Depka a "Poslední přání"

Napsáno v daleké minulosti, v obklopení prázdných flašek, ale zdárně překonáno....Jen se někdy vrací všechny ty pocity... Jako třeba dnes.

Poslední přání

Průzračné moře snů a přání oceán

nesly loď šedivou k barevným břehům.

Příznivý větřík s posměchem naslouchal

námořníků radostným, bujarým zpěvům.

Pozvolna sílil až vítr z něj byl,

sledoval lodičku s vlnami zápasíc.

Posádka svorně a ze všech sil

domov ubránila, nic neztratíc.

Vítr s Démonem prudce udeřili,

zmítali s lodí do všech stran.

Vzdala se posádka, loď v čluny změnili.

Zůstal na ní jediný. A zcela sám.

Víru měl v moře snů, v oceán přání,

navzdory tajfunu nechtěl nic vzdát.

Z lodi již pramice...v něm mlhavé zdání,

že pokuď je naživu, má jej Bůh rád.

Orkán mu přichystal poslední úder!

Pramici roztříštil, třísky jen zbyly.

Zemdlený plavec se bojí, co bude.

Vzpomenul na všechny, co s ním kdy byly.

Z moře jen pramének, z oceánu říčka.

Málo toho, co by si chtěl nechat vzít!

Svazující bolest z očí světu říká:

Mám touhu někomu živému odejít!