Z měšťačky vesničankou - intermezzo 5

Pomalu ale jistě melou mlýny realitních kanceláří... Pomalu to ano, ale o té jistotě bych pochybovala.

"Situace se má tak, že do čtrnácti dnů bychom mohli mít peníze za náš byt. To znamená, že bychom podepsali kupní smlouvu na baráček, nechali ho na katastru nemovitostí přepsat na nás a stěhovaní by byla pouhá formalitka =) "

Tak tohle jsem si myslela na začátku prosince. Teď je skoro polovina ledna a ještě pořád jsme v paneláku. Všichni sice tvrdí, že zítra se kupní smlouva konečně podepíše, ale nikdo se raději moc netěší. Navíc stěhovat se a něco tvořit v tomhle psím počasí, kdy i pes odmítá jít ven, se nám vážně moc nechce.

Jediné pozitivum je dodatek ke smlouvě, který pokutuje ty, kteří to zdržují a to my nejsme =)

Naši už maj vybraný nábytek, koupený nový lustr a lampu a vůbec jsou celý žhavý, aby už mohli zařizovat. My s mužem (už si zvykám =) ) se teprve rozkoukáváme, co bychom tam vlastně chtěli. Nemáme moc prostoru na nakupování, tak sbíráme alespoň nějaké letáčky. Bohužel ty nám moc dlouho nevydrží, protože když je necháme neopatrně nízko, zkončí v zuřivém objetí našeho psíka...

Brácha už se taky začíná chystat na změnu režimu a snaží se vykopat se z teploučké vodičky ve vaně dřív, než za půl hodiny =)

Aby Roxy nebyla moc v šoku ze změn, které nastanou, trochu jsme přeorganizovali pokoj, aby si zvykla, že věci se mění.

No a myšákovi bude asi jedno, kde bude smrdět...

Pro dnešek vše a doufám, že zítra už budou věci a data jasnější =)

(Fuj to je ale smajlů, aby se tak ze mě stával týnejdžr!)