Pořád spolu
Dívám se na tebe a do očí se mi derou slzy dojetí. Jemně tě hladím rozněžnělou dlaní, tiše tě skrápím svými slzami štěstí, svoji tvář tisknu, co nejblíže k tobě, abych cítila tvoji vůni, přivírám oči nad tou nebetyčnou slastí a s blaženým úsměvem na rtech se nebráním vzpomínkám na naše dosavadní společné putování životem.
Poprvé jsem si uvědomila tvoji existenci ještě jako malá holka, když mi jednou někdo něco udělal, asi sebral hračku, jak to v tom věku bývá, a já tou nespravedlností plakala, přímo řvala, vztekala se, dostávala do transu a ty jsi se najednou odněkud vyloupl. Já tě spatřila, tvá netečnost k mému neštěstí mne ještě více rozbělila, a tak jsem se na tebe celá zlostná vrhla, povalila tě na zem a docela slušně zbušila a zkopala. Pamatuji si, že si mi vyrazil dech tím, že jsi ani nehlesnul. Byla jsem z toho poznání div živá. Když jsem pak vychladla a pochopila, že jsem se vyvztekala na úplně nevinném, bylo mi tě tak líto, že jsem tě k sobě přitiskla a dala do tohoto aktu svoji veškerou sílu. Opět si ani nehlesnul, ale to se nedivím ani teď. Já si ještě dnes vybavuji, jak mohutný byl můj stisk, jak pevný a svírající, takže si vlastně možná ani nedýchal...Styděla jsem se za sebe tenkrát, stydím se za sebe i dnes. Abych se vyhla oprávněným káravým pohledům, raději jsem o tomto s tebou nikdy nehovořila.
Od toho momentu se z nás ale stali nerozluční kamarádi a skoro pořád jsme byli spolu. Už tehdy mi s tebou bylo neskonale dobře a velmi jsem si považovala našeho vztahu. Byla jsem na tebe a naše porozumění pyšná. Pravda, někdy jsem nebyla k tobě přátelsky nakloněná, někdy jsem tě i týdny přehlížela a vytvářela tak dojem, že pro mne vůbec neexistuješ a nic neznamenáš, ale v skrytu duše jsem věděla i cítila, že tě mám stále nablízku, že máme v sobě navzájem skálopevnou oporu, že se můžeme jeden na druhého kdykoli plně spolehnout.
Nejvíce jsem si této jistoty cenila v období pubertálních výkyvů. Mohla jsem se ti svěřit se vším a ty jsi vždy byl jedno velké naslouchající ucho. Mohla jsem se k tobě kdykoli přitulit a ty jsi vždy byl otevřenou, hřejivou, utěšující náručí. Mohla jsem být k tobě jakkoli nespravedlivá a ty jsi vždy byl chápajícím přítelem, který mi jemně dokázal poopravit smýšlení o druhých i sobě.
Slunce a den...Ty a já...
Když jsem v devatenácti / bože, jak je to už strašně moc dávno!/, utíkala z domu, nebyl jsi příčinou, vždyť ty to víš, ale tehdy jsem poprvé v sobě pocítila, že nemohu a nemíním bez tebe být, že se tě nikdy nevzdám a budu navždy tvou a oddanou, pokud budeš chtít. Tenkrát to taky bylo poprvé, co jsem si dodala odvahy a dokázala, konečně!, tátu o něco kajícně, pokorně poprosit: aby dal svolení naší společné budoucnosti. A otec nám nebránil, pamatuješ? Jen pokrčil ramenem, neřekl ani slovo. Byla jsem neskutečně šťastná!
A od té doby jsme pořád spolu. Tolik let! Život nás zavál do různých koutů naší vlasti, připravil nám všelijaké podmínky k žití, někdy byl štědrý a přál nám, někdy k nám nebyl příznivě nakloněn, leckdy jsme také zůstali sami, bez přátel, bez společnosti, žili jsme jen jeden pro druhého, ale my jsme vše vydrželi, překonali, byli si vzájemnou oporou a jistotou, kamarádem, přítelem nejvěrnějším...V časech dobrých, v časech zlých...Pořád spolu...Každý by nám mohl závidět!!!...
