Co očekáváme od školy
Pan Ondřej Šteffl je propagátorem školství soukromého a alternativního. Přestože s ním v mnohém souhlasím, se soukromou školou nemám nejlepší zkušenosti. Pravda, je to z doby, kdy tyto instituce stály na startu. Snad se od těch dob posunuly.
Učila jsem na jedné rok, a nejvíce mě odradila věta: "Vydrž, za pár let to tu nepoznáš, co všechno budeš mít k dispozici." Z pozice učitele skvělá očekávání. Ale z pozice žáka, který za čtyři roky už na škole nebude?
Studenti ve škole se dali rozdělit na dvě základní skupiny. První byli ti, kteří očekávali, že jim soukromá škola dá mnohem víc než státní, a byli ochotni pro to leccos obětovat. Druhá skupina byli ti, kteří naopak očekávali, že nebudou muset obětovat nic, že všechno za ně vyřeší rodičovské peníze. Těžko se pracuje s oběma skupinami najednou.
Můj malý vnuk navštěvoval soukromou školu od první do poloviny čtvrté třídy. Jejich způsob výuky se mi líbil - alespoň jeho učitelka volila zajímavé metody. Prolínání tématu různými předměty děti bavilo a obohacovalo je. Např. poslech Mé vlasti se odrazil nejen ve výchovách hudební a výtvarné, ale i ve vlastivědě - pohled historický, zeměpisný, občansko-právní. Tento přístup mám ráda a snažím se ho aplikovat, kde jen to jde (i když, čím výše, tím to jde obtížněji - zkuste nutit maturanta, ať kreslí postavičky z Peera Gynta:-))
Na druhou stranu inovace v předmětech dělala problémy i samotným učitelům, kteří mnohdy nevěděli, co vlastně mají učit. Nejhorší to ovšem bylo s kázní. Škola propagovala velice liberální přístup k dětem. Tvrzení, že "děti se přeci musejí samy dohodnout, mít se rády, pomáhat si", je nesmysl. Někdo je to někde musí nejdřív naučit - doma musí vyjít maximálně s třemi dalšími členy rodiny, ve škole je to velký kolektiv, který se chová značně nesourodě. Učitel by měl vychovávat, i když naši školští představitelé jsou názoru jiného. I když osobní příklad dělá hodně, nejdůležitější jsou pravidla nastavená hned na začátku - později se už nastavují obtížněji. Vnuk nakonec právě z těchto důvodů přešel na "obyčejnou" základku, kde se cítí mnohem spokojeněji, i když úroveň výuky - vzhledem k tomu, jaké děti ve třídě jsou - je asi na horší úrovni.
Souhlasím se všemi cílovými body Rámcového vzdělávacího programu, nemám problém vychovávat z dětí svobodné a zodpovědné osobnosti, komunikovat s nimi, podněcovat je k tvořivé činnosti, pomáhat jim rozvíjet strategie učení. Největší problém vidím v individuálním přístupu. A to si myslím, že o žácích a studentech vědí nejvíc právě češtináři - je to dáno nejen největším počtem hodin, ale i charakterem předmětu, v němž se žáci často "vnitřně odhalují", leccos na sebe prozradí. Ale při počtu třiceti dětí či studentů je individuální přístup obtížný.
Dalším problémem je biflování. Jsem alergická na tvrzení, že znát vyjmenovaná slova, násobilku, tvrdé souhlásky apod. je nesmysl. Ten mluví o jazykovém citu, další má/ nemá matematický talent. Ale žádný talent se nerozvine sám od sebe. A to, že dnešní děti jsou schopné napsat po H měkké a naopak po Ř tvrdé i, nespadlo z nebe. Někde se stala chyba. Ono to biflování má něco v sobě. Na začátku by měla být znalost a od ní odvozená dovednost. Ale pěstovat hned dovednosti nepodložené znalostmi je nesmysl. A začít by onen "dril" měl už u držení tužky, pokračovat přes vyjmenovaná slova a násobilku, pokračovat slovíčky, tabulkou prvků. Právník také musí znát zákoník a lékař diagnózy či názvy orgánů.
