Nemám rád tvrdý chleba! O šetření věcí i peněz.
Mami, babička prožila válku?
Ptal se mne jednou syn a já se s údivem na něho podívala, abych zjistila, kam míří. Tak jsem mu řekla, kdy se babička narodila a co v jejím životě všechno probíhalo. A pak jsem se opatrně zeptala, proč se mne na to ptá.
"No, babička pořád šetří. A řekla mi, že se chleba musí dojíst a já nemám rád tvrdý chleba."
Zamyslela jsem se nad tím. Jak je rozdílný vztah generací k základním věcem pro člověka. Vzpomínám si, že moje babička nic nevyhodila, co se zdálo, že se dá ještě použít. Ale my jsme měli stodolu, v ní bedny a tak se tam daly často najít hotové poklady. A funkční! Třeba mlýnek na mák, který mám dodnes a mele velmi jemně, kuchyňské náčiní, které babička dostala kdysi k výbavě a nyní velmi cenné, dokonce i mlýnek na kávu v krásném provedení, porcelánový váleček na nudle, jako nový a jiné věci, které nyní lidé shání po vetešnictvích na chaty a chaloupky. Pamatuji si, že jednou mi moje babička řekla:"Proč si kupuješ boty, když jich máme plnou bednu." Tak jsem se šla podívat a skutečně, kožené dámské boty, i vyšší šněrovací, snad ještě pamatovaly císaře pána, a tak jsem si je z recese vzala do školy. Byly velmi dobře udržované a sklidila jsem obdiv. No, tehdy to byl skutečný odvaz. Dnes by se nad tím modelem asi nikdo nepozastavil, protože se nosí všelicos. Naši prarodiče a rodiče poznali doby, kdy se muselo šetřit. Ne proto, že by žili v bídě, ale protože mysleli na nás, své potomstvo, aby nám měli co odkázat a nebo nás podpořit do budoucna. Ale naučili nás i šetrně zacházet s potravinami a drahými věcmi. Prostě všechno hned, co si pořídili, nespotřebovali, ale hleděli si drahého damaškového ložního prádla, krásných bavlněných přehozů, záclon, vyšívaných ubrusů, protože chápali, že jejich domovy jsou útočiště pro všechny členy rodiny.
Má generace nepoznala nedostatek
Jednak se nás snažili naši předkové vybavit do života i věcmi, které jsou v domácnosti nezbytně nutné, jednak svými radami, jak šetřit a hospodařit a dále i radami vedení domácnosti. A tak je přirozené, že umím vařit, šít, ruční práce, obhospodařovat domácnost, i když to moc nevyužiji, protože věci se rychle opotřebovávají a my nemáme stodolu, abychom je někam odkládali, tak se prostě vyhodí. Nekupuji si damaškové povlečení, protože na jeho udržování nemám čas, vzácné německé a vídeňské ubrusy, jemně vyšívané, jsem uložila a ani bych se neodvážila nabídnout dětem, protože pro ně nemají žádnou hodnotu. Nehledě na krásné ručně háčkované dečky a záclonky do kuchyňských oken. Před vánoci je vyperu, naškrobím a napnu.
"Mami, proč to nevyhodíš?" zeptal se mne syn nedávno a kroutil hlavou. Manžel se jen usmíval. Má taky ten názor, protože v bytě, kde jsou takové věci se "nedá volně dýchat."
Nekupuji žádné drahé zařízení, protože to pro nikoho nemá cenu. Ale dobře si pamatuji na krásně nazdobené sváteční stoly s jemným porcelánem a stříbrnými lžičkami na míchání teplých nápojů, o které jsem se vždycky spálila.
Pozná další naše generace, co je to šetřit?
Snažila jsem se naučit děti hospodařit a nakládat slušně s věcmi. A to asi bylo všechno, co jsem mohla udělat. Chápu je, že potřebují žít a užívat a ne škudlit, že je nezajímají sice krásné, ale nepotřebné domácí harampádí, protože v dnešních domácnostech se už tolik nevyvařuje a konečně, kuchyňskou dřinu zastanou opravdu výborné elektrospotřebiče, které se pak vyhodí, když nefungují. Žije se rychle, nikdo neztrácí čas a všechno se musí stihnout v čase, který je pro tu či onu činnost dán a v prostoru, který je vymezen. Takže nějaké cídění stříbra, mědi, cínu, napínání deček a záclon - proboha, kde žiješ? Spadni na zem, mami.
Bude retro?
A tak jsem to všechno schovala pro má vnoučata. Vidím, že se doba pomalu vrací k některým věcem a stylům z minulosti. A všechny ty věci, z dávných domácností mých předků, které mám pečlivě uložené a ošetřené čekají na má vnoučata. Tuším, že je okouzlí, že je ocení a možná, že je budou i potřebovat. Kdo ví? A třeba začnou mít zase velkou hodnotu. Nejen materiální, ale i historickou.
Tak mě to naučili mí předkové.
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016