Mastek - fotoblogový komplet postup

Vše podstatné už sice bylo řečeno, alespoň co se tvorby slona týče, ale našla jsem ještě pár fotek pracovního postupu. Proto jsem se rozhodla, že napíšu ještě jeden článek a dám do něj jen těch pár vychytávek, který jsem za tu krátkou dobu stihla pochytit =)

Kdo se rozhodne začít, musí si pořídit pár věcí. A musí počítat s tím, že prvotní investice nebude malá, ale ten pocit, když máte před sebou hotovou a vyleštěnou figurku, ten za to stojí =)

V podstatě nejdůležitější je koupit sadu Kreativní kámen. V té je kilo a půl mastkových kamenů, brusný papír třech hrubostí, speciální lak na mastek a půlkulatá rašple dvou hrubostí. Taky je tam pěkný letáček s návodem a ukázkami výrobků (já si rozhodně udělám mastkové hodiny). Návod je bohužel německy, takže pro mě zcela nepoužitelný, ale naštěstí obrázky jsou dost výmluvné. Je zajmavé, že na obrázcích není rašple ze sady, ale tři tvarované rašple, které se kupují zvlášť...

Tím se dostávám k další věci, která je nutná dokoupit a to je sada tří rašplí. Jsou krásně pokroucené a dají se jimi dělat větší detaily než s tou velkou rašplí z kreativního kamene. Já jsem si koupila ještě sadu tří pilníků, ve které je kulatý, plochý a trojúhleníkový. Je pravda, že pilníky by se dali nahradit brusnými papíry, ale nevim, jak bych brusným papírem udělala díru srkz na skrz. Takže detailisti pilníky potřebují =)

Já jsem si k tomu všemu koupila ještě polotovarového slona, abych napoprvé nemusela vymýšlet, co budu tesat. A dobře jsem udělala, protože u slona byl přiložen návod o dost přesnější než v té sadě. Na výběr byla ještě želva a delfín, ale ten slon byl takovej nejsympatičtější.

No a komu by nestačilo kilo a půl v základní sadě, tak si může pořídit samostatné balení mastku, ve kterém je taky kilo a půl různobarevných kamenů.

S přítelovou pomocí jsem návod přeložila, sice jen přibližně, ale je to lepší než to číst anglicky, německy, francouzsky, italsky nebo portugalsky (alespoň myslím, že je to portugalština).

V návodu se píše přibližně to, že pracovat máme ve větrané místnosti, na balkoně nebo nejlíp na zahradě. Taky bychom ten prach, kterému se vyhnout nedá, neměli vdechovat. No koho by to taky napadlo šňupat?

Pak je tam nějaká dlouhá těžká věta, ale já bych na to místo dala asi upozornění, že rašple i pilníky jsou ostré a že je tedy dobré mít po ruce desinfekci.

Následují tři body postupu. První bod mluví o používání brusných papírů 80, 120 a 240. Osumdesátka je nejhrubší. Do mastku můžeme rýpat i nehtem, takže na detaily je dobrý i obyčejný nůž. Ale musíme dávat pozor, protože zásahy jsou nezvratné! Já jsem brousila nejdříve rašplema, pak pilníkama a pak nejjemnějším brusným papírem. Po vyleštění jsem zjistila, že jsem se u toho papíru měla ještě zdržet, protože po vyleštění se ukázalo, kolik zářezů jsem nevyhladila. Ale alespoň je vidět, že je to ruční práce =)

Bod dvě mluví o mokrém broušení houbičkou. Stačí mít malou mističku a houbičku jen lehce namočit. Na výrobku se udělá taková hnusná brusná kašička a poprvé uvidíme barvu, kterou bude výrobek ve finále mít. Když je broušení hotové, výrobek pořádně osprchujeme a necháme dobře uschnout. Já jsem byla vyklepaná z toho, že to nalakuju dřív, než to uschne, tak jsem se donutila nechat slona být přes čtyři hodiny.

Poslední fází je lešťo broušení mýdlovým lakem. Ano, předchozí věta je poněkud divná, ale já fakt nevim, jak jinak to přesně říct. Ta věc, co vypadá jako krém na ruce se jmenuje soapstonepolish, což znamená mýdlový kamenný brusič. Ale zároveň to má výrobek nalakovat, aby už neztratil svou barvu a byl lesklý. Takže tak... Samotné leštění tím krémem se dělá pomocí hadříku a stačí docela malé množství. Ale zase nemusíme šetřit, i lak se dá koupit samostatně. Je potřeba si hlídat, aby vrstva byla rovnoměrná, protože když není, lesk výrobku je nestejnoměrný. Když máme celý výrobek namatlaný, necháme ho asi pět minut odstát. Potom ho suchým hadříkem vyleštíme a to děláme tak dlouho, dokud s tím nejsme spokojení. Já jsem třela dokud nebyl slon úplně teploučký =)

A nakonec pár rad. Mastek opravdu dost práší, ale ten prach je hodně mastnej, takže se nevznáší ve vzduchu, ale hned se na něco nalepí. A to doslova. Je tedy dobré mít pod rukama něco, kam bude většina prachu padat. Já používám starej lítací talíř a docela se mi to osvědčilo. Musíte si na to zachytávání vybrat něco, co už necháte tomuto účelu, protože se to blbě myje. Myčka by to nejspíš zvládla, ale to jsem nezkoušela. Prach jsem vysypala do záchodu a spláchla, záchod se neucpal (ťukám to na masiv), tak to můžu doporučit. Jestli najdete lepší řešení, šup sem s ním =)

Je taky dobrý sundat si všechny šperky z rukou, náramky a prstýnky, mohli bychom o ně přijít.

Možná se divíte mému pracovnímu prostoru, ale vzhledem k blížísímu se stěhování... Je to bedna od přítelovy jednookolky a velikostí i výškou mi přistavená k posteli vyhovovala. Ke stolu jsem se nevešla, protože přítel si barvil figurky... Byl na nás asi pěknej pohled, jak si oba něco kutíme a pes mezi náma žužluje něco hnusně psího =)

Taky se nemusíte bát, že by vám práce nějak dramaticky vysušila ruce, spíš si myslim, že jim to i prospěje. Alespoň na moje ruce to fungovalo docela pozitivně.

Je dobré si dělat přestávky, abychom se na výrobek dokázali podívat s odstupem a celkově. Hrozí totiž zaměření se pouze na jednu broušenou část a to by mohlo dopadnout špatně. Přestávka by ale neměla být tak velká, aby nás opustilo pracovní nadšení!

Vytesat slona mi trvalo cca tři dny s přestávkami na spaní, jídlo, hyenu, školu a práci. Takže vyložený žrout času to není, ale jak se do toho jednou dáte, nedokážete přestat, to je jisté =)

Momentálně už mě nic k tématu nenapadá, ale slon byl první, nikoliv poslední =)

A zase - všechny fotky, kromě dvou posledních, jsou půjčené z http://www.rooya.cz/