To je ale pěkná děuka
Do ryze chodské rodiny mého nastávajícího jsem před lety (mnoha lety) přímo vtrhla. Vlastně se vřítila, po hlavě. A kdyby jen po hlavě.
Zadním kolem tatínkova skútru jsem se tehdy zapasovala (pevně zaklínila) do pletiva jejich předzahrádky. Abych tam - a to i se svým zadkem - zůstala už navždycky.
Snad, nebudu ale předjímat věci budoucí.
Rodinu, nastoupenou tenkrát v plném počtu a zbroji (včetně zvědavých sousedů), jsem asi hned napoprve dost vyděsila. No, ono omývat a ovazovat potencionální ryze neznámou (vyjevenou) nevěstu, tak to neměl tenhle uvítací výbor asi vůbec v plánu.
Na pohoštění, které bylo nachystáno očividně na mou počest, na to už jsem pozapomněla. Ale na zběsilou honbu za těmi všemi obvazy, kysličníkem a náplastěmi, tak na to se zapomenout hned tak nedá. Domem tehdy pobíhalo i několik sousedek, číhavě přepočítávajích mé četné boule, modřiny a šrámy. Takové divadlo se jim totiž hned tak nenaskytlo.
Nezapomenutelný byl a je pro mě pak první výrok mé nastávající tchyně: "To ste se nemusela tak tumlovát a takle se nám tuto pomlátit." (Tumlovát = spěchat, tuto = tady, takle = takhle).
Načež budoucí tchán znalecky podotknul: "To budete nýčkot pěkně dlouho hopat." (Nýčkot = nyní, hopat = kulhat).
Sestra mého drahého zase ustrašeně šeptla: "Jak ste sebou tak flákla do tý naší hradby, až to se mnou trůklo. Pěkně sem se vydejřila." (Trůklo = škublo, trhlo, vydejřila = lekla se).
A tak jsem si začala zvykat. Například - že: Oslovení - mámo, táto, bábo, děrku - nejsou vůbec hanlivá. To ani náhodou. I když jsem byla zvyklá na jejich poněkud jemnější podobu.
A že: I můj manžel běžně sklouzne při návštěvě jejich rodiny do chodské "bulačiny." A já uslyším, co včil (právě) dělá: Bártuc Jozef, Holaruc Anton, Kabourkuc děrek, Horčíkuc bába, Šimkuc Manka, Rybákuc Běta, Novákuc Dorla.
Dále, že: Vona něco něhde zapomíla a von zasejc zrouna vo tom nic nevedíl. A hdo humříl a hdo ne a kemu se zasejc uďálo nedobře. Atakdále, atakdále.
O jedné chodské pouti jsem pak prožila "skorošok." Z toho davu mužových známých a jejich dalších známých, kmotřiček a kmotrů na mě šly mrákoty. Na mě, zvyklé na přečetné příbuzenstvo! V jednu chvíli ke mně totiž přiskočila tetka v chodském kroji a manželovi do tváře vykřikla: "Jéjé, to si si vybral dívče a s takovým kukučem."
A nad naší tehdy čtyřletou holčičkou udiveně spráskla ruce: "To je ale pěkná děuka. A ten samyj kukuč. Jako máma, jako máma."
Hrozně jsem se urazila. A nebýt zaklíněná v tom davu, možná bych i utekla. Tetka - nezmar - ale pokračovala: "A pokompa má ale ta děuka ty zrzavý vlásky" - pátravě prohlížejíc světlou (mužovu) a mou (tmavou) hlavu. Nemohla jsem ani promluvit a než tiskla k sobě hlavičku naší hezounké černooké dcerušky, jejíž tmavorezavé lokýnky tehdy dráždily kdekoho.
Okrojovaný nezmar do mě vzápětí drcnul s dotazem: "A eslipa tě ten tvůj zápasník aspoň bíje, slnej je na to dost." A odcházejíc, smutně na mě přes rameno hodila: "To ten muj dokaváde moh, ten mi jich nandál, jéjé. Dyž se napíl. To sem někdy nevedíla, čípa ulastně sem."
Moje zasyčení: "Nebíje a ani nepíje, to by si moh´ zkusit" - tetku ale očividně zaskočilo. "To sou dneska věci, to sou věci", brblala, mizejíc v davu.
Tchyně pak mým poněkud ztuhlým rysům trpělivě vysvětlovala, že děuka je po chodsku dívče, děvčátko. A že: "Nemám bejt tak ´náhlá´."
Tak tomu už jsem rozuměla až moc dobře. Mé dvě osudové ženy, maminka s babičkou mi totiž od malička vtloukaly do hlavy: "Holka naše zlatá, nebuď taková ´náhlá ´."
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Jako v komunistickém Československu. Britský novinář obviňuje vlast z cenzury
Velká Británie má problémy se svobodou slova, lidé se bojí říkat nahlas názory o kontroverzních...
Škodlivé ruské aktivity mimo jiné v Česku nás znepokojují, uvedlo NATO
Severoatlantickou alianci znepokojují nedávné škodlivé aktivity na území členských států bloku,...
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Prodej bytu 2+1, cihla, OV, 69,6 m2, ul. U Stadionu, Štětí I.
U stadionu, Štětí, okres Litoměřice
3 190 000 Kč
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 763x