Zachraňme Ovčáčka!

size="11pt"Konec června je v dohlednu a tím pádem i konec lhůty, kterou dostal hradní Ovčáček od svého šéfa k nalezení neexistujícího Peroutkova článku. 

size="11pt"Jaké bude mít jeho neúspěch konsekvence, těžko tipovat, mně by ovšem tento bezkonkurenčně nejlepší bavič na mediální scéně moc chyběl. Ale náhoda mi teď přihrála do ruky text, který by mu možná mohl jeho úsilí trochu usnadnit.

size="11pt"V nakladatelství Torst vyšly loni velice zajímavé memoáry Staši Fleischmannové s názvem Vrstvami a zde je na straně 192 otištěn dopis autorky Josefu Škvoreckému ze 4. listopadu 1977, ve kterém uvádí své kritické připomínky ke knize Václava Černého Pláč koruny české, vydané v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Cituji z tohoto textu:

size="11pt"Někdy není jasno, jde-li o úmysl, nebo o nedorozumění: na straně 84 o Peroutkově úvodníku „Chtěli jsme zpívat s anděli, musíme výti s vlky“ píše jako o náznaku kolaborace. Na úvodník si nepamatuji, ale každý, kdo znal Peroutku, tak ví, že to tak není, a sám název úvodníku si říká o zatčení. Ferdinand Peroutka také zatčen byl a nejen, jak píše V.Č. na straně 150, jako jeden z mnoha novinářů na „zastrašení a deprimování českého života“, ale jako nejznámější a nejvýznamnější český novinář, vlastenec a odpůrce nacismu. Proč V.Č. nepíše, že F.P. byl z koncentráku přivezen a bylo mu nabízeno Emanuelem Moravcem vedení Přítomnosti, což odmítl, a jel zpět do koncentráku? Je to hrdinský čin, který se zřejmě Černému nehodil.

size="11pt"Aha! Nepláče náhodou pan Ovčáček na špatném hrobě? Nemohlo v pověstné sloní paměti pana prezidenta dojít k nepatrné chybičce a neměl by svého mluvčího navigovat směrem od Přítomnosti k pamětem Václava Černého?

size="11pt"Na straně 194 v knize paní Fleischmannové je ještě jeden zajímavý dokument korespondující s Ovčáčkovým sisyfovským úkolem. Autorka totiž poslala kopii svého dopisu Josefu Škvoreckému také přímo Ferdinandu Peroutkovi a ten jí odpověděl:

size="11pt"Milá Stašo, jak dobře vidíš do jeho kuchyně. Ale je to u p. Černého nepřemožitelné, on musí, musí. Nechci mu upírat na zásluhách, které sklidil jako kritik, ale jinak to vždy byl komický panáček (...).

size="11pt"Skoro bych řekl, že Ferdinand Peroutka dobře znal nejen Václava Černého, ale i Miloše Zemana.

size="11pt"Hlavně, aby nám tento svého Ovčáčka ponechati ráčil. Kdyby se tahle komická dvojice měla rozpadnout, zdaleka by tu už nebyla taková sranda.

size="11pt"A kdyby se tato moje hypotéza ukázala schůdnou, je tu ještě otázka odměny, kterou pan prezident pro nálezce Peroutkova článku vypsal. V tom případě bych ho tedy poprosil, aby si ji strčil... do svého donquijotského fondu na uměření státního dluhu.