Máte doma tupé muže?

Dobře vím, že zmocní-li se člověka ´ženy´ silné emoce, napáchá to někdy větší škody než přerozličné nemoce.

Mám známou Kláru, která často své emoce nezvládá. A moc ráda soutěží.

Nedávno v záchvatu vzteku na svou drahou polovičku se vrhla na internetovou diskuzi: "Co všechno dělat s tupými noži."

Jelikož v ten okamžik viděla černě (důsledek hádky), pojala nože jako muže. A s vervou sobě  vlastní se vrhla do diskuze..

V ten okamžik byla hodně, ale hodně adresná. A protože vždycky fungovala jako papiňák, upouštěla páru jedna radost. Hodně a pěkně zostra. Závěrem se i podepsala a přidala číslo mobilu. (Jedna z podmínek soutěže).

Malér pak na sebe nenechal dlouho čekat.

Ne, že by její manžel (podle mě kliďas) se podobných anket zúčastňoval nebo internetové diskuze pročítal.

Všechno mu ještě za tepla napráskal jeden ochotný kamarád. U piva, kde jinde.

Když mi to Klára v slzách líčila, divila jsem se: "Že zaměníš nože za muže, to chápu. Ale co ty další otázky. Ty tě nenasměrovaly?"

"Když já byla na něj tak rozběsněná", opáčila Klára. Už ten nadpis, to byla pro mě výzva. A tak jsem na první dobrou psala a psala."

A hned vzápětí na mě zaútočila: "Ty mi nic neříkej. O vánocích jsi mi kvílela do telefonu, že sis spletla půl kila mouky s půl hodinou."

V tom má tedy Klára pravdu, kdyby se roztržitost hodnotila, jsem v žebříčcích sledovanosti určitě na jednom z prvních míst.

Večer pak v tramvaji mě zaujmou čtyři třicátnice. Rovněž soutěží. Halasně se předhánějí, která má doma toho nejnemožnějšího partnera. A jejich diskuze je přímo úměrná množství přípravků, kterými jsou napatlané.

Očividně žádná z nich nečetla dr. Plzáka: "Dýchat zhluboka a chválit, furt chválit."

A tak mám chuť dívčinám říct: "Milé dámy, dejte bacha, tohleto se nedělá. Jiná možná ještě ráda ocení i ty občasné chyby u vašeho manžela."