Náš latinář byl velice laskavý a hodný člověk, ale prachmizerný učitel. Nemuseli jsme se učit mluvnici - měli jsme krásně vypracované gramatické tabulky, které jsme směli používat i při písemkách. Slovíčka sice zkoušel, ale s oním přehledem v ruce. Ve třetím ročníku se ukázalo, že ačkoliv překládáme s našimi pomůckami Zápisky o válce galské, neumíme vlastně nic. Dnes si pamatuji pár latinských přísloví a zásady souslednosti časové. Škoda, 3 hodiny latiny týdně po dva roky a třetí dvě - to se dalo zužitkovat mnohem lépe. Dům bez základů prostě nepostavíš. A když přece, spadne.
Nějak mi připadá, že nevíme, co chceme. Rozvíjet individualitu žáka, nenutit ho biflovat, nezahlcovat ho úkoly, vyjít mu vstříc, naučit ho jeho práva, vést ho k samostatnosti a otevřené komunikaci. Všechno zachrání soukromé a alternativní školy. A co většina navštěvující "obyčejné" státní školy? A kde je řeč o tom, že tohle všechno by mělo být na konci něčeho? Ne na začátku. Cesta není cíl. Cíl je na konci cesty. Všechno má svůj čas.
Strašně ráda bych viděla, jak pracují tolik oslavovaní dánští učitelé. Jak v praxi funguje dánské školství. Německé učitele jsem při práci viděla. Dobré i horší. A zdálo se mi, že dělají přesně to, po čem volám. Nejdřív znalost a pak dovednost. Práce s materiály, aktivizace děti - divadlo v jazycích, soutěže. Ale zároveň asistenti k ruce, stálá učebna - vždy připravená - množství pomůcek a méně žáků.
Já se toho už nedočkám, ale současným učitelům přeji, ať mohou rozvíjet talentované žáky, aniž by o tom museli podávat čtvrtletně hlášení, aby měli k ruce asistenty a aby se mohli věnovat všem, kteří o to stojí a kteří to potřebují. Jedno jestli v soukromých, alternativních nebo státních školách. A hlavně, aby o to žáci opravdu stáli!
Jaroslava Indrová
Generace Z, někdy M, také internetová generace, děti nového tisíciletí či zoomeři
Letos čeká maturita na další studenty, kteří jsou označování jako generace Z, popř. M. Vyrostli na internetu, s mobilem jsou téměř srostlí, zasáhla je pandemie covidu.
Jaroslava Indrová
Trocha bilancování na závěr roku
Na konci roku je zvykem bilancovat - ohlížet se zpět a zjišťovat, co nám rok minulý dál a vzal, a také si dávat předsevzetí do roku nastávajícího. Tak se na to podívejme.
Jaroslava Indrová
Hloupneme, nebo jsme stále chytřejší?
Na nejmenované významné akci jsem se setkala s jedním svým bývalým studentem - mimochodem úspěšným mladým mužem - který se mě zeptal, jaké jsou dnešní děti. Jsou jiní než my? Tato otázka a text v sobotní Frontě mě přiměly k zamyš
Jaroslava Indrová
Poděkujme básníkovi za krásné slovo
Dnes je to 34 let, co zemřel básník Jan Skácel. Příslušník brněnské skupiny Host do domu, nedostudovaný učitel, který se upsal krásnému slovu.
Jaroslava Indrová
Trápí vás také noční můry?
Noční můry trápí nejen mladé dívky, kterým královna Mab za hříšné myšlenky přičaruje pupínky na nose, ale asi všechny. Občas... Ale u nás snad ty potvory bydlí.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Ukrajinská armáda zaútočila na přístavy v Černém moři, cílila i na sklady s ropou
Sledujeme online Ruská obrana v noci čelila rozsáhlému útoku dronů na Novorossijsk a další přístavní město...
Muž utekl z hořícího bytu na balkon, hasiči ho dostali dolů po žebříku
Nečekaný budíček měli dnes kolem páté hodiny ráno lidé z třípatrového bytového domu v Březové na...
Fingerland: Izrael se bojí, že zabředl do válečného patu. Neví, jak z toho ven
Vysíláme Válka o Gazu může skončit patem a zároveň se blíží konec premiéra Benjamina Netanjahua. V Rozstřelu...
Hádka o školních absencích skončila vraždou v rodině, hoch za ni dostal 7 let
Ve čtvrtek u Krajského soudu v Liberci při neveřejném jednání padl sedmiletý rozsudek nad mladíkem,...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 372
- Celková karma 18,94
- Průměrná čtenost 1907x