Čtenářský deník: Knihy, které zavál čas

Nedávno se mi dostaly do ruky knihy, které byly psány po první světové válce a pojednávaly o poezii Orientu. Napsal je český autor, který zkoumal orientální poezii a i prostředí, v které vznikala, jsou v ní zachyceny zajímavé zvyklosti světa, který téměř, po druhé světové válce, přestal existovat. Ale kulturní dědictví je zachováno. V tomto článku se i dozvíte o životě a díle zajímavého spisovatele, cestovatele, vědce, badatele Dr. Aloise Musila  (1886/1944). Ti, kteří se zabývají orientalistikou, biblistikou a historií, by si jistě  měli takové knihy přečíst. Pokud ovšem jsou ještě k dostání ...

Knihy jsou pro mne stále krásným dobrodružstvím

Myslím, že naši předkové měli k dispozici spoustu skvělých knih. Například v období mezi dvěma světovými válkami vycházelo mnoho knih  od různých cestovatelů, pozorovatelů a badatelů. Některé se ztratily nebo zničily za války, po válce nebyla vůle je vydávat a dnes o nich ví jen lidé, kteří se něčím takovým zabývají a při hledání pramenů a vytváření bibliografie občas narazí na takové autory, kteří jim otevřou svět z úplně jiného pohledu, než jak ho vnímají v současné době. A tak díky dědečkovi a jeho opatrnému zacházení s knihami mám ve své knihovně zajímavá díla. A ráda si v nich čtu. Jsou to nejen svým způsobem odborně zaměřené knihy, ale také jsou psány poeticky a se zaujetím ke zkoumanému problému. Lidé měli úplně jiný vztah k informacím, ke kterými se nedostávali snadno. Knihy tohoto typu nebyly levné, ale díky Bohu, zachovaly se jako dědictví a jsou jako pramen poznání nenahraditelné, neboť odkrývají svět, který se díky druhé světové válce, změnil k nepoznání. A proto je dobré se po nich pídit a objevovat je.

Dobrodružství Orientu, knihy pro děti 19. a 20. století

Pamatuji si na úžasný příběh, který se jmenoval Bílý šejk. Vycházel v časopise, který měl dědeček svázaný a ten se jmenoval Malý čtenář. Kdysi ho odebíral jako chlapec a protože na jeho knihy nesměl nikdo sáhnout ani omylem, zachovaly se dodnes v mé domácí knihovně. Ještě dnes si v něm  listuji, protože se zachovaly příběhy, o kterých děti nemají ani potuchy. Začal vycházel v roce 1881 a vycházel až do roku 1942 1). Nádherné obrázky doprovázely texty, které vyrážely určitě každému dítěti dech. Listuji v něm proto, že přemýšlím, jak by bylo krásné, kdyby takový časopis vycházel dál pro naše děti, psali do něho renomovaní autoři krásnou spisovnou češtinou a příběhy by děti motivovaly k touze po poznání. Tak jako generace před námi. Mne ten časopis rozhodně kdysi motivoval ...

Znáte toho muže na obrázku?

Není to nikdo jiný, než profesor Alois Musil (1886-1944) 2), kněz, cestovatel, biblista vědec a spisovatel. Nositel různých vyznamenání, řádů  a uznání. A hlavně, napsal řadu úžasných knih, které ještě dnes dokáží čtenáře obohatit a jsou kritikou ceněny. Až na to, že jsou těžko k dostání. A jistě nebudou levné, protože jsou vázány v krásné vazbě, vybaveny obrázky, mapami a bohatým poznámkovým aparátem. Kdo se zajímá o takový druh literatury, pak nebude zklamán.

1) Malý čtenář byl dětský ilustrovaný časopis vycházející v letech 1881 – 1942. Jeho vydavateli byli V. Hoblík (1882 – 1887) a Josef Richard Vilímek (1888 – 1941). Časopis byl vydáván v rytmu školního roku, obvykle vycházel dvakrát měsíčně a měl 16 stran. Obsahoval povídky na pokračování, kratší texty a básně, poučné články, hříčky a humor (včetně jednostránkových kreslených seriálů). Autory původních povídek byli například Karel Leger, Josef Jahoda a další. Texty byly bohatě doprovázeny fotografiemi i celostránkovými obrázky. K nejvýznamnějším ilustrátorům patřili Věnceslav Černý, Artuš Scheiner a Josef Wenig.

2) ThDr. Alois Musil (1868-1944) - biblista, orientalista. Viz také http://www.databazeknih.cz/autori/alois-musil-9949