007-2008/cp_cz.pdf

Nezaměstanost v roce 2010 podle EUROSTATU

http://www.spcr.cz/statistika/nez_eu.htm

Evropská komise odpovídá na dotazy o podmínkách zaměstnanosti v zemích EU

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=857&langId=cs&intPageId=978

Analýza ČSU o situaci na trhu práce pro rok 2010

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/analyza/czam050609analyza_a09.doc

Pojmy a vysvětlivky k textu

Pojmy

Zaměstnaní

Za zaměstnané považujeme osoby, které jsou starší 15 let, mají placené zaměstnaní nebo sebezaměstnání, není rozhodující, zda pracují či nikoliv (mateřská dovolená, stávka, nemoc).“

Nezaměstnaní

Nezaměstnaný člověk oproti tomu splňuje všechny tyto čtyři charakteristiky:

je v produktivním věku,

je bez práce, i když je práce schopný,

práci aktivně hledá, např. je zaregistrovaný na úřadu práce, navštěvuje pohovory,je schopen do zaměstnání nastoupit okamžitě, nejdéle do 14 dnů.

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dostáváme součtem zaměstnaných a nezaměstnaných osob.

Trh práce

Pracovní trh je spojen stržní ekonomikou, v které je, stejně jako služby a výrobky, prodávána a kupována i práce. V klasickém pohledu na pracovní trh organizuje produkci a distribuci práce jako směnné vztahy mezi prací a mzdou. Z tohoto pohledu je trh práce jako trhy jakéhokoliv jiného zboží, na nichž se uplatňuje mechanismus konkurence s volnou hrou tržních sil a s odvozením ceny práce z poměru mezi poptávkou po práci a její nabídkou. Nabídku práce ovlivňují zejména rozsah populace a její podíl zahrnutý do pracovní síly, průměrný počet odpracovaných hodin za rok jedním pracovníkem a kvantita a kvalita pracovního nasazení a zručností, které pracovníci skutečně vynakládají.

Nabídka pracovního trhu pro nezaměstnané

Co se nezaměstnaných týče, je to část populace, která aktivně hledá práci. Nabídka práce tedy vychází z počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo zařadíme děti, studenty, zdravotně postižené, důchodce a ženy v domácnosti.

Nabídka práce

Každý má možnost volby, zda a kolik bude pracovat. Při práci získává mzdu, za kterou si může nakupovat spotřební statky, ovšem se mu snižuje užitek zvolného času. Spotřebitel tedy porovnává mezní užitek volného času s mezním užitkem, který by mu přinesl nákup bstatků, na které by si prací vydělal. Pokud by byl mezní užitek ze spotřeby větší než mezní užitek z volného času, zvyšoval by spotřebitel počet dní práce a to až do okamžiku, kdy se tyto mezní užitky vyrovnávají. Pak už nebude chtít nahrazovat volný čas spotřebou a bude užívat volný čas. Tvar nabídky práce jednoho spotřebitele bude tedy rostoucí. Čím bude větší mzda, tím více bude chtít pracovat a nabízet práci, aby si mohl koupit více statků.

Měření (ne)zaměstnanosti

K měření nezaměstnanosti slouží ukazatel míry nezaměstnanosti (u). Je to procentní vyčíslení podílu nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. u = Počet nezaměstnaných / Ekonomicky aktivní obyvatelstvo * 100

Míra zaměstnanosti (e) opouští ukazatel ekonomicky aktivních obyvatel a zaměřuje se čistě na počet zaměstnaných vzhledem k věkové skupině 15 – 64 dle metodiky OECD.

e = Počet zaměstnaných / Počet osob ve věku (15 – 64) * 100

Výpočty vycházejí v procentech a věkový rozbor dle výše zmíněného rozmezí je relevantní převážně v mezinárodních srovnáních.

Rozlišení měr nezaměstnanosti

Rozlišujeme registrovanou a obecnou míru nezaměstnanosti. Registrovanou míru nezaměstnanosti sleduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. K výsledku se dobere podělením počtu lidí zaregistrovaných na úřadech práce vůči k pracovní síle. Český statistický úřad se oproti tomu zabývá šetřením obecné míry nezaměstnanosti. Tento způsob, přes výběrové šetření, zohledňuje i nezaměstnané, kteří nejsou zaevidováni na úřadě práce.

Druhy nezaměstnanosti

Rozlišujeme 3 základní formy nezaměstnanosti:

frikční,

strukturální,

cyklickou.

Frikční nezaměstnanost

Frikční nezaměstnanost souvisí s častou změnou pracovních míst a váže se i na dostupné informace. Tento typ nezaměstnanosti vzniká v důsledku časové prodlevy mezi opuštěním staré pozice a nalezením nového místa. Časová mezera se zkracuje s tím, jak jsou pracovníci informování o volných místech a jaké informace mají zaměstnavatelé o pracovní síle.  Pokud se horizont prodlužuje, popř. je spojen s profesní kvalifikací mluvíme o strukturální nezaměstnanosti.

Strukturální nezaměstnanost

Strukturální nezaměstnanost představuje jistou disharmonii nabídky a poptávky po práci. Profese se s vývojem a novými technologiemi mění a odlišnosti jsou i regionální. Např. snížení stavu pracovníků v těžkém průmyslu, ale zároveň jejich potřebný nárůst ve službách. Poptávka po profesích tedy roste i klesá. Uvolnění zaměstnanci z jednoho odvětví se musí rekvalifikovat, popř. i přestěhovat načež je zapotřebí delší časový úsek. „Strukturální nezaměstnanost odráží míru mobility pracovníků a jejich připravenost změnit kvalifikaci či region zaměstnání“ .

Cyklická nezaměstnanost

Cyklická nezaměstnanost se zvyšuje a klesá v návaznosti na hospodářský cyklus. V době recese se počet nezaměstnaných zvyšuje, v době růstu klesá. Proto dosahuje kladných i záporných hodnot.