Kde domov můj
Příčin to má jistě mnoho, nemám ambici je rozebírat. Myslím, že zajímavou zkratkou může být prosté zamyšlení nad texty obou státních hymen. Totiž porovnání hrdosti, odhodlanosti a naděje v jejich obsahu: „Ještě Polsko nezhynulo-Dokud ještě žijeme-Co nám cizí moc vzala-Šavlí si zpět vezmeme“, versus submisivní „Kde domov můj…“ Na první pohled přísné srovnání. Ona přísnost však bledne, podíváme-li se na hymny dalších evropských národů. Italská hymna: „Sevřemež šiky-připraveni na smrt-Připraveni na smrt-Itálie povolala“; německá: „Německo, Německo nade vše…“; francouzská: „Vzhůru, děti vlasti, den slávy nadešel!“; ukrajinská: „Ještě neumřela Ukrajiny ani sláva, ani svoboda, Ještě se na nás, bratři Ukrajinci, osud usměje…“; či snad britská: „Bože, zachovej nám krále/královnu…“
Možná mám jednostranný pohled. Ovšem dokázali by Češi natočit následující motivační spot o sobě a pro sebe? Dívat se na něj a zvnitřnit si jej? http://www.youtube.com/watch?v=HeaQzfE2kHw. Nesouvisí s tím vším naše remcání na krizi, tuneláře, hambaté politiky a „vše špatné“ kolem nás…? V sekularizované zemi se jen menšina z nás opírá o Pána Boha. O koho jiného se pak máme opřít, než o sebe samé? V čem čerpat síly? V jakých hodnotách? My sami jsme zkratkovitě popsáni ve státní hymně. V roce 1918 chybělo jen málo, a hymnou se stal Svatováclavský chorál. Shodou okolností k tomu nedošlo. Škoda. Stále tak hledáme „Kde domov můj...“
Závidím sousedům, i těm vzdálenějším, když jejich sportovci na stupních vítězů při zvuku hymny položí svou pravici na hruď, tam kde máme srdce. Když otevřou ústa a zpívají svoji (zdůrazňuji: svoji!) hymnu. U našich sportovců je to spíše výjimka. Podívejme se na další příklady. Belgičané pějí Ó, má milovaná Belgie... - Přísaháme žít pro tebe -žít vždy nádherně i krásně... - Nechť trvá, jako tvé nesmrtelné motto: za Krále, za Právo, za Svobodu!
Stále hledáme „...domov můj“. I v politickém klání se ukazuje, že Češi nejsou ukotveni v pevných hodnotách. Volební uskupení, za nímž nestojí nijaké prověřené hodnoty, než marketingové manipulace, je dnes druhou nejsilnější stranou v zemi. KSČM ani čtvrtstoletí po pádu totality neoslabuje, ba naopak. Viditelná část společnosti se ohlíží, jak bylo „lépe“. Co asi hledá? Z jakých hodnot?
Z jakých hodnot se ohlížejí Portugalci? O co se opírají? Zpívají „Hrdinové moře, ušlechtilý lide - Statečný nesmrtelný národ - Pozvedni dnes znovu slávu Portugalska!“ Rumuni podobně. „Probuď se, Rumune... - vezmi osud do svých rukou...“ Nebo snad Turci: „Má národní hvězda vždy bude zářit, je hvězdou mého národa i hvězdou mou.“
Takže co s tím? Myslím, že přestat hledat domov můj. Rychlá a snadná řešení nabízejí populisté. Ve skutečnosti neexistují. V listopadu 89 bylo jedním z nejtklivějších hesel KDO, KDYŽ NE MY? KDY, KDYŽ NE TEĎ? Platí do dnes. Totiž začít u sebe. Jednou se Matky Terezy ptal její obdivovatel, bohatý člověk, co a jak má udělat, aby změnil svět k lepšímu. Ona mu odpověděla: „Změň sebe.“
www.hospicpt.cz
Robert Huneš
Chcete zabít babičku? Uškrťte si ji sami!
Eutanázie se jinak jeví zdravým, jinak nemocným. Odlišně ji vnímají mladí a staří. Různým pohledem na ni hledí ti, kteří mají s umírajícími zkušenost, a ti, kteří ji nemají.
Robert Huneš
Až lékaře bude zajímat nejen naše zlomená noha, ale i zlomená duše
V naší malé zemičce máme 156(!) nemocnic akutní péče. Nad to další odborné léčebné ústavy, eldéenky a další. Ve srovnání s výrazně vyspělejším Dánskem je v ČR (přepočteno na obyv.) 5x více nemocnic a 2,5 více nemocničních lůžek.
Robert Huneš
Odtamtud se odchází už jen v plechové rakvi
Odtamtud se odchází už jen v plechové rakvi. Ano, tato věta ošetřující lékařky v nemocnici patřila pacientce, již překládala v minulých dnech k nám do hospice.
Robert Huneš
Tam, kde to voní člověčinou
Takřka za dvacet let v hospicovém hnutí mohu dosvědčit, že kde se začínalo od peněz, cihel či jiných „jistot“, se hospic nakonec nezrodil. A pokud ano, tak chřadnoucí a neprosperující. Domy na písku.
Robert Huneš
Dobrá zpráva. Chtějí, aby visel.
Při pohledu na pražský Hrad vnímám posledních deset let jako promarněný čas. Období, kdy intelekt a schopnosti nadaného muže nebyly investovány ve prospěch dobra, příštích generací, službě národu.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Sadiq Khan: první muslim jako starosta Londýna a první, kdo jím je už potřetí
Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Mandát obhájil potřetí v řadě, což se...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Drží naše lidi pod zemí. Musíme jednat, říká vyšetřovatelka válečných zločinů
Kvůli své práci je Tetiana Žukovová dlouhodobě v hledáčku Rusů. Ukrajinská právnička se totiž snaží...
Meda a Jan Mládkovi. Milovníky umění i zvířat připomíná zámecká výstava
Premium Dáma z Kampy, mecenáška, kurátorka, nakladatelka, sběratelka, ale také vegetariánka a milovnice...
- Počet článků 73
- Celková karma 23,57
- Průměrná čtenost 1200x