Sny lítací a kadibudkové neboli splachovací
Jako dítě jsem bývala svými sny úplně fascinovaná. Přísloví sem nebo tam, v naší rodině se na ně často věřilo. Alespoň mé dvě osudové ženy v tom byly zajedno. A to zcela výjimečně. Protože soužití mojí maminky s babičkou bývalo občas i problematické.
Nejdříve jsem mívala sny lítací. A tak jsem si to plachtívala nad kdejakými místy, známými i úplně cizími. A bylo to většinou kouzelné. Tráva v těch snech byla hebká a svěže zelená, všechno pode mnou kvetlo jedna radost. A já se nad tou krásou vznášela po obloze lehounká jak obláček.
Za nějaký čas došlo k dramatické změně. K přeletům nad místním hřbitovem s márnicí. Proč se to stalo, nevím. A já se začala v noci příšerně bát. Spánek jsem proto oddalovala jak se dalo, svítíc si baterkou pod peřinou. Ráno jsem pak bývala prozelenalá a celá naježená z těch nočních hrůz. Z nějakého mně neznámého důvodu jsem se tehdy nikomu se svými děsy nesvěřila. Ani mamince nebo babičce a ani kamarádkám ve škole.
Pak najednou zničehonic lítací sny úplně zmizely a nastalo období snů splachovacích.
Bylo to patrně vlivem mojí fascinace kadibudkami všeho druhu. A ty významně zasáhly i do našich většinou dost nejapných dětských her.Takže jsem s kamarádkou Alenou už od časného jara stavěla z malých klacíků četné domky a domečky. Já s několika festovními záchodky. Kamarádka pak docela neochotně s jedním WC, značně odfláknutým. Moje nadšení totiž nikdy moc nesdílela.
Promiň Aleno, že jsem tě tehdy tak nutila, zdravím tě a jak je tam nahoře?
U babičky na výměnku bývala kadibudka s ledabyle pospojovanými latěmi místo dveří. A já Alenu často přiměla hrát si právě tam. Anebo někde poblíž. Našeho počínání si ale babička záhy všimla a po několika rázných pohlavcích nás jednoho dne tamodtud definitivně vyhnala.
Sny ale žily svým vlastní životem a já často, opět v letu, marně hledala a pak i nacházela svoje záchodky. Ale - povětšinou bez dveří nebo se zničenou rozpůlenou, zubatou mísou. A dost často se na mě ve snu drze šklebívala i uražená odtoková roura nebo pouhopouhá díra v zemi. Ta jáma pak bývala obyčejně černá a příšerně hluboká a já do ní s děsem nahlížela.
Pak konečně přišlo období, kdy kadibudky nade mnou ztratily svou kouzelnou moc.
Před nedávnem jsme ale na Prima ZOOM sledovali pořad o domácích mazlíčcích s křečky v hlavní roli. A já pak měla v noci sen. Posedávám si v něm tak jako před lety na onom místě. Když tu se přede mnou objeví ON. ZOOMový křeček. Chňapne po jediné roli papíru, kterou držím v ruce a začne se tou rolí přede mnou výsměšně cpát a cpát. Výsměšně na mě civí a láduje se, až mu lezou oči z důlků. Až má hlavu jako plynový balón. Když mě tím obrovským pumlíčem tlačí ke zdi, probouzím se.
Pamětliva zkazek o kadibudkách, běžím vsadit tiket v očekávání mimořádné výhry.
A hned druhý den, po tahu Sportky (nikoliv mém, vítězném) se mi potvrdí pořekadlo: " Sen je sen a kdo mu věří?"
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
Vztahy s Českem jsou podle Posselta blízké. Na sjezdu varoval před nacionalisty
Sudetští Němci si v příštích dvou letech chtějí společně s Českem připomenout 80. výročí konce...
Aktivisté si spletli lodě. Ta s municí pro Česko nakonec ve Španělsku nezakotví
Protesty aktivistů a levicových stran proti vylodění lodi Borkum ve španělské Cartageně jsou zřejmě...
Policie řeší schvalování atentátu na Fica. V zahraničí vyhrožují státníkům
Čeští policisté se budou dále zabývat dvěma z internetových příspěvků schvalujících středeční útok...
Prodej bytu 3+1 71 m2
Jaselská, Opava - Předměstí
3 200 000 Kč
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 763x