Podomním prodejcem snadno a rychle!

Nabízím tu pár postřehů a rad, jak se při této práci vyhnout výprasku a dokonce i něco prodat. Beru to tak trochu z druhé strany, ne jako prodejce, ale jako zákazník...

Bylo už k večeru, když mi do krámu přišel "člověk" ve vytahané podzimní bundě, s dvoudenním strništěm a velmi podezřelým výrazem ve tváři. Krám byl prázdný, takže když přišel, byla jsem vzadu a sotva jsem vylezla, abych mu pravila "Dobrý den!", strnula jsem hrůzou.

První co mě zarazilo byl jeho zevnějšek. Druhá věc byl pepřový sprej v jeho ruce... V tu chvíli jsem si pomyslela, že je po mě. A pak řekl: "Mám něco, co by vás mohlo zajmat!" O tom, že je to můj konec, už nebylo pochyb.

Odhodlala jsem se zemřít statečně a zeptala jsem se CO?

Odpověděl, že je prodejce pepřových sprejů a postupně vytahal z kapes asi pět sprejů a vystavěl mi je na pultík, kam jsme během tahání došli. Taky jsem dva vytáhla, jeden vlastní a jeden pracovní. Pravil, že je dobře že je mám, ale že zrovna ten pracovní teda nic moc. Chvilku jsem zvažovala, co je ten chlápek vůbec zač a došla jsem ke dvěma možným závěrům. 

1) Je to takzvaný tipovač, který obhlédne krám, zboží, obsluhu a zabezpečení. A že když si sprej nekoupím, řekne svému zaměstnavateli, že k nám může poslat někoho dalšího.

Nebo

2) Je to maniak, který sice v klidu odejde i když si nic nekoupím, ale až to nebudu čekat, vrátí se a už pepřák nebude nabízet, ale používat.

Rozhodla jsem se, že ať už je to jakkoliv, bude pro mě bezpečnější, si od něj jeden koupit. Vybrala jsem si ten největší a nejsilnější...