Z měšťačky vesničankou - krok třetí

život v lepenkové krabici

nas domecek s drevenymi okny, za chvili to bude uplne jinak...

Už se to pomalu blíží. Asi tři horní patra našeho třináctipatráku už mají plastová okna. Výtahy už jsou tak vyflusané, že bude zázrak, když přežijou ještě to naše stěhování. Tři týdny, pokud dobře počítám, vozíme krabice a pytle k babičce a dědovi a už nám tu skoro nic nezbylo.

V úterý (dneska =) )  půjde taťka podepsat kupní smlovu na baráček v Kosičkách. Snad už to dopadne. Slíbený termín konce listopadu se už pomalu blíží a dýl než měsíc to tu stejně nevydržíme. Vždyť už to tu skoro měsíc systematicky a pečlivě vybydlujeme.

Nejhorší okamžiky výměny oken jsme si uvědomili dnes ráno, těsně před osmou hodinou ranní. Neuvěřitelný rámus, bouchání a křičení už dolehlo až k nám. Bydlíme v devátém patře a už z jedenáctého je výměna slyšet. To znamená, že bude slyšet ještě ze sedmého... Minimálně dva týdny budeme každý den nuceni probudit se před osmou. Má to jedinou výhodu, že nezaspíme a to ani když budík zklame. A od příštího úterý, kdy vymění okna nám, zase budeme moci větrat bezestrachu, že nám něco hupsne do okna. Jestli ovšem ty zázraky půjdou vůbec otevřít...

Vůbec "nejlepší" na celé výměně je termín. 28.10. Nejen že moc nevěřím tomu, že páni dělníci dokážou pracovat ve státní svátek, když o víkendu jsem je pracovat ještě neviděla, ale navíc ani nebudu doma. Už v pátek jedeme na šermířské soustředko a ani já ani přítel se ho nechceme vzdát. Museli jsme proto vymyslet, jak to udělat, aby jsme našim nepřidělali práci a mohli bejt v tahu. Nakonec jsme to dokázali. Už v pátek všechno odstěhujeme od oken. V pondělí večer mamka donese myš do zverimexu, aby přes výměnu nezmrla (to je jediná chvilka, kterou prostě jinak zařídit nemůžu). V úterý ráno přijede děda a odveze si psa, aby jí z toho netrefil šlak. Už teď je hrozně poděšená a z venčení nechce chodit domů. protože je tam rámus. Myš si vyzvednu ve středu ráno a psa v úterý večer. I když je víc než pravděpodobné, že budeme všichni tři (já, přítel a pes) nocovat v šermírně. Musíme totiž odklidit postele a podle pozorování nezkončí výměna dřív než před půlnocí. Brácha bude u přítelkyně, ale lituju naše, kteří tam zůstat musí. Někdo ty chlápky prostě musí ohlídat, aby něco neprovedli. Nevěřím tomu, že by si to dovolili (i kdyby je to vůbec napadlo), ale lepší je být ostražitý a připraveným štěstí přeje. =)

Jsem trochu skeptická, co se oken týče, ale pevně věřím, že 1.12. už budeme dávno pryč a možné komplikace (třeba dodatečné montování žaluzií, nebo jejich porucha, nebo porucha výtahlů atd.) se nám vyhnou.

A jako vždy, držte palce =)