Můj rozmarný Bůh – Nikdo to nepochopí, kdo to nezažil
Jak jsem se naučila číst a co z toho vzešlo
Pamatuji si na to jako by to bylo dnes. Den, kdy jsem se naučila číst. Nevím, zda to byla pro mne pohroma nebo štěstí. Ale rozhodně - člověk se rodí s předem daným osudem. Mým osudem jsou knihy.
Ale nejdřív o prostředí domova
Narodila jsem v krásném městě, v Hradci Králové. Bydleli jsme blízko Labe, viděla jsem na jeho hladinu z okna pokoje. A hlavně jsem slyšela jeho zvuky a tu neopakovatelnou vůni vysokých topolů. Když se dáte Jiráskovými sady k růžovému parku a pak dál, přijdete na krásné místo, kde se Orlice snoubí s Labem. A na vodě odjakživa pluly kachny a kačeři, kolem rostly duby a buky. Připadalo mi to nejen romantické, ale také krásné, krásné. Co člověka může víc svádět k hledání dalších prožitků, než krásná příroda, pocit bezpečí domova?
Jak jsem se stala nezávislou
A vrcholem štěstí bylo, když si na mne někdo udělal čas a četl mi z knížek, které stály v řadách v otcově pracovně. Nesměla jsem se jich sama dotýkat. A tak jsem se na ně dívala, sedíc na velkém měkkém gauči, který stál přímo proti té knihovně. Písmenka jsem už uměla. Pamatovala jsem si spoustu pohádek a básniček. Sáhla jsem po jedné knize a vytáhla ji z knihovny, otevřela jsem ji a pozorovala písmenka. A tak jsem přečetla první slovo, pak druhé, třetí a za krátkou dobu jsem byla pánem situace. Nezávislá! Vůně knih měla na mne přímo omamný vliv. A samozřejmě, že jsem už na jaře a v létě chodila kolem Labe a četla si …
První a pořádný průšvih
Uběhly roky. Měla jsem právě po maturitě na gymlu. Rodiče se rozhodli, že mně dají na medicínu. A moc se těšili, že budou mít doma doktorku. Připravovala jsem se na zkoušky z biologie, fyziky, chemie a pořád jsem cítila, že to není ono. Zatímco oni nadšeně mluvili o mém budoucím povolání, cítila jsem se stísněná a i nešťastná. To bude život, pomyslela jsem si. Bílé pláště, trpící lidé, pach nemocnice, smrt … Přemýšlela jsem, jak z toho ven. A tak jsem se potulovala po městě. Měla jsem v kapse maturitní vysvědčení z gymplu a ještě jsem stále slyšela v duchu hlas mého učitele, Vladimíra Bařiny, jak recituje básně Jiřího Ortena. Je pravda, že to byl jedním z těch, kteří mi otevřeli dveře do světa literatury. Ale o něm později. Najednou jsem se zastavila před výkladní skříní, kde bylo tablo Střední knihovnické školy. Přečetla jsem si adresu a zahlédla tváře učitelů. Paní profesorka Hofmanová, nikdy na ni nezapomenu, nikdy. Učila českou literaturu. Nemohla jsem odolat.
Setkání s paní Věrou Hofmanovou - paní spisovatelkou Květou Legátovou
http://www.knihovnicka.net/autor/1208-legatova-kveta/tvorba-dilo-knihy/
Skočila jsem do tramvaje a jela do Židenic, na Filipínského ulici. Vyběhla jsem do schodů, byl to poslední den přijímacího řízení. Chvíli jsem čekala, protože jsem slyšela, jak tam někoho zkouší. Srdce mi divoce tlouklo. Dveře se otevřely – tak pojď dál, Mařenko, řekla vysoká a laskavá dáma. Chvíli mne zpovídala a pak mne s úsměvem řekla, že dostanu vyrozumění. Za další den mne čekaly zkoušky na medicínu. Už to nebylo tak laskavé, ale mne to nevadilo. Všechno se rozhodlo už před tím! Místo doktorů operačních sálů a pacientů – knihy, moře a haldy knih! Můj Bože. Dřív než mí rodiče, jsem zachytila dopis z knihovnické školy, že jsem byla přijata. Mé nadšení neznalo konce, takže jsem si už nepohlídala dopis z Lékařské fakulty, kam jsem také byla přijata. Přiznala jsem se – chci na knihovnickou nástavbu! Na mou hlavu se sneslo mnoho výčitek, podávali si mne ze všech stran, ale já trvala na svém. A udělala jsem dobře. Mé další dva roky byly jedny z mála, kdy jsem se cítila blažená, vedle paní profesorky, spisovatelky a nádherného člověka, která se zapsala do mého života navždy, vedle básníka profesora Vladimíra Bařiny, přítele Ivana Blatného a Zdeňka Rotrekla.
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016