Rozhovor: Jsem objektivně dost nebezpečná, říká Renata Fíková

Dvojrozhovor s autorkou knížky Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská! Renatou Francovou a její vydavatelkou Janou Kolářovou vznikal po mailu, přesto to chvílemi vypadalo, jako když obě dámy sedí vedle sebe. Inu, je vidět, že vztah mezi nimi už dávno není jen obchodní.

Renata Fíková při focení pro Magazín MF DNES.Jan Zátorský, Mafra

Renato, vystudovaná práva má kdekdo, ale co policejní akademie? Skutečně jsi ji dokončila?
RF: Jo, dodělala jsem ji. Mám třeba zkoušku z balistiky, policejní pyrotechniky a sebeobrany, takže jsem objektivně dost nebezpečná. 

JK: Já sice žádná práva vystudovaná nemám - ale moc se za to nestydím, nikdy jsem s tím nezačala, čili dodělat v podstatě objektivně nešlo. Nemám zkoušku z balistiky, policejní pyrotechniky ani sebeobrany, i když mám někdy pocit, že by se to hodilo. Před skoro třiceti lety jsem věděla, jak se stanovuje stopové množství germania, ale pro provoz divadelního portálu nebo vydávání Renatiných knížek to moc neužiju, tak už jsem to asi zapomněla. 

Knížka vyšla v papírové podobě už před pár lety. Jaká voda utekla kolem vás?
RF: Narodil se mi Oliver Fík, předtím svatba, advokátní zkoušky. Vyměnila jsem pneumatiky (i kolem pasu), začala jsem používat zubní nit. 

Jana KolářováThespisJsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská!
Renata FíkováPodívejte se na fotky.

JK: Spustili jsme portál O divadle a chceme, aby z něj byl "meeting point českého divadla" (já ráda lyžuju, proto ten meeting point). V létě jsme natočili u Kašparů v Celetné Rozmarné léto a Rozmarný bonus, to byla velká radost. A příští rok završíme první pětiletku sběrného dokumentu o absolventském ročnku DAMU 2010, a to už není radost, ale nadšení. Taky mám nový modro-zeleno-červeno-žlutý zubní kartáček a modroobíle proužkovanou zubní pastu.  

Jak se knížka prodávala?
RF: Dobře, v podstatě kdybychom nebyli omezeni počtem vydaných kusů, tak by se mohly třást i 50 shades of grey a Bible!

JK: Prodávala se skvěle - na předvánočním trhu to byla čtvrtá nejprodávanější kniha. Jsem velmi zvědava, jak se bude prodávat e-verze. S odhadem v ČR jsem trošku opatrnější - i když je na knížce sociální DRM, což znamená, že až to někdo začne šířit dál, tak se pozná, čí výtisk to byl a my už pro něj máme rezervováno místo v Daliborce. E-book má své nevýhody - spousta lidí má pocit, že když nemá hmotnou podobu, nemá ani hodnotu a cenovku a není problém si ji přivlastnit jen tak. Ale má i své výhody - v zahraničí žijí skoro dva miliony Čechů, k nimž bychom tištěnou knihu nikdy nedostali a takhle ji budou mít na jedno kliknutí.

Proč ne reedice papírové knihy, ale rovnou jen e-kniha? Přirozený vývoj. Nejdříve papírová kniha. Pak e-kniha. Pak e-book, e-bücher a po angličtině a němčině uvidíme. Renata má na to, aby byla stejně úspěšná jako Haškův Švejk. V počtu vydání i překladů.

Přeložit Renatinu češtinu asi není jednoduché, ale přece – uvažujete o vydání mimo Smetanovu vlast?
JK: Lehce našlapujeme kolem vydání v angličtině a němčině. Včera jsem si kvůli tomu pořídila účet na Amazonu a ještě mě nezatkli, takže předpokládám, že jsem ho vyplnila správně.

Kde všude bude e-kniha k mání pro ty, které nevylosoval Renatin syn Oliver?
JK: Na stránkách eReadingu a v e-shopu Thespisu.

Jak se vlastně křtí e-kniha?JK: Nechodí se kolem ní s magnetem. 

Chystáte do e-vydání nějaký bonus? Třeba fejetony napsané pro OnuDnes?
JK: Renata píše tak skvěle, že už se nic dodávat nemusí. 

Renato, zůstáváš v týmu fejetonistek OnaDnes?
RF: Pokud mě nevyhoděj... 

Co nejcennějšího vám knížka přinesla?
RF: Mně několik blízkých přátel; nebojím se říkat svůj názor. Ale hlavně - autorská čtení mě donutila naučit se zapínat a vypínat mikrofon, což jsem vždycky chtěla umět! Perlička: Manžel mojí kamarádky mojí knihu čte na záchodě; prý tam jednou seděl hodinu a čtvrt!

JK: Mě knížka skamarádila s Renatou - a to už pak žádný peníze nepotřebuješ. 

Kdo nebo co vás fakt, ale fakt v souvislosti s knížkou namíchlo?
RF: Že jí nemám doma, přátelé mi vyrvali i můj jediný výtisk!

JK: Já Ti jeden dám. Ale jen kvůli Tobě - mám jich posledních osm, střežím je jak oko v hlavě. Zabezpečení korunovačních klenotů v Toweru je proti mně domeček ze špejlí. 

A co vás rozčililo tak vůbec?
RF: Největší nářez pro mě byl, když mě po 36 hodinách kontrakcí poslali z porodnice domů, protože mi nevěřili, že rodím - porodila jsem tentýž podvečer.

JK: Pomůžu si dvěma citacemi. Petr Nárožný v dokumentu Neobyčejné životy reagoval na větu své ženy o tom, že s komikem není doma nikdy legrace: Permanentně veselí lídé ani po ulicích neběhají, ti jsou zavřeni v ústavech k tomu určených. A Marek Eben kdysi řekl o jednom z bratrů, že se v televizi nedívá na krváky a horory, protože to sice je jenom film, ale on si nechce špinit podvědomí. Já bych se přiklonila k oběma: život nemůže být samá legrace. Ale byla by škoda si ho tím nechat otrávit.

Chystáte spolu ještě nějaký projekt?
RF: Na jaře mám deadline odevzdat Janě nášup na druhou knihu.

JK: Ten termín je sice polovina ledna, ale Renatě se dá prominout cokoliv. Natožpak zpoždění. 

_{Jan Dvořák}
^{Foto Jan Zátorský, Mafra, a.s.}
_{Mediální spolupráce Blog iDNES.cz}