Blogy by mohly být docela dobrá věc. Ale nejsou. Proč? Protože v celkové produkci převažuje nehorázný škvár.
Což by samo o sobě tolik nevadilo. Normální rozdělení je neúprosné, a tak nelze očekávat, že ve zcela nekontrolované produkci bude převažovat kvalita.
Docela smutné je však zjištění, že ten nejhorší škvár má nezřídka nejvíc čtenářů a nejlepší čtenářská hodnocení. Samozřejmě můžete i zde namítnout: to je přece zase ta prokletá Gaussova křivka.
Obávám se, že tady už tak úplně ne. Člověk by očekával, že v masové populaci i nepříliš inteligentních a nevzdělaných čtenářů bude převládat cosi, co se odjakživa nazývá „zdravý selský rozum“. Není tomu tak.
Převládají vášně. Vášně dost často rozum zatemňující.
Lidé nezkoumají, zda autor píše nebo nepíše pravdu. Zda jeho myšlenky dávají logický smysl.
Jediné, co je zajímá, je, zda se jim autor trefí do momentální nálady, zda je utvrdí v jejich předsudcích či nějakém jejich přesvědčení, které je dost často nenávistné povahy.
Blogy tak ve většině případů plní stejnou nebo ještě horší úlohu než bulvár: podněcují nenávist, nesnášenlivost, nabízejí jednoduché „odpovědi“ na složité otázky atd.
Co na to říct? Popravdě řečeno, nevím.
Sledování blogů a diskuzí pod články je nepochybně zajímavé ze sociologického hlediska.
Ovšem k čemu pak použít získané výsledky?
Mně to zatím vychází tak, že jakákoliv snaha o „pozvednutí kulturní úrovně společnosti“ a případné zavedení nějaké formy přímé demokracie je marná, protože jediný osvědčený způsob vlády pro společnost, která se profiluje výše popsaným způsobem, je machiavelismus.
