Třicítka

Dnes je to 30 let, kdy se zhroutil totalitní komunistický režim. Jak na tuto třicítku můžeme hledět? Různýma očima.

Třeba v Knize knih se třicítka vyskytuje v různých souvislostech. Např. Izraelité truchlili třicet dní  na poušti pro Arona a pro Mojžíše. Katolická církev slaví po třiceti dnech zádušní mši za mrtvého - pojďme slavit to dobré a zahoďme to špatné z posledních 30 let! Ve třiceti letech se David stává králem a Ježíš v tomto věku začíná veřejně vystupovat. Odměna Jidášovi činila 30 stříbrných za zradu Krista

Zdá se, že bohatý obsah třicítky nemá jediného společného jmenovatele a je tedy nutné vždy přihlédnout k tomu, co se počítá a za jakých okolností.

Proto můžeme na třicítku hledět jako na 30 let svobody, míru a zvyšujícího se blahobytu. Srovnáme-li je s 30 lety od r. 1918 do r. 1948, zjistíme, že tehdejší Československo prožilo hluboké krize a otřesy, včetně druhé světové války. V roce 1948 pak svobodnou zemi zničila komunistická totalita na dalších 40 let. Přinesla justiční vraždy svých odpůrců, donutila k emigraci statisíce obyvatel, znásilnila svědomí většiny, poškodila životní prostředí a zadusila ekonomiku.  Nic podobného jsme v posledních třiceti letech nezažili. Naštěstí.

Jak tedy s posledními 30 lety naložíme? Zužitkujeme je, či zahrabeme? Budeme se radovat z dobrého, nebo raději láteřit nad špatným? Máme možnost volby. Můžeme oněch 30 let vnímat jako sklenici - z poloviny naplněnou vodou. Pesimista ji vnímá jako z poloviny prázdnou, optimista jako z poloviny plnou.

Protože první cesta nikam nevede, přál bych nám všem tu druhou volbu. Na ní si pak s sebou přibalit zkušenost W. Churchilla: „Ve válce rozhodnost, v porážce vzdor, ve vítězství velkorysost, v míru dobrá vůle.“

Jak to bude za dalších 30 let, co nás čeká? Bude to čas prosperity, naplněných přání, radosti a spokojenosti? Nebo doba smutku, zklamání, obav a zlosti? 

Odpovědí může být následující příběh. Jednou vyprávěl starý indián svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: „Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky.

Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek, sobectví, namyšlenost, hrubost, nenávist, sebestřednost a falešnost.

Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, naděje, empatie, štědrost, věrnost, soucit, důvěra a víra.“
Vnuk o tom chvíli přemýšlel a potom se zeptal: „A který vlk vyhraje?“ Starý indián odpověděl: „Ten, kterého pravidelně každý den krmíš.“