Nemusí být zrovna pátek

Navíc třeba i třináctého. Ostatně - kdo by v dnešní době chtěl věřit na nejrůznější varovná znamení.

Měla jsem spolupracovníka, docela prima chlapíka, který se bál černé kočky - té čtyřnohé. Když mu přeběhla přes cestu, roztřásl se, zastavil (auto) a pokračoval až přejela tři další. Proč ausgerecht zrovna tři, tak s tím se mně ani dalším kolegům nikdy nesvěřil. Naopak proti pobíhání těch dvounohých koček neměl žádné námitky a rád je vyhledával.

I moje milovaná babička "dala" na nejrůznější znamení. Občas mě v mém dětství varovala, že například potkat jeptišku přináší velikou smůlu. A že když k tomu dojde, je nutné si (a to hned) třikrát plivnout do levého rukávu, aby se zahnala. Ta smůla, ne jeptiška.

A tak jsem občas přemýšlela, proč zrovna třikrát a proč do levého a ne pravého rukávu a proč ne do obou. Informace o plivnutí mě tenkrát nijak zvlášť nešokovala, protože to bylo v oněch sladkých dobách, kdy jsme jako děti hrávaly vysoce inteligentní hry typu: Jak se seká maso - Chodí pešek okolo - Kdo nejdál doplivne - a tak podobně.

"Nebuď furt tak zvědavá, budeš brzy stará" - byla obvyklá babiččina odpověď. A na její slova (postupem času) samozřejmě došlo. Zvědavá (zvídavá zní líp) jsem pořád a to druhé mě už dostihlo taky.

A když jsem včera v Klatovech potkala tři abatyše, už zase jsem babičku neposlechla. Měla jsem v tom horku totiž šaty bez rukávů.

Také vypadlý kamínek v prstýnku z lásky neznamenal podle ní nic dobrého a obyčejně předznamenával rozchod milenců. No, milá babičko, já ten zlatý kroužek s pěti safírky nosím dodnes (bývalo jich šest) a ani žádný rozchod se nekonal.

Nejrůznějších varování je celá řada, z mladších ročníků je málokdo zná, natož aby jim v dnešní přetechnizované době někdo věřil.

Nevím, jestli i já budu někdy vykládat něco podobného naší milované vnučce Anduličce. Je to patnáctiměsíční překrásná holčička se sametovýma zvídavýma očima a zatím si vystačíme s repertoárem: "Paci paci pacičky, Vařila myšička kašičku …". Rychle se to ale mění a když slyším její: "Pa, pa bábn, a-oj bábn" - srdce mi samou láskou poskočí.

 A takovou ryzí lásku a kousek obyčejného lidského štěstí bych přála každému.

 

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Ludmila Ibehejová | úterý 21.6.2022 21:08 | karma článku: 26,24 | přečteno: 337x