"Tak si to teda veď!" syknul mi naštvaně do ucha při tanci na parketu o hlavu menší Bulhar. A tím mě naprosto rozhodil. Do toho okamžiku jsem si totiž myslela, jak nám tanec skvěle jde.
"Čum na maminku!" udílí pokyny taneční kubánský mistr Juan mému tanečnímu partnerovi. Budiž svéráznému Juanovi země lehká. Maminka pro něj byla každá žena. Jeho vzkaz zněl jasně: tanečnici hleď do očí!
Ťapej, ťapej, ťapej!" radí lektorka Veronika "Hlavně ťapej a nech se vést tanečním partnerem!"
"Nech se vést. A co když mu nerozumím? Dává mi nedostatečné signály."
"Dobrý tanečník vás do té správné figury navede!"
"No, mě teda těžko. Asi jsem málo intuitivní."
Ťapám, co můžu. Ale Julkovi, který má už na krku šestý křížek a potřebuje mít především volný parket velikosti stadionu Strahov stejně nestačím. Julek tvrdí, že má rád dominy. To jsou ty, které si tancují po svém. Také rád učí děvčata tancovat.
Takových je málo. Trpělivých, zkušených a ochotných tanečníků. Považují si ho v Praze, v Liberci i v Písku. Ve všech městech, kde mají mužských tanečníků nedostatek. Julek má přehršle energie, kterou musí 3x týdně vybít na tanečním parketu.
Ťapu, ťapu. Jdu do toho naplno. Z čela se mi řine pot, vlasy plihnou, oční šminky už taky nedrží, kde mají být. Ale jsem šťastná a broukám si nahlas písničku.
Salsa je vášeň. Salsa je horká čokoláda a ledová zmrzlina. Salsa je záplava čisté radosti a bujaré energie.
Ťapej co to jde, dokud můžeš!
Příspěvek je věnován všem salseros. Současným i budoucím.