Dívám se na tebe a jemně tě hladím...Je mi to líto, že teď musím odejít. Práce mne volá.
Ale již nyní se těším na večer, kdy zase budeme spolu. Celou noc!...Slibuji!...
...Můj milý polštáři!...
Zorka Papalová
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají!...ale já bez dětí neodejdu!!!
Před šesti léty jsem se rozhodla radikálně převrátit svůj dosavadní jednotvárný život. Dlouho jsem přemýšlela, váhala jakým směrem se vydám a nekonečné přemítání vyústilo v navázání kontaktu se zařízením pro výkon pěstounské péče.
Zorka Papalová
Už mi bylo k Mikuláši naděleno
Nestěžuji si, nezoufám si, nenadávám,...protože vím, že někteří pěstouni mají větší záhul, bolestivější trápení v duši, jsou na tom hůř, jsou mnohem více bezmocnější než já.
Zorka Papalová
Dítě v pěstounské péči a zachování kontaktu s původní rodinou.
Při adopci mezi dítětem a osvojitelem vzniká vztah, jaký je mezi rodiči a dětmi. Osvojitel přejímá veškerá práva a povinnosti k dítěti a naopak práva a povinnosti původních rodičů zanikají. U pěstounské péče je tomu jinak. V podstatě zajišťuje výchovu dítěte /do 18-cti let/ mimo svoji biologickou rodinu, přičemž původní rodiče zůstávají zákonnými zástupci dítěte a mají právo podílet se na výchově svého potomka a je v zájmu dítěte, aby byl zachován jeho kontakt s rodinou.
Zorka Papalová
Opravdu budeme už jen trpět?
Mám v pěstounské péči dvě sourozenecké skupiny, celkem sedm dětí a to už čtvrtým rokem. Každé z mých dětí si prošlo tvrdou životní etapou v biologické rodině i v dětském domově. Nějak nás život svedl dohromady a všichni společně se teď pokoušíme alespoň zmírnit, když již nelze zcela vymazat, bolestivé a traumatizující následky dosavadního bytí, které jsou hluboce vryty do dětských duší.
Zorka Papalová
Jak jsem zlikvidovala odkapávač
Znáte to. Pořád se ovládáte a děláte ze sebe machry, co se maličkostmi nezabývají, mávnete rukou nad támhletou prudou, tuhletou prudou, děláte, že neslyšíte, nevidíte, doslova a do písmene ledacos zasklíte, jen a jen proto, aby jste v očích druhých neztratili svoji tvář.
Další články autora |
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Brusel zveřejnil 10 kroků pro přijímání migrantů, z nichž se Česko nevyzuje
Evropská komise zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU...
Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel ve 13:23
Premium Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením,...
„Tak dlouho tam ta zrůda byla...“ Zjištění o střelbě na fakultě rozlítila pozůstalé
Premium Univerzita Karlova i pozůstalí podali stížnosti proti policejním závěrům prosincové střelby na...
Udělejme Evropu opět skvělou, vybízí maďarské předsednictví s Rubikovou kostkou
Maďarsko představilo priority svého předsednictví v Radě EU, jež začíná 1. července. Jeho logem je...
Většina Čechů je pro konec války na Ukrajině i za cenu ztráty území, říká průzkum
Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních...
Pchjongjang se chystá na Putina, Rusko zahájilo manévry v Pacifiku
Ruský prezident Vladimir Putin míří do Severní Koreje na dlouho očekávanou návštěvu. Předchází ji...
Biden otevře nelegálním migrantům v manželství s Američany cestu k občanství
Americký prezident Joe Biden hodlá poskytnout nelegálním imigrantům, kteří jsou v manželském svazku...
Speciální pedagog/pedagožka se zaměřením na logopedii
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1018x