Když je někdo samorost
A tak - kde jinde, než v naší početné rodině, jsem si jich začala záhy všímat.
Každý z pěti bratrů mého tatínka byl totiž úplně jiný. Povahově, vzhledem nikoliv. A úplně největší svéráz pak byl strejda Hubert.
Když se stal (pozor - v minulém století) hrdým majitelem Spartaka, jal se vyvážet rodinku. Po celém našem příbuzenstvu. Svým novým autem byl naprosto fascinovaný a náležitý respekt vyžadoval naráz od všech. Zejména pak od manželky (maminky - ano, ano, máš pravdu tatínku) a dvou malých dcer.
A svůj požadavek rozšířil rychle i o to nové, náležitě opečovávané vozítko.
Rozruch pak budil nejen mohutnou postavou, ale hlavně svou jízdou. Absolutně nepředvídatelnou.
Jednou takhle v zimě odjížděl nad ránem ze svatby neteře. Kde přes den výrazně konzumoval. Takže po tmavé silnici poněkud plužil. Pěkně od pangejtu k pangejtu. A halasně uklidňoval vyděšenou polovičku zpěvem (řvaním): "Ésembé tu dneska nebudou, nebudou. Na mě si prostě nepřijdou, nepřijdou." Aby vzápětí dodal: "Co by tu ti kluci prašiví v noci asi tak dělali."
A představte si, oni tam z ničeho nic, ti kluci zatracení, kousek před Plzní byli.
Hubert v mžiku na tetičku zařval: "Obtočit šálu kolem huby a vyvázat na zaječí uši. Fofrem." A manželka, uvyklá dlouhými roky poslouchat na slovo, bez odmluvy konala.
Spartak už delší čas netopil (trucoval) a tak strýc měl onu šálu (naštěstí) kolem krku. Když si pak pro větší efekt narval rychle do tváře obrovský šnuptychl, stanul s několika podlézavými přískoky před zkoprnělým příslušníkem. Dřív než byl vyzván, stáhl okýnko a zachrčel: "Rád bych vám soudruzi vébé dejchnul , ale bolí mě straaaašlivě zub. Uháním totiž do Plzně na pohotovost."
Spolkli mu to soudruzi, spolkli a nekontrolovali. Ani dejchání se nekonalo.
A tak milý Hubert měl ještě dlouho o čem halasně vykládat. A hlavně se vébé pošklebovat.
V místě, kde jsme bydleli pak vesele pokračoval demolicemi plotů našich sousedů, odírajíc často lípy u silnice. Když ale jednou přejel známému kverulantovi několik slepic a králíků, byl konec.
Kverulant (takto pomocník VB) se nedal ošálit Hubertovými výmluvami. A strýc skončil u výslechu. Tam se ještě pokusil předstírat chvilkovou pomatenost. Před vyšetřujícím prý úděsně vyl a volal na pomoc boha Slunce a jeho nebeské pomocníky. I když padnul na kolena (prý) a vzýval anděly, bylo to zbytečné.
A tak rodinku začal vyvážet jeden z jeho četných kamarádů Toník. Hubertem laskavě zvaný ´dobrý kámoš Troník´. Ten auťák neměl a řídil rád. Byl hrozný lakomec (proto Troník) a tak mu nastalá situace vlastně vyhovovala.
A demolice jednou provždy skončily.
´ Dobrý kámoš´ jednou požádal Huberta, že potřebuje i s manželkou pogratulovat sestře k padesátinám. A tak že oba výlety vezmou "jedním vrzem." Ale hlavně - že to bude - za jedny peníze.
Troníkovci v ten den přisupěli s velikou krabicí na klobouky. Kterou vlekli přímo obouruč: "Mámo, mámo, to je dneska ale těžký, ten obrovitej dort." Kvílel prý tenkrát Troník s horečnatě přikyvující polovičkou.
Při vinšování pak nastalo kouzelné faux pas. Krabice byla totiž - prázdná, údajně dort zapomněli (?) jaksi doma.
A tak si myslím, že když je někdo samorost, nemusí být zároveň i dobrý host.
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
ANALÝZA: EU už ví, jak na migraci. Bude platit flexibilní mechanismus solidarity
Premium Země evropské sedmadvacítky mají před sebou dlouho diskutovanou dohodu o migraci. A Brusel nyní...
Navrácení dětí a mír se zapojením všech stran, vyzvali lídři na závěr summitu
Sledujeme online Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v závěrečném prohlášení vyzvali k návratu dětí...
Vykoupit se ze zločinu? Absurdní, reaguje Rychetský na ministra Blažka
Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly...
Na Islandu havaroval autobus s českými turisty, pět jich skončilo na JIP
V islandském Öxnadalu havaroval v pátek autobus s 20 českými turisty a jedním českým průvodcem a...
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 761x