Feminismus je nanic...

Je nanic a už se prostě přežil. Feministky jsou taky přežitkem:-)) A děvčata ztrácejí čas, který by mohly věnovat něčemu užitečnějšímu. Neznamená to ale, že život ženy je procházkou růžovou zahrádkou. Jen už nám nikdo neháže klacky pod nohy (jen my samy sobě) a nic nás v životě zásadně neomezuje. 

Je třeba si to přiznat a přestat konečně fňukat. Vždyť co nám brání žít život po svém? Absolutně nic! Neexistují žádné překážky, které by nám bránily v tom, žít svobodný život.

1. Máme volební právo, můžeme kandidovat a angažovat se v politice.

2. Máme přístup ke vzdělání a to k jakémukoliv.

3. Máme antikoncepci a můžeme samy rozhodovat o svém těle.

4. Interrupce je u nás legální a na medicínsky dobré úrovni.

Zdá se vám to samozřejmé? Ne, není to samozřejmé a je třeba vzdát hold každé ženě, každému muži, kteří se o výše uvedené "samozřejmosti" zasloužili. Ale tím to končí. Funguje to už dost dlouho a je třeba si jasně říct: "Žádné ženě NIC nebrání v tom, aby žila život, jaký chce! Žádné ženě nebrání nic v tom, aby se věnovala oboru, kterému chce! Žádné ženě nebrání nic v tom, aby byla úspěšná a šťastná!"

Čím dříve si to přiznáme, tím dříve, se  nám začne žít lépe. Opravdu nás nikdo a nic nediskriminuje, nic nám nebrání v tom studovat, vzdělávat se, zakládat firmy, říkat svoje názory, být sebevědomé, vychovávat děti dobře s dobrým mužem. Nebo to tak není? Existuje něco takového, co nás nutí nechat si srát na hlavu, nechat se ponižovat nebo dokonce mlátit, něco nás snad nutí zakazovat si ambice? Není v tom trochu pohodlnosti a lenosti? Skončeme s těmi výmluvami, přestaňme zkoumat, kdo a co nám brání a pojďme něco dělat.

Co tedy potřebují ženy dnes? Především žádné ohledy. Potřebují, aby se začalo mluvit jasně. Ženy nejsou diskriminované muži a není možné se na to vymlouvat. Ženy se diskriminují samy. S tím je pochopitelně nutné skončit.

1. Musíme mluvit o tom, jak vychovávat děti, aby z nich nerostli rozmazlení fracci. Musíme si říct, že mít dítě je výhoda, nikoliv komplikace a když už dítě máte, tak kariéra musí jít stranou. Protože děti nás potřebují a my potřebujeme je. Žena s dítětem může jen získat. Berou mě čerti, když se jako vzor dávají ženy, které kojí v práci a zvládají i dítě i kariéru. Řekněme to konečně nahlas - honí několik zajíců a nikdy žádného pořádně nechytnou. Tak to prostě je. Bože, vždyť dítě vás může obohatit více, než jakákoliv práce, kterou navíc stejně děláte jen kvůli penězům! Navíc, práce není zajíc, neuteče...

2. Buďme sebevědomější. To je absolutně nejdůležitější. Nebojme se o sobě mluvit hezky. Nenechme si nutit nějaké prefabrikované představy o kráse. Mějme rády svoje tělo a nestyďme se za něho. Nemluvme o sobě jako o chudinkách, které potřebují pomoc. To můžeme jen když máme malé děti a tu pomoc hledejme především u jejich otců. A trvejme na ní.

3. Mysleme na sebe. Nestylizujme se do rolí obětavých a pracovitých chudinek, kterým nezáleží na tom, jestli si naší obětavosti někdo všimne. Dělejme věci tak, aby byly dobré pro nás. Pracujme, abysme si vydělaly peníze. Odpočívejme, abysme byly v pohodě a měly dost energie. Bavme se, aby nás pořád něco inspirovalo a obohacovalo.

4. Pořád na sobě pracujme. Učme se být samostatné, sebevědomé. Vzdělávejme se, hledejme ve svém okolí lidi stejně naladěné, neztrácejme čas s těmi, kteří nás ponižují, nerespektují, kradou energii. Od úspěšnějších se učme a berme od nich důvěru v to, že i my můžeme být úspěšné a spokojené. Hlavně jim nezáviďme.

5. Neintrikujme. Ženy si mají pomáhat a ne proti sobě bojovat.

Pokusila jsem se ty body seřadit podle důležitosti. Protože my samy si vychováváme budoucí muže pro naše dcery. Takže péče o děti, jejich výchova - to je sakra důležité. Máme v ruce nejsilnější zbraň proti mužům - pokud tedy budeme používat "feministickou" terminologii:-)) Vždyť si samy můžeme vychovat muže, kteří budou empatičtí, citliví, slušně vychovaní, nebudou mít tendence si z žen dělat služky, budou k ženám přistupovat jako k rovnocenným partnerům. Když se nad tím zamyslíte, tak když si ženy stěžují na muže, pláčou na nesprávném hrobě... Mají si stěžovat na jejich matky...

Tak to je. Věci máme jen ve svých rukou. Teď jen věci nazývat pravými jmény, najít v sobě dost odvahy si to přiznat a můžeme to změnit. Jen my samy - feminismus už k tomu nepotřebujeme - ani kvóty - ani antidiskriminační zákony.