Jak šetří ministr školství: vlastně se nic neděje

Jestlipak víte, které ministerstvo u nás nepotřebuje knihovnu? Ano, tušíte podle názvu, že je to naše ministerstvo školství a hádáte správně.

Jen pro zajímavost: téměř všechna ministerstva své knihovny mají, třeba ministerstvo vnitra, ministerstvo financí, ministerstvo průmyslu a obchodu, ba i Úřad vlády. Možná je to tím, že v těchto institucích pracují lidé, kteří považují na rozdíl od našeho ministerstva školství, vzdělávání a přísun informací za důležité. A jak se ruší knihovna a šetří podle ministra školství? Jak jednoduché, milý Watsone. Knihovna se sakumprásk převede do Národní pedagogické knihovny Komenského (NPKK) i s jedinou pracovnicí bývalé ministerské knihovny a udělá se z ní pobočka knihovny ministerstva. Veškeré knihy a časopisy, které v knihovně ministerstva byly, se musí převést do databáze NPKK, aby bylo možno podávat smysluplné informace z obou knihoven. Ale pozor! Všechny knihy zůstanou fyzicky v původních prostorách ministerstva v Karmelitské ulici. Bývalá pracovnice ministerské knihovny pokračuje ve své činnosti normálně dál, to znamená, že nakupuje novinky pro zrušenou knihovnu ministerstva a dvakrát týdně chodí na ministerstvo půjčovat do zrušené – nezrušené knihovny ministerským pracovníkům. Že se vám to zdá na hlavu? Že se vlastně nic neušetřilo? Ale ano! Ministerstvo přece ušetřilo jeden pracovní úvazek! A neohrožený ministr jde ještě dál! Od 1.července ruší v rámci likvidace Ústavu pro informace ve vzdělávání i Národní pedagogickou knihovnu Komenského a přičleňuje ji k Pedagogickému muzeu J. A. Komenského. I ono muzeum má svou knihovnu – a hádejte co? Jeho knihovna zůstává taky dál! Takže sečteno a podtrženo ze tří původních knihoven jsou tři knihovny. Jediná NPKK přišla o pět pracovních úvazků. Není divu. Prioritou činnosti Muzea je teď budování Památníku romského holokaustu Žalov, na kterém se musí pracovat intenzivně. Knihovna se v zeštíhlené formě musí věnovat především základním činnostem, tedy zpracovávání a půjčování knih. Dobře fungující projekt na podporu čtenářské gramotnosti šel celý do háje. Ale vždyť celkem o nic nejde. Jednoho jeho modulu – Knížky pro prvňáčka - se za tři roky účastnilo jen 36000 prvňáčků z celé republiky, kvůli nim se přece nezblázníme! Naštěstí se sehnali laskaví sponzoři, a tak se 20 000 letošních prvňáčků do projektu přihlášených může těšit na konci školního roku na novou knížku, určenou pouze jim. A to bez jakékoli účasti ministerstva a bohužel i knihovny. Třeba se přínos projektu projeví příznivě za čtyři roky, až budou ti letošní prvňáčci jako páťáci plošně testováni. Ale kdopak bude v té době stát v čele ministerstva a kde možná celé to testování bude…Takže se vlastně nic neděje.