Dějiny: Dějiny psané srdcem

Několikrát jsem se doznala až k nekritické lásce k české historii a českým středověkým dějinám umění. Ne tolik k těm oficiálním, z kterých jsem skládávala zkoušky se strachem, že je nebudu schopná udělat ani na potřetí (vždycky byly pravým strašákem studentů na všech typech vysokých škol humanitního zaměření hned vedle latiny a filozofie ), ale k těm dějinám, které byly psané srdcem. Možná se spornou historickou hodnotou, ale plnou fantazie a touhy ukázat krásu, vytvořenou lidským duchem.  (Věnováno panu Oulickému).

Přemysl Oráč a lechové

Na obrázku je výjev, který mnohý z nás zná z dětství - mýtický Přemysl Oráč je přemlouván lechy, aby se oženil s kněžnou Libuší. Tento obraz visel, za mého dětství, jako velká reprodukce, nad vysokými dveřmi, které vedly do dědečkovy pracovny, a já na něm mohla oči nechat. Však, vidíte, jak je živý, jakoby ty postavy byly přerušeny v důležitém hovoru a zrovna někdo zmáčkl spoušť fotoaparátu. Krajina je neklidná, zřejmě vane vítr (podle stromů) a jen tak, tak se dát do deště. To Mikoláš Aleš zpodobnil pokornou prosbu, směřující k budoucímu bájnému knížeti, aby dosedl na český knížecí stolec. A pak stačilo projevit zájem a mí milí předkové mi do hlavy nasoukali všechnu tu „bájeslavnou“ krásu, zajímavější, než kdejaké pohádky. A jak jsem zadarmo dostala, tak jsem zadarmo předala - dětem. Víte, jak ty příběhy rozvíjejí fantazii? A bez ohledu na to, jak to bylo, kdy to bylo a kdo to byl, vzhlížejí k místům pohanských bájí, pověstí a básní, písní i říkanek. Nechť tak zůstanou i pro další generace! I s Mikolášem Alšem, nádherným malířem a člověkem ...

Kosmova kronika a jiná kronikářská díla pro děti

Kosmova kronika je jedním z nejzdařilejších dějinných kronikářských děl. Vnímavějším dětem opravdu neuškodí, když se jim dostane do rukou a někdo z rodiny si s nimi sedne a provede ho celým dílem. O reáliích a letopočtech se dítě dozví ve škole. Ale Kosmova kronika je psána velmi zdatným kronikářem tím zvláštním způsobem, který se snadno přijme a je k zapamatování. Další velmi zajímavou kronikou je Husitská kronika Vavřince z Březové, dílo vzdělance a nesmíme opomenout ani krásné dílo Staré letopisy české, jejichž editorem byl František Palacký. Právě z těchto kronik se rodila česká identita v době národního obrození a ať si o něm myslíme, co chceme, je hlubokou součástí naší kultury, a také myšlení.

České baroko

Ani barokní doba nezůstává pozadu a tvoří své legendy v evropském umění. Ale ta o sv. Janu Nepomuckém je příznačná pro naši historii a má svůj charakteristický dobový rozměr. Na Zelené hoře stojí Santiniho skvost. Bez ohledu na to, jak se lidé stavěli a staví k tomuto pozoruhodnému období, někteří jako k době temna, jiní jako k vrcholu rozkvětu, je třeba odhodit předsudky, ale zase se nedávat tak hluboce historické pravdě do očí, ale vychutnat si bizardní krásu lidské fantazie a duchovního vzletu. Třeba v hudbě, neboť i ona patří k těm "dějinám psaným srdcem." Česká barokní hudba je hluboká a vroucí, nádherná a vznosná, duchovní. 

Nenechme tu krásu zmizet v už v našem času

Možná, že mnozí tomu neuvěří, ale to všechno, co je dílem mistrů, ať gotických nebo barokních, je nejen vypovídající o dějinách s určitou nepřesností, neboť to zaznamenává více duchovní i společenský stav mysli i ducha, ale současně i překonávající čas a prostor přímo k nám, protože je to výtvor citu. Ještě dnes můžeme, i přes svou vyspělost ve vědě, umění a myšlení, čerpat do zákoutí v naší mysli sílu z mohutnosti a vroucnosti děl, které mají vysokou duchovní i vypovídací hodnotu o našich kořenech. A pokud si myslíme, že se něčemu vzdalujeme, pak je to jen a jen naše chyba, že se nenecháme strhnout tou němou krásou s tím, že si hledíme příliš toho, co je nyní a teď a nějak pochopitelnější v určitém nároku - moc o ničem nepřemýšlet.