Kulturní revoluce: K čemu a kam lidstvo směřuje?
V jednom se svět dosud nezměnil
Touha ovládat zdroje a na jejich ovládnutí mít rozhodující mocenskou pozici, ta tu už dávno byla, je a bude. Současně i představa, co je to blahobyt, štěstí, bezstarostnost a svoboda, jde lidskou civilizací ruku v ruce s lidmi, kteří o ní mluvili, vytvářeli bubliny a pak je také naplňovali. Mezi mocnými zdroji je také ovládnutí prostoru, v němž funguje transcendentno člověka, a že existuje, nemůže být pochybností. V Dějinách náboženství např. od Eliadeho, ale také z různých spisů, které vznikly později, se můžeme dozvědět, jak se duchovní potenciál v lidech tvořil a vyvíjel a rozhodně ani Freudova teorie, že jde o psychickou úchylku, tuto problematiku nezbrzdila. Berme to tedy jako fakt. Na tom je nejen postaveno umění jako svědectví o schopnosti člověka vidět dál, za hmotný svět a v němž je realizovaná i touha sebesdělení, ale celá řada opravdových mystiků, kteří naplnili "pouhá slova" svými činy a skutky i návody k sebesdělování. To, že se umění dostalo často do područí dobové ideologie a jeho úlohou bylo přesvědčit o tom, že má také duchovní rozměr, je jevem častým a o něčem vypovídajícím - vytvoření konkurence k tomu, co v určitém rozměru existuje, i když to lidé chápou jen omezeně. A to pro jejich ochranu. Takže, po dlouhá staletí, kdy svět několikrát stál na pokraji zkázy a zase našel sílu být, se vyvíjely různé vztahy k lidskému přesahu a protože tyto vztahy vytvářeli lidé, měly různé filozofické směry a politické směry své trhliny, které vznikly lidskou vůlí a i zvůlí. Zdá se, že se pohybujeme v rozmanitém ideovém spektru, každý z nás si může svobodně vybrat, kterým směrem se chce a má schopnost ubírat, velkou roli samozřejmě hraje i způsob sebezáchovy a dosažení určitého standardu, bez kterého se nelze obejít. A pohyb těchto myšlenek, idejí a předpokladů se nezastavuje na dlouho, protože je brzy vnitřně vypotřebován nebo další generace shledá, že je neudržitelný pro její potřeby.
Křesťanství na ústupu?
Za směrů, který má obstát podle přesvědčení nositelů idejí, se tvrdě bojuje. Po pádu Říma křesťanství, které vzešlo z helénské doby, zvítězilo, po tvrdém konkurenčním zápase s pohanstvím a židovstvím, nejen v Evropě ediktem milánským, který dal tomuto hnutí, vzniklém v Galileji mezi prostými lidmi (i když mělo tajné přívržence mezi jeruzalémskou chrámovou elitou), nebývalý rozměr. Ale křesťanství mělo ještě jednoho soupeře, kromě herezí, které ho provázely, a tím byl islám, který od 7. století usiloval o své uznání. A já se domnívám, že je nutné brát věci takové, jaké jsou a nezavírat před nimi oči, protože za nimi stojí lidé, kteří přenáší do světa své vize, myšlenky a ideály, které nejsou však často prosté mocenských tendencí k ovládnutí duchovního prostoru a také zmocnění se zdrojů k životu. Střet různých názorů, civilizací a konečně i nároků na přežití bývá, jak víme z historie, často živelný, pokud není pod kontrolou lidí, kteří mají na jeho průběh vliv.
... křesťanství jako volba životního stylu
Křesťanství (které má v současné době několik hlavních směrů, katolicismus je jeden z nich) není jen náboženství, ale také životní styl, pro který se rozhodli lidé, když vytvářeli nový svět a založili na něm svůj životní styl, etický rozměr a právo, pojetí člověka ve světě a vztahů mezi lidmi. Církev, která kdysi vznikla v Jeruzalémě po ukřižování Ježíše z Nazaretu, kterého podle víry uznala za Pána a Spasitele, byla vedena apoštoly, kteří stáli u samého počátku tohoto hnutí, které spočívalo v odmítnutí totality, kterou udržovali chrámoví vůdci a po jejich smrti, která byla většinou mučednická, se dále udržovala zásluhou apologetů, kteří křesťanství obhajovali před svými konkurenty a nepřáteli, ale nebyli to již jen Židé, ale lidé různých národností. Tedy, byla projevena vůle, aby se stalo tím činitelem, který ovládne nejen duchovní prostor, ale stane se základem způsobu vládnutí a ovládání, ruku v ruce se světskými křesťanskými panovníky té doby, jejichž jména známe a také známe průběh vnitřních zápasů mezi světskou a duchovní mocí. Úpadek této jedinečné myšlenky míru, lásky a svobody, je závislý na lidech, na jejich rozměru, přesvědčení a pochopení nejen ducha přítomnosti, ale i budoucnosti. A právě proto, že se nedá materiálně zdůvodnit, stojí a padá na tom, co lidé přijmou jako své dobro ve celém rozměru nebo budou experimentovat v nejrůznějších směrech lidského myšlení a úvah, protože základní postoj k životu v celém jeho rozměru, i tom materiálním, je závislý pouze na pozemských podmínkách a svobodě, kterou křesťanství přineslo, obhájilo, ale často neudrželo, i když v určitém ohledu umí kultivovat člověka. Římská katolická církev je reprezentována papežem. Samozřejmě, že zahrnuje všechny věřící, kteří se k ní hlásí, je to tedy velmi široká základna, která uznává základní kameny víry tak, jak je po dlouhá staletí budovala a usnášela se o nich na vrcholných zasedáních. Rozpory uvnitř církve jsou zadokumentovány od počátku a jsou někdy brzdou a jindy hybatelem, protože jde o živé společenství. A proto potřebuje diskusi a reformy. Katolická církev je otevřená všem, a proto také probíhají různé diskuse o její potřebnosti, způsobu fungování a vlivu na lidstvo ve směru udržování jeho lidské, duchovní kvality. Je třeba, podle mého názoru, se hluboce zamyslet, jaké má nástroje nyní, v tomto rozbouřeném světě, který nezaostává, ale směřuje k různými cílům. A není to jen Vatikán, který zastupuje katolické křesťanstvo, ale také celá řada křesťanských organizací, kteří se k této kultuře aktivně hlásí a ovládá další křesťanská společenství.
Co by dále mohlo nastat - hledání pravdy
Jak jsem se zmínila na začátku o transcendentálním rozměru člověka, nelze se omezit jen na naplňování materiálních potřeb. Lidé nacházeli časová naplnění v různých směrech vnímání světa a svých potřeb, v kterých dosahovali časově omezená uspokojení, ale nebyli často motivováni k jejich udržení a kultivací. Dokonce docházeli do krajních mezích, v kterých byla vyvolána katastrofa. Nyní lidstvo bojuje svůj tíživý boj o zdroje, jako je voda, ovzduší, kvalita půdy, území a ruku v ruce i o prosazení ekologických směrů, které řeší otázku kvality života přírody. Jde však i technologie, které lidstvo vyvinulo a s ním se rozvíjí obchod. Všechno, co by tomu mohlo překážet, se smetává ze stolu a lidský rozměr se zužuje. Člověk se stává nástrojem těchto potřeb, které však nelze odečíst, odmítnout a omezit. Nově vznikající formy vládnutí mohou omezovat lidskou svobodu se rozhodovat o životním stylu jednotlivců, vrstev i společnosti, mohou se přiklonit k jakémukoliv omezování sfér lidského bytí a navozovat jiné, v které člověk iluzorně najde své uplatnění, ale nikoliv bytostně. Taková situace zřejmě není pro lidstvo nová, protože zmínky o ztracených civilizacích, které zde žily a dospěly k určitému vrcholu, nás nutí stále k zamyšlení nad tím, zda jsme již dospěli k určitému kulminačnímu bodu možného, protože za ním nastane zákonitě úpadek, anarchie a určité úkazy počáteční záhuby. Konečně, v tisku se objevila zpráva, že lidstvo za sto let vyhyne - otázka, zda vlastní zásluhou nebo katastrofou z kosmu či z hlubin země. A lidé se musí ptát - ve svém nejistém životě, který je skutečně jen darem, nahodilostí - kde je pravda? Možná, že cesta za pravdou prodlouží život na zemi, možná přispěje k poznání, co je život, za jakým účelem se lidé rodí a za jakým posláním. V dějinách lidské civilizace je mnoho cest za pravdou, za poznáním, co je to láska, právo, vztahové situace, kvalita života, cena člověčenství. Nelze jinak, než popřát lidstvu hodně štěstí i z míst, kam lidský duch sotva dosáhne, ale co může a smí vytušit.
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Blesk zranil děti a dospělé v libereckém zámeckém parku, některé oživovali
Celkem osmnáct lidí včetně dětí zranil blesk, který v libereckých Vratislavicích uhodil do stromu....
Nejpracovitější na světě? Číňané slaví nepřeberné množství svátků a umí to rozbalit
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Číně O Číňanech si řada lidí myslí, že jsou suchaři. Opak je ale pravda. Umějí za to pořádně vzít a...
Bůh matka a strašení peklem. Redaktorky podstoupily křest v korejské sektě
Premium Chcete se dozvědět něco o Bůh Matka? ptají se Korejci s tabletem kolemjdoucích na pražské ulici....
Je lepší být připraven na černý scénář. Lotyši opevňují hranici s Ruskem
Na místech, kde dřív ráz krajiny nerušily ani stanice pohraničníků, nyní vzniká hluboký příkop....
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016