- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zima, vlezlý mráz, otravné pondělní ráno.
Vztekle hledám v autě zapadlou propisku.
"Dobrý den, mladý pane. Krásný auto."
Škrábu se z vozu.
"Žere hodně?"
Žere, člověče.
"Nemáte nějaký drobný?"
Vysoký chlap kolem padesáti.
Rozepnutý vaťák, rukavice bez prstů, čepice s bambulí. Licousy Františka Josefa.
V ruce usmolený pytlík z pekárny v Kaprovce. Pobaveně na mě hledí.
"Víte, pane, já už jezdím čtvrtý rok."
Nechápu.
"Pět set pětkou na Háje."
Usmívá se.
"Je jenom mínus sedm, mladý pane. V únoru bylo klidně sedmnáct."
Hledám drobné.
"Lidi jsou tady dobrý. Dávají mně chleba a kafe, pane."
Dávám dvacetikorunu.
"Jste hodnej, pane. Tak děkuju, a pěknej den."
Pozdravím a dál hledám propisku.
Chlap mi ještě od Rudolfina mává.
Jezděte na Háje pět set pětkou.
Další články autora |