Jak na zadané muže?

aneb muž je lovcem a žena, která se nechá "blbě" ulovit jeho celoživotním hlídačem.  

Už jsem na to přišla. Sociální sítě, chaty a seznamky zařídil Bůh za trest. Je to něco na způsob morových ran, kurdějí a povodní. Ale on to původně myslel dobře. Další věc ale je, že to muži začali zneužívat. A přitom jde pouze o jedno slovo. Slovo označující stav na síti. Máte pouze dvě možnosti. Tak nám to kdysi tvrdila i naše matikářka na gymplu.

Jsou dvě možnosti: za á nebo za bé. Můžete být buď zadaná, nebo nezadaná. Ženy tomu rozumí naprosto skvěle. Na internetovém profilu tudíž většina svobodných a mladých žen, které se chtějí seznámit, začíná se stavem nezadaná. Potom se seznámí s nějakým inteligentním, sympatickým, přitažlivým mužem a začnou spolu chodit. Už při samotném chození si většinou žena, pokud nějaký ten profil vlastní, upraví svůj stav z nezadané na zadanou. Je pyšná na svého miláčka. Je zamilovaná. Většinou je i šťastná a proto se hrdě hlásí k tomu, že ho potkala a teď k němu i patří. Tvoří spolu dvojici a ona nemá potřebu vysílat klamné signály do svého okolí. Ona již svého lovce má, pokud ženu hrubě označíme za kořist. Muži jsou lovci. A někteří celý, celičký svůj život.

Napadlo mě, že jsme si to my ženy asi způsobily samy. To, že muže neuspokojí jeden velký lov celoživotně a hledá další příležitosti k lovení. Zřejmě málo kličkujeme, zřídka klameme tělem, neuskakujeme, neschováváme se v mlází a houští a necháme se příliš snadno vyčenichat, ulovit a skolit. Žádný jiný důvod mě nenapadá, proč by si muži v dlouhodobém vztahu měli nechávat nepokrytě otevřená zadní vrátka. A to i s tím rizikem, že partnerka tu krutou pravdu odhalí. A bude ji chtít vysvětlit. Tu skutečnost, že i když spolu chodí třetím rokem, jeho profil křičí svobodně do světa: Já jsem stále nezadaný!

Když se moje kamarádka ptala svého přítele po půl roce chození, proč svůj profil na Rande neupraví z nezadaného na zadaný, odpověděl jí: „Že už je to starý profil. Že si ho zřídil dávno.“ Ale ona to věděla. Právě na profilu Rande se ti dva dali dohromady. Ona svůj stav změnila. A on? Našel si další šťabajznu na internetu a moje kamarádka vyklidila pole. Tedy vystěhovala se od něj z bytu. On se tomu divil. Divil se tomu, že se o něj už nebude s láskou starat. Ale proč by měla plýtvat láskou na někoho, kdo si nechce ani přiznat, že nějakou ženskou má?

Když se minulý týden domákla jiná slečna, že její přítel šmejdí po seznamce se statutem nezadaného, uhodila na něj. Jeho se to dotklo. Ona mu prý nevěří. A jeho to uráží. Ano, jeho to uráží a ji to ponižuje. Ženy nejsou totiž svým založením uzpůsobeny jako hlídací psi. Ženy se touží rozdělit o svou lásku, péči a něhu s někým, ke komu se cítí zavázány. Zavázány svou důvěrou. A kde není důvěra, není láska a začíná teror žárlivosti, podezírání a nejistoty. A tak nezadané "parchanty" příště vyšlete lovit do hvozdů, luhů a hájů internetu a najděte si někoho skutečně nezadaného. Ale kličkujte dlouho! Lovci číhají všude!

Anebo prostě nepátrejte:-)

 Uveřejněno Proženy.cz  13.4.2010

PS: Kašlu na lásku. Hledám pohledného mladého gaye s kterým bych se mohla chlubit před kámoškama.