Já si myslím a taky to tak cítím. Úvaha.
I naše doba má své pojmy, které vycházejí z běhu života, ale ne každý si je umí vysvětlit. Důvod je jasný – my máme pocity a naše vysvětlování začíná větou „já si myslím a taky to tak cítím“, že je to tak a tak, nebo snad ne? Postmodernismus sází na diskusi. Diskutujme o tom, každý se k tomu vyjádří a diskutující se snad shodnou na tom, že některý z názorů je tím, co může diskutovaný pojem znamenat a závěr je nakonec to vysvětlení, na kterém stavíme v konci platnost závěru diskutované myšlenky.
Jenže v současné evropské kultuře, v níž se to pojmy jen hemží, nemůže být jednotný názor, protože každá společnost má své pocity, za nimiž stojí tradice jako studna poznání, opředená mýty a již vyčerpaná a v dnešní době opotřebovaná, protože se současný svět mění a nabírá nové poznatky vyvěrající z ad hoc názorů a momentálních pocitů zda určitá událost, o které se diskutuje v rámci přijatých etických společenských norem, je odsouzeníhodná, jako že to nemůže tak dělat, protože to poškozuje společnost a nastavuje vzorec nepřípustného jednání a vede to až na hranu zákona, pak je nutné vyslovit skutkovou podstatu, která je obsažena v právní normě. Nepsané etické normy pojmou událost tak, že společnost nepřipouští takové chování, jednání a činy a právní norma, pokud čin vyhodnotí, se opře o skutkovou podstatu, soud ji soudí jako porušení právní normy jako trestný čin, platné pro všechny případy, které nastanou.
Za prvé jde o nepsané mravní normy, které vycházejí z aktuálního mínění společnosti, co je dobře a co špatně a když dojde společnost k jednotnému názoru, že odmítá takové chování jako nepřípustné a škodlivé, obrátí se na právo, a tak nastupuje další fáze, soudní jednání, které vynese rozsudek, z kterého se vyvine judikát a všechny tomu podobné činy se budou soudit analogicky, nebo se od analogie odstoupí, a tím se aféra dotkne nejen všech, kteří ji způsobili, ale též společenského mínění a právním případem. To jsou kleště, mezi něž by se nikdo nechtěl dostat a přesto se to mnohým daří zřejmě tím podle metody „já si myslím a taky to tak cítím“ jak se k tomu vyjadřují někteří lidé, veřejně známí, „že je to normální a že se to dřív taky dělo“. Jenže doba se posunula do současnosti a některé záležitosti byly společensky v běhu času zavrženy, odmítnuty a tím pozbyly platnost normálnosti a přípustnosti. Změnila se i výchova dětí, už není přípustné je fyzicky trestat, protože každý ví, že to probudí v dětech nenávist a pomstychtivost. Je třeba jim vysvětlovat, proč se některé věci nesmí dělat a proč to škodí a bez rákosky. Možná, že sázíme na to, že když děti dospějí do osmnáctého roku, jsou již zralé osobnosti, které dokáží rozlišit, co dobře a co špatně, ale o tom se dá pochybovat, protože oni jsou na té vlně „já si myslím a mám pocit“. Člověk dospěje tím, že plně pochopí, co je vlastní odpovědnost a tato fáze vývoje se může dostavit až mnohem později ve chvíli, kdy ho etické nepsané normy a společenské veřejné mínění i právní normy se sankcí dostihnou.
Společenské klima se může změnit tím, že lidé připustí, že i demokracie jako společenské zřízení má určité základy ve svých pilířích a že sází na zralost občana, který je ve věku dospělosti a tím i schopen odpovědnosti za své činy, které mají široký dopad na populaci a uvědomí si, že nastavené řády a pořádky nejsou jen proto aby byly, ale že se právem očekává, že je bude dodržovat a že o věcech, které se týkají občanských hodnot nebo jsou právními normami, které mají zabránit chaosu a útlaku, nemůže vždy uvažovat „já si myslím a taky to tak cítím“ a tím zpochybní to, co je chápáno jako společenský řád na dvou úrovních – etiky a práva. Cílem demokracie je zajistit rovnost občanů a hledat spravedlnost přednostně před bezprávím. Najít obsah pojmu spravedlnost, nerovnost a bezpráví, to bylo cílem předchozích civilizací, které ten obsah vyslovily, řešily a předali dlouhým kulturním transferem do budoucnosti. Doufejme, že budoucí správci státu a udržovatelé řádu a po pořádku budou ve svých volebních programech překládat své návrhy pro udržení demokracie a obohatí a upevní její pilíře jako její zastánci.
Irena Aghová
Pár slov k výročí našeho státu.
Aby člověk miloval svou vlast a naši předkové ji sloužili až do krajnosti, musí se naučit hledat její hodnoty a najít motivaci ke své službě pro ni v jakékoliv profesi. Láska se dostaví výchovou nebo zážitkem.
Irena Aghová
Moudrost a pošetilost na rozcestí.
Vydaly se cestou, která byla nebezpečná a zrádná. Z jedné strany hrozil pád do propasti, z druhé strany pustá rovina, na niž nebyla patrná žádná cesta, která by vedla do cíle. Cíle byly vytčeny, každý ví, co má dělat.
Irena Aghová
Modleme se též za naši vlast.
Letošní volby silně zapůsobily na většinu občanů, a to rozhodně ne proto, že zrovna nevyhrála ta strana, kterou volili, ale z nečekaných reakcí médií se line též celá řada názorů na zdraví hlavy státu.
Irena Aghová
Nastane nový politický kurz, nebo půjdeme stejnou cestou?
Volby se blíží a spekulace o vítězích v mediích zvyšují napětí ve společnosti. Kdo vyhraje volby může nastolit nový politický kurz ovšem v rámci ústavního pořádku.
Irena Aghová
Komisař Moulin by slavil své nedožité narozeniny.
Ives Reniére se narodil 29. 9. 1942, Bernu, ve Švýcarsku. Věnovala jsem se seriálu "Komisař Moulin" pro něhož tvořil scénáře. Byly chvíle, kdy mne příběhy děsily neútěšnou cestu práva.
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Češi se chystají na boj o zlato. Náměstí a fanzóny zaplní desetitisíce lidí
Česko v neděli čeká hokejový svátek. Davy fanoušků vyrazí sledovat finále mistrovství světa na...
EU už umí brzdit migraci. Systém má i temné stránky, Afričané končí v poušti
Bezpečnostní síly v Maroku, Tunisku a Mauritánii i díky penězům Evropské unie zadržují migranty ze...
V celém Česku hrozí silné bouřky, meteorologové varují před větrem a kroupami
Silné bouřky hrozí v Česku i v neděli odpoledne. Za krátký čas může napršet i přes 25 mm vody,...
Obří sesuv půdy pohřbil vesnici v Papui Nové Guineji, obětí už je přes 670
Přes 670 lidí zahynulo při rozsáhlém sesuvu půdy v Papui Nové Guineji v provincii Enga, odhaduje...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